„Chováme se jako strašpytel.“ Spojení Pirátů a Zelených vzniká rozpačitě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Piráti se ke spolupráci se Zelenými zatím vyjadřují tak trochu po cimrmanovsku - víme vše, totiž, že nevíme nic. Vypovídá o tom i reakce bývalého předsedy Ivana Bartoše na chodbě v Poslanecké sněmovně. „My v sobotu hlasujeme? Vidíte, ani nevím, já už to nedělám, zkuste Zdeňka Hřiba,“ odpovídá Bartoš na dotaz, jak vidí výsledek jednání republikového výboru, na kterém mají Piráti řešit formu spolupráce se Stranou zelených.

Předseda a zároveň volební lídr Hřib dlouhodobě zdůrazňuje, že Piráti jdou do voleb s experty. Poprvé to oznámil před několika měsíci na celostátním fóru ve Zlíně. Nyní jako část expertů bere i Zelené, jejich přínos ale nijak nezdůrazňuje. „Je to u Pirátů zcela standardní situace. V roce 2017 jsme měli na kandidátkách kromě nestraníků členy čtyř dalších politických stran,“ popisuje Hřib.

Neurčitě reaguje i předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek. „Já nevím, jaká spolupráce se celkově bude schvalovat. Beru to tak, že několik lidí ze Strany zelených je na naší kandidátce, tak jako další odborníci,“ popisuje Michálek.

Že spolupráce ve většině krajů opravdu bude, nicméně potvrzuje Gabriela Svárovská, spolupředsedkyně Zelených. Tu již tento týden Piráti představili na své kandidátce v Praze, bývalá diplomatka ale dostala „až“ dvanácté místo na kandidátce. Přesto ve smysl spolupráce věří, ověřila si ho mimo jiné na „grilování“, kterému u Pirátů neunikne žádný kandidát.

„Přišla jsem do Pirátského centra, tam už sedělo několik lidí kolem stolu a čekali na mě. Poté došlo na představování a otázky, Zdeněk Hřib přiblížil nějaké body vyjednávání a co může spolupráce oběma stranám přinést. Zatím se mi s ním pracuje dobře, co slíbil, to platí,“ popisuje Svárovská. Dodává však, že ne všichni ze Zelených s dohodou a jejími podmínkami souhlasí.

Jako hlavní svár uvádí obě strany odlišný názor na jadernou energetiku, Piráti v ní vidí přínos, zatímco Zelení nesouhlasí. I proto se například nepovedla dohoda v Královéhradeckém kraji, kde Zelení na kandidátce nebudou.

Záměry o společné dohodě se uvnitř obou stran ale setkávají i s odporem. U Pirátů se obávají, jestli jim spolupráce se Zelenými spíš neuškodí. Nejistotu vzbuzují i interní měření. „Předseda Hřib argumentoval i výsledky nedávného průzkumu, který si strana objednala a podle kterého by Pirátům mělo spojení se Zelenými prospět,“ nastiňuje spoluzakladatel Pirátů Dalibor Záhora, který ze strany odešel na začátku letošního roku. To je ale podle něj v rozporu s výsledky jiného stranického průzkumu z loňského srpna, kde byla pozice Zelených interpretována jako neutrální nebo spíše negativní.

„I když se neobjeví rozepře, spojení voličsky nemusí zafungovat aritmetickým součtem současných preferencí obou subjektů a vést k posílení,“ míní Záhora. Proti jsou i někteří straníci z krajů. A roli hraje i zkušenost z minulých parlamentních voleb, kdy koalice Pirátů se Starosty dopadla pro Piráty debaklem poté, co jejich kandidáty Starostové přeskákali v preferenčních hlasech.

„V roce 2021 jsme nechali vyrůst Starosty. Na zelenou politiku jsme jako strana zapomněli, tak ji aspoň substitujeme přes jiný politický subjekt. Široká koalice s liberálními subjekty by mi dávala velký smysl, ale musela by se budovat za úplně jiných podmínek. A mnohem dříve než na poslední chvíli před startem do finále,“ vytýká straně například pirátský zastupitel Prahy 2 Tomáš Čada.

Zelení se zároveň netají tím, že si o kroužky u svých voličů řeknou.

„Kroužkování vnímáme jako legitimní součást rozhodování voličů. Budeme propagovat naše kandidáty a kandidátky v rámci pravidel osobních kampaní, které platí pro všechny na kandidátních listinách Pirátů,“ sděluje Svárovská.

Pirátský místostarosta v Ostravě David Witosz se zase domnívá, že se Piráti nepoučili. „Opět místo vytrvalé dlouhodobé práce hledáme zkratky, chceme to ‚přečůrat‘. Tohle není uvažování sebevědomé strany, ale strašpytla, který se bojí, že nepřeleze přes 5 procent, ale má plná ústa dvouciferného výsledku,“ poznamenává.

Úplná spokojenost nepanuje ale ani u Zelených. Mluvčí Mladých zelených a člen Republikové rady strany Josef Horváth považuje spojení za nedůstojné. Když se o něm navíc u Zelených hlasovalo, prošlo podle něj jen těsně.

„Podle mě by mělo být celostátní. To, že nás Piráti vezmou na kandidátky jen v některých krajích, beru spíš jako výmluvu, chtějí spíš jen získat zelený token, aby lidi viděli, že je podporujeme. Je to hra, jak z nás získat co nejvíc, ale zároveň, aby je to nestálo mnoho,“ popisuje. Špatné podmínky pro Zelené podle něj nejlépe ilustruje již zmíněné až dvanácté místo pro jejich předsedkyni Svárovskou v Praze.

Podle rodící se dohody nebudou Zelení v krajích, ve kterých se s Piráty nedohodli, kandidovat samostatně, dostanou za to nicméně finanční kompenzaci, jak redakci potvrdila manažerka komunikace Zelených Martina Kamínek.

Výsledkem několikatýdenních jednání má být memorandum o spolupráci, které vyjasní mimo jiné otázky financování nebo spolupráce na předvolební kampani. „V případě volebního úspěchu je pro nás důležité, aby bylo rozdělení veřejných prostředků transparentní a férové vůči oběma stranám,“ říká Svárovská. Připomeňme, že před posledními parlamentními volbami, kdy se Piráti spojili se STAN, se díky předem dojednané dohodě Piráti nakonec i přes zisk pouhých čtyř mandátů dostali k větší části peněz získaných za volební výsledek.

Tentokrát ale nepůjde o koalici, jak hlavně Piráti rádi zmiňují, ale pouze o doplnění pirátské kandidátky. „Nejde o koalici, ale výhradně o přítomnost odborníků na kandidátkách. S ohledem na to, že odborníky od Zelených se ale rozhodlo na své kandidátky zařadit více našich krajských organizací, jednáme nyní o celostátním rámci této spolupráce,“ vysvětluje Hřib.

Zelení podle zdroje blízkého straně přispějí také do společné kampaně, částka by se měla pohybovat kolem jednoho milionu korun, což bude jen zlomek celkové částky, kterou se Piráti do kampaně, která má zákonný limit až 90 milionů, chystají investovat.

Jak bude kampaň Pirátů s podporou Zelených vypadat, se veřejnost dozví v pondělí 26. května, kdy strana chystá slavnostní představení a výkop kampaně. Její podobu zatím Piráti tají, podle zdrojů redakce se nyní ještě ladí detaily, třeba která barva v kampani doplní tradiční černou.

„Voliči se více zajímají o politiku a kandidáty strany než o tyto symboly – toto není koalice. Aktuálně se soustředíme na cestování po republice, naši politici diskutují s lidmi o tom, jak napravit rozbitý trh s bydlením,“ říká Jan Fára Andrš, volební manažer Pirátů. Připouští také, že se někteří kandidáti Zelených zřejmě objeví po boku Pirátů i v kontaktní kampani.

Jak budou chtít Piráti doplnění o Zelené přesvědčit voliče a na jakou cílovou skupinu se zaměří? Zatím to vypadá, že nejvíce se snaží oslovit mladé lidi na prahu třicítky, kteří se potýkají s nedostupností bydlení.

„Zatímco staré strany a jejich kmotři se zaměřují na svá vlastní privilegia, spory a zájmy, voliči chtějí lídry, kteří se zaměřují na řešení skutečných problémů a na to, aby jim a jejich rodinám zlepšovali každodenní život,“ vysvětluje záměry Pirátů jejich britský stratég Paul Hilder, který s kampaní straně pomáhá.

Spolupráce se Zelenými je mezi větší částí Pirátů vnímaná čistě pragmaticky - ať nepropadne žádný liberální hlas. „Nejedná se o formální koalici, ale o praktický krok. Společně se snažíme zajistit, aby se hlasy progresivních voličů nepromarnily,“ uzavírá Andrš.