Česko volí: Kulturně jsme Západ, ale… Polovina Čechů tápe

Pouze 15 procent Čechů si myslí, že se jejich země aktuálně vyvíjí správným směrem. Podle dvou pětin lidí Česko stagnuje, na 43 procent je dokonce toho názoru, že se vyvíjí nesprávným směrem. Vyplývá to z výsledků rozsáhlého výzkumu Politické dění a volební motivace 2025.

Největší skepsi vykazují senioři nad 65 let a častí nevoliči – paradoxně právě ti, kteří by mohli prostřednictvím voleb změnu ovlivnit, ale nechodí k urnám, podotýká sociolog a analytik STEM/MARK Jan Burianec. Naopak výrazně pozitivněji vývoj hodnotí prvovoliči, podnikatelé a rodiny s dětmi.

Mezigenerační rozdíl je patrný i v celkovém vnímání stavu společnosti – mladší generace má větší důvěru, starší naopak častěji používá výrazy jako „nestabilní“, „zkorumpovaná“ a „chudá“. Celkově 62 procent Čechů vnímá republiku jako zkorumpovanou, 56 procent jako chudou a 51 procent jako nestabilní.

Při otázce na geopolitické směřování uvedlo 42 procent dotázaných, že by Česko mělo patřit na Západ. Pouhá tři procenta by ho viděla na Východě. Zbytek – celých 55 procent – ale nemá vyhraněný názor. A právě tento neutrální tábor narůstá. „To číslo se zvedá,“ komentuje vývoj Burianec. „Lidé jsou unavení z dohadů mezi Amerikou a Ruskem a hledají nějakou neutrální cestu. Když jsme se jich ptali, jak by měla vypadat, často zmiňovali švýcarský model neutrality.“

Podle Buriance ale většina lidí do detailu neví, co neutralita reálně znamená – spíš jde o představu klidného státu mimo geopolitické spory. „Je to spíš symbol. U nás jako člena EU a NATO taková neutralita dost dobře nejde, jsme odkázáni na kroky celku,“ dodává sociolog.

Největší podporu západnímu směřování vyjadřují podnikatelé (54 procent) a úředníci veřejné správy. Naopak nejmenší příklon k Západu panuje mezi obyvateli příjmově nejslabších domácností a mezi častými nevoliči – ti vnímají, že jim Západ „stejně nic nepřinesl“, a proto hledají jiné cesty.

Příklon k Východu je nízký napříč populací. Nejvyšší je paradoxně mezi prvovoliči (devět procent), kde může podle Buriance jít i o určitou formu vzdoru nebo radikalizace. Stejný podíl (devět procent) najdeme i u ekonomicky nejslabších. „Je to spíš o tom, že už nevěří v žádnou změnu k lepšímu, tak zkoušejí hledat nějaké alternativy,“ říká analytik. U seniorů příklon k Východu činí jen čtyři procenta, i když někteří z nich mohou mít nostalgické vzpomínky na mládí za minulého režimu.

I přesto, že zmínky o Východu zůstávají marginální, v hlavách lidí často přetrvává staré dělení: Západ rovná se demokracie a kapitalismus, Východ znamená Rusko, případně Čínu.

Podle slavisty Lukáše Novosada Česko každopádně patří kulturně jednoznačně na Západ. „My Češi a Lužičtí Srbové jsme jako jediné dva slovanské národy po tisíc let v okruhu německé kultury. Spadáme pod západní křesťanství, to nás formovalo. Vždyť my ani tu vodku nepijeme, tady se pije víno, slivovice a pivo,“ uvedl pro Českou televizi.

Budoucí orientace Česka je klíčovým tématem říjnových sněmovních voleb. Na západní směřování Česka jasně apeloval i prezident Petr Pavel, který například vzkázal, že „každý, kdo nabádá k vystoupení z EU nebo NATO, Česko poškozuje“.

Západní orientaci razí rovněž strany vládní koalice. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) ve svých programech jednoznačně deklaruje, že klíčovou součástí české zahraniční politiky je orientace na západní hodnoty. Obdobná nálada je i v hnutí STAN, které navíc prosazuje zavedení eura v nejbližším možném termínu. Jasné „ano“ západnímu směru zní i od Pirátů.

Prozápadní ujištění zaznívá i z opozičního hnutí ANO, které bývá svými oponenty označováno za toho, kdo Česko postrčí na Východ.

Podle politologů ale takový scénář přímo nehrozí. „Hnutí ANO nemá silné proputinovské sympatie, pragmatické zájmy na užších vztazích ani vhodné nástroje v některých odvětvích, aby tak učinilo,“ uvádí ve své analýze české povolební zahraniční politiky Vít Dostál a Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Prozápadní směr potvrdil i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. „Nebudeme hrát na strunu vystoupení z EU a NATO. Všichni vědí, že přes NATO u nás nejede vlak,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy.

Otazníky nicméně vyvolává případné povolební partnerství ANO s hnutím SPD a levicovým uskupením Stačilo! Ta se netají snahou o vystoupení z EU a v případě Stačilo!, které chce dokonce změnu režimu, i o vystoupení z NATO.

SPD sice připouští, že členství v NATO nemá momentálně lepší alternativu, předseda hnutí Tomio Okamura se však několikrát v médiích vyjádřil, že by se mu zamlouvala například neutralita Rakouska.