Hlavní obsah

Vojtěch o nových opatřeních: Zvažujeme roušky, ale máme to pod kontrolou

Vojtěch: Omezíme akce, nasadíme znovu roušky a zvýšíme kapacitu testů.

Reklama

23. 7. 2020 16:28

„Data nás samozřejmě netěší, Praha je na tom hůře, za to může nákaza v rámci nočního klubu, principiálně máme epidemii pod kontrolou. Chystaná opatření nebudou drastická,“ říká ve Výzvě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Ještě v červnu jsme podle vlády byli zemí, která je pro všechny vzorem, a teď podle středečních dat přibylo 247 nakažených za den. Celkem je pak rekordních přes 5000 aktuálně nakažených. Kde se to zvrtlo, pane ministře?

Tak zvrtlo, musíme se dívat na konkrétní regiony, jak se tam situace vyvíjí. Měli jsme tady ohnisko v rámci Moravskoslezského kraje. Tam situace stále není úplně klidná a nyní asi ten největší nárůst pozorujeme v Praze díky klastru příslušného nočního klubu, kde samozřejmě je počet pozitivních extrémně vysoký. Tam byl pravděpodobně jeden nakažený a nakonec máme zhruba 70 pozitivních. Ten klastr je velmi výrazný, zasahuje i do jiných regionů, protože tam třeba byli i lidé z Litoměřic. Ta vysoká čísla jsou odrazem právě třeba i tohoto klastru. V řadě regionů jsou výskyty v řádu jednotek. Vysočina, kde byla situace klidnější, tam pozorujeme nárůsty. Takže neřekl bych, že se to nějak zvrtlo na jednom místě nebo nějakým jedním důvodem, ale těch ohnisek, která tvoří nárůst, je vícero. Na druhou stranu jsou lokalizována, řekněme, ve třech čtyřech krajích.

Řekl byste, že máte epidemii pořád pod kontrolou?

Já si myslím, že principiálně ano. Stále probíhá standardní trasování pozitivních pacientů, respektive jejich kontaktů, hygienici fungují…

Proč se tedy zvažují plošná opatření od pondělí, která jste i vy připustil?

Ta jsou do jisté míry preventivní. Ještě nechci říkat, jak přesně budou vypadat. To diskutujeme s epidemiology, ale ona nebudou nějak drastická. Určitě neplánujeme nějaká karanténní opatření, uzavírání provozů nebo něco podobného, ale měla by být spíše preventivní k zamezení šíření nákazy a zejména s cílem na nejrizikovější místa.

Neznamená to, že už hygienici riziková místa nestíhají trasovat a nemají čísla nakažených pod kontrolou?

To si nemyslím. Ale máme tady zkrátka některé případy, jako je právě klastr v Praze, kde i kdybychom měli skvělou chytrou karanténu, tak zkrátka nejsme schopni zamezit takovému klastru, kde od jednoho nakaženého pak máme 70 pozitivních. Chceme se zaměřit na ta místa, kde k takovéto nákaze může dojít, a tam se snažit zavést nějaká preventivní opatření, aby se nestalo, že se vytvoří podobná ohniska.

K tomu chytrá karanténa nepomůže?

Chytrá karanténa pomůže k trasování kontaktů, ale nepomůže zabránit tomu, aby vůbec ohnisko vzniklo. Prostě to je biologie, ten virus se šíří a přenáší mezi lidmi a samozřejmě nemůžeme si říci, že ho teď zastavíme, vypneme. Ten virus tady stále je a my musíme udělat preventivní opatření, aby nedocházelo ke vzniku podobných ohnisek, jako třeba byla ta velká akce zde v Praze.

Restaurace a obchody zavírat nechceme

Vy jste ale na jaře operovali tím, že vlastně plošná opatření už nebudou. Pan premiér to dokonce říkal ještě v červnu.

Ano, ale na druhou stranu jsme říkali, že nechceme plošně vypínat republiku. A to skutečně nechceme, to je něco jiného než zavést nějaká preventivní opatření. Určitě nechceme, to stále platí, zavírat restaurace, podniky, obchody nebo zavádět karanténní opatření.

Ale třeba roušky v budovách jsou přece také plošné opatření.

Je to plošné opatření, preventivní, ale když se podíváme na jiné země, tak to není nic anomálního a standardně se může takto fungovat a nemá to nějaké zásadní dopady na život a ekonomiku.

Epidemiolog Rastislav Maďar Seznam Zprávám říkal, že vám doporučoval znovu zavést opatření, jako jsou roušky v budovách, případně MHD. Proti tomu byste nebyl?

Jak říkám, takové preventivní opatření nemá dopady na zemi, na ekonomiku, na práci lidí. Nošení roušek je legitimní opatření z hlediska prevence šíření nákazy, které se využívá v celé řadě dalších zemí. Je to jedno z opatření, které zvažujeme, ale jak přesně to bude vypadat, o tom teď ještě tu debatu vedeme právě s epidemiologickým týmem, kde případně, za jakých podmínek. Ale to opatření já nepovažuji za nějaký příklad toho, že by epidemie nebyla pod kontrolou. Spíše je to prevence šíření nákazy, protože ta nákaza tady je a my nejsme schopni ji, řekněme, vypnout ze dne na den.

Vy jste mluvil o výrazném klastru z pražského klubu. To kvůli němu byste eventuálně rádi přistoupili i k omezení hromadných akcí ve vnitřních prostorách?

Je to jeden z příkladů. Diskutujeme o tom s hygieniky, kde vidí oni největší rizika, která můžeme identifikovat, kde by se mohla nemoc šířit, ale konkrétní parametry ještě definovány nemáme.

Školy plošně zavírat nebudu

A už zvažujete nějaká konkrétní opatření, případně scénáře pro školy od září?

Budeme o tom jednat. Máme naplánovanou schůzku na příští týden s panem ministrem Plagou i s paní hlavní hygieničkou i s panem docentem Maďarem a budeme debatovat o tom, jak to nastavit zejména hlavně z hlediska komunikace. Já si myslím, že určitě to musí být dostatečně dopředu známo. Samozřejmě je to zásah pro rodiče. A nemyslím si, že je za všech okolností nutné uzavírat blok školy. Jiná situace bude bezesporu, pokud bude v té škole jeden nakažený žák v jedné třídě, v takovém případě bude stačit, pokud třída půjde do karantény, ale nemusí se kvůli tomu zavírat celá škola. Jiná situace bude, když ve škole bude 10 nakažených studentů v různých třídách, pak by se musela samozřejmě řešit škola jako celek. Bude nutné k tomu přistupovat velmi individuálně.

Pan vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v úterý nevyloučil, naopak zmínil situaci, že by vláda znovu zavedla mimořádný stav v souvislosti s šířením nákazy. Proč tomu nejste nakloněný?

V tuto chvíli si myslím, že ta situace k tomu není příchylná. Stále se bavíme hlavně o konkrétních zasažených regionech, tam to řeší tamní orgány bezpečnostní rady kraje. A myslím si, že je to správně. Dělat tady plošný nouzový stav v tuto chvíli určitě namístě není. Sice máme poměrně výrazné nárůsty počtu nakažených, ale dopady na zdravotní systém jsou stále velmi malé ve srovnání se situací v dubnu. Počty hospitalizovaných, počty těžce nemocných jsou nesrovnatelné.

Ty nárůsty nakažených jsou ale výrazně větší než v dubnu.

Ty nárůsty z hlediska pozitivně testovaných ano, ale naštěstí drtivá většina z nich jsou bezpříznakové nebo s mírnými příznaky. Těžké případy, které by zatěžovaly nějak nemocnice, prakticky nepozorujeme. Jsou dnes z většiny koncentrovány v Moravskoslezském kraji, ve zbytku republiky jsou prakticky nulové. To je možná nějaký znak vývoje té nemoci i nějaké nebezpečnosti viru, ale to je spíše na odbornících.

Těch ohnisek je víc, samozřejmě i na Liberecku, Jablonecku.

Ano, ale všechno jsou to případy, které jsou s mírným průběhem, bezpříznakové, takže určitě to neznamená, že by nemocnice byly v tomto směru zatíženy. A to je to, co nás zajímá nejvíce. Protože když je někdo nakažený, tak je to samozřejmě smutné, ale nás zajímá to, jestli máme dostatečné hospitalizační kapacity, jestli máme dostatečné kapacity u plicních ventilátorů a podobně. A to dnes není žádný problém.

Na podzim až 20 000 testů denně

„Irituje mě, že pomalu budujeme vlastní síť laboratoří. Nechápu, proč ji v Moravskoslezském kraji nemá Fakultní nemocnice v Ostravě, proč tam jsme nevybudovali kapacitu? Proč Státní zdravotní ústav v Ostravě nemá dostatečnou kapacitu?“ zlobil se Andrej Babiš. Budete budovat vlastní testovací kapacity, jak si přeje premiér?

My jsme se na tom shodli, už to diskutujeme delší dobu. Samozřejmě to je věc, která se mohla udělat už před mnoha lety. Máme tady laboratoře soukromé, máme laboratoře státní, to nejde změnit ze dne na den, ale jsme dohodnuti na tom, že chceme primárně budovat síť laboratoří, které budou pod státem. To znamená v rámci přímo řízených nemocnic, tak abychom nad tím měli větší kontrolu. Já mám v příštím týdnu setkání s řediteli našich nemocnic, myslím přímo řízených, a zadám jim, aby navýšili současné kapacity. Tak, jak jsme si je mapovali, jsou nyní někde kolem 4000 vzorků denně v rámci nemocnic pod Ministerstvem zdravotnictví a budu chtít, abychom je navýšili. Bude to určitě obsahovat nějaké navýšení personálních kapacit, a hlavně těch technických.

Kolik by testovacích laboratoří mohlo být, kde by mohly být, to se zatím neví?

O tom budeme diskutovat právě v úterý s řediteli, aby dostali úkol, aby zmapovali, o kolik jsou schopni navýšit aktuální kapacity. Myslím si, že ten prostor tam existuje, já bych si představoval, že se budeme pohybovat někde aspoň na desetitisících vzorcích denně v rámci nemocnic pod Ministerstvem zdravotnictví.

A neskončí jako akademické laboratoře, které už v půlce března začaly nabízet své kapacity, a protože k nim nechodily žádné vzorky, tak se postupně vypínají?

Určitě ne, zrovna s akademickými laboratořemi jsem teď jednal, byl jsem na Akademii věd a jsme domluveni, že jsou připraveni kapacity zapnout, pokud budou potřeba. Takže my s nimi také počítáme a určitě si myslím, že zejména v té nadcházející podzimní sezoně je využijeme, protože očekáváme, že to testování bude vyšší. Už nyní vidíme, že počet testů se zvyšuje, teď jsme na nějakých šesti tisících. Takže každý den ho navyšujeme, a pokud to takto bude probíhat, tak pravděpodobně se budou navyšovat dále, takže určitě počítáme.

A na jaký ideální počet testů denně?

Těžko říci ideální, ale já si myslím, že se bavíme v průběhu podzimní sezony někde až k 15 tisícům, 20 tisícům denně. Ale na druhou stranu musí být testování smysluplné, nemá smysl testovat pro testování, ale musí to být smysluplné, takže si myslím, že někde kolem 15 tisíc vzorků denně je reálných.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované