Článek
Ještě 31. srpna měl premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala na TikToku 944 tisíc lajků, dnes jich má přes 1,5 milionu. Tedy stejně jako například místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která si v jednu chvíli na „tiktokových“ videích zakládala kampaň. Fiala přitom s voliči na TikToku komunikuje teprve necelý rok, jeho političtí protivníci mají v tomto ohledu velký náskok. Andrej Babiš kupříkladu na stále ještě čínské platformě nasbíral více než 4,6 milionu lajků.
Na první pohled povrchní statistika ukazuje, jak moc chce tým současného premiéra na poslední chvíli posbírat co nejvíce hlasů mladých lidí. Čechů je na TikToku přes dva miliony, lidí mezi 18 a 24 lety je na této síti skoro 1,1 milionu. Další věkové kategorie se pak počítají ve statisících.
Digitální bojiště o hlasy
Společnost Carl Data Company k tomuto tématu zveřejnila aktuální report, který mapuje komunikaci devíti výrazných politických osobností na Facebooku, Instagramu a TikToku v období od 1. srpna do 23. září 2025, tedy v samotném závěru předvolební kampaně. Analýza zahrnula více než 3300 příspěvků a hodnotila je podle desítek parametrů – od témat a vizuálních prvků až po vyvolané emoce a míru zapojení uživatelů.
Petr Fiala byl v tomto období nejaktivnějším politikem s celkem 699 příspěvky. Nejvíce publikoval na Facebooku (320) a Instagramu (299), aktivní však byl i na zmiňovaném TikToku (80). Jeho největší protivník Andrej Babiš za stejné období zveřejnil 426 příspěvků – z toho 305 na Facebooku, 74 na Instagramu a 47 na TikToku.
„Naše data ukazují, že online kampaně se už zdaleka neomezují jen na sběr lajků. Sociální sítě jsou dnes klíčovým polem, kde se politici snaží mobilizovat podporu, profilovat svou značku a oslovit nerozhodnuté voliče. Rozdíly mezi jednotlivými strategiemi jsou výrazné – zatímco někteří politici sází na masový dosah, jiní cílí na emoce a konflikt. V obou případech ale platí, že právě digitální prostor se stává důležitým bojištěm o hlasy,“ říká Jakub Šiler, CEO Carl Data Company a spoluautor analýzy.
Předvolební politická komunikace na „sockách“ se podle autorů výzkumu dělí do několika strategií. Někteří politici sází na masovou přítomnost a pokrytí co nejvíce témat, sem spadá Andrej Babiš, Petr Fiala nebo Vít Rakušan. Jiní se profilují ostře na konfliktní nebo mobilizační agendě - typicky Tomio Okamura, Kateřina Konečná a částečně také Filip Turek.
Naopak resortní či komunální političtí lídři jako Marek Výborný nebo Zdeněk Hřib působí podle výzkumníků tematicky užším dojmem a jejich dosah je omezenější. Markéta Pekarová Adamová je v komunikaci okrajová a bez jasného dominantního rámce, což ale souvisí s jejím avizovaným stáhnutím z vrcholné politiky.
TikTokeři navzdory varování
- Politici se TikToku evidentně přestali „bát“, nedodržují tak varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) podle kterého je čínská aplikace bezpečnostní hrozbou.
- NÚKIB loni v březnu vydal varování před instalací a používáním na zařízeních s přístupem k systémům spadajícím do kritické informační infrastruktury a dalším významným informačním systémům. Politici toto doporučení obcházejí mimo jiné tím, že si někteří, včetně Fialy a Babiše, pořídili mobil speciálně jen na používání TikToku.
Velmi důležitá je také reakce uživatelů sociálních sítí a potenciálních voličů. Kampaňové příspěvky tvoří největší část obsahu (40 procent) a zároveň přinášejí vysoké množství interakcí. Mezi nejvíce diskutované okruhy patřila kritika vlády - příspěvky s tímto tématem měly v průměru kolem 500 komentářů.
Navodit pocit štěstí
Osobní život politiků má stabilně vysokou odezvu, průměrně přes 500 komentářů a téměř čtyři tisíce lajků na příspěvek. Analýza zmiňuje například Babiše, který se fanouškům svěřil s kuřím okem po výšlapu na Lysou horu nebo záběry z letních koncertů a festivalů. Fiala je proti němu mírnější - do soukromí nechává nahlédnout jen málokdy, a když už, tak v podobě rozhovoru, například o jídle.
„Polarizační témata jako ceny energií, LGBTQ +, automobilový průmysl nebo vnitrokoaliční krize dokážou vygenerovat nadprůměrný počet reakcí, i když tvoří menší část obsahu,“ dodává Šiler.
Volební štáb Seznam Zpráv
Moderátoři Jindřich Šídlo, Marie Bastlová, Martin Jonáš a Kateřina Šafaříková.
Seznam Zprávy vás zvou do svého volebního štábu. V sobotu 4. října od 13:30 v Radlické kulturní sportovně na pražském Smíchově můžete spolu s námi sledovat, jak dopadnou volby do Poslanecké sněmovny.
Předvolební kampaň, průběžné výsledky i to, kam případný vítěz může zavést Českou republiku po volbách, budou komentovat hosté z řad politiků a odborníků i známé tváře Seznam Zpráv a vašich oblíbených podcastů.
Chcete být u toho? Stačí vyplnit registrační formulář a zarezervovat si místo. Těšíme se na vás!
Výzkumníci v rámci analýzy sledovali celkem 64 témat. Přidali mezi ně i několik konkrétních kauz – například bitcoinovou aféru nebo kauzu Dozimetr. Nejaktivnějším politikem sledovaného období byl zmiňovaný Petr Fiala, který dominoval hned ve třinácti tématech. Tomio Okamura se objevil na prvním místě ve dvanácti a Vít Rakušan v deseti tématech.
„Politici při komunikaci pracují s různými emocemi. V aktuálním období model často vyhodnotil emoce jako neutrální, a to ve 32 procentech případů. Zajímavé však je, že mimo neutralitu dominuje emoce štěstí, která tvoří 36 procent všech výskytů. Nejčastěji ji využívali Andrej Babiš, Marek Výborný a Vít Rakušan,“ přibližuje Šiler.
Na opačné straně spektra stojí emoce nejistoty, kterou nejvíce vyjadřovali Kateřina Konečná, Filip Turek a Tomio Okamura.
