Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když na začátku léta oznamovala předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová „sňatek“ s hnutím Stačilo!, řada členů její partaje protestovala a někteří dokonce sociální demokracii opustili. Nejstarší české politické straně hrozil rozkol, opustila ji ve finále až třetina členů.
Maláčová v tandemu se svým místopředsedou Lubomírem Zaorálkem, který toužil po poslaneckém křesle za Moravskoslezský kraj, nicméně ve spojení se Stačilo!, v němž hrají prim komunisté a jehož zástupci volají po referendu o NATO a EU, viděla podle svých slov jedinou možnost, jak vrátit levicová témata do Sněmovny. Neúspěšně, jak ukázala sobotní čísla.
Maláčová: Je to neúspěch, budeme analyzovat
K volební porážce se Maláčová vyjádřila až po 19. hodině a neskrývala zklamání. „Co se týká dnešního výsledku, tak není potřeba si nalhávat, je to neúspěch,“ řekla. Neprozradila nicméně, zda nabídne svoji funkci k dispozici. „Co my teď uděláme v příštích dnech a týdnech? Celou situaci si zanalyzujeme. Já osobně budu mluvit se straníky a budu chtít názor našich kolegů, kolegyní, straníků, straniček, jak budeme dál pokračovat,“ sdělila.
Pokus o integraci levice byl podle ní i podle Zaorálka správný. Volební debakl dala za vinu strašení ze strany Fialovy vlády.
Každopádně kritici Maláčové ze skupiny bývalých i některých současných členů mají jasno: Vedení SOCDEM by mělo zvážit svoje setrvání.
Špidla žádá sjezd
„Výsledek je selháním strategie. Nastává čas zahájit obnovu sociální demokracie. Cestou k tomu je sjezd. Současné vedení musí okamžitě zahájit kroky vedoucí ke sjezdu,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy bývalý šéf strany a expremiér Vladimír Špidla.
Kritikou nešetří ani bývalý sociálnědemokratický poslanec Jan Birke. Volební výsledek, kdy se SOCDEM ani na kandidátkách hnutí Stačilo! nedostane do Sněmovny, je podle náchodského starosty a vlivného člena SOCDEM fatálním selháním vedení, které zatáhlo část strany na komunistickou kandidátku.
„Předpokládám, že vedení strany, odpovědné za spojení s komunisty a za rezignaci na sociálnědemokratické hodnoty, vyvodí z tohoto selhání osobní odpovědnost a rezignuje na své funkce. Tím bychom měli začít. O ničem dalším teď nemá cenu mluvit,“ uvedl Birke pro ČTK.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který patřil mezi odcházející z někdejší ČSSD, nechtěl propad Stačilo! včetně SOCDEM komentovat. „Již tři měsíce jsem nestraník a vnější pozorovatel. Omlouvám se, ale nebudu sypat sůl do ran,“ podotkl. Bývalý sociálnědemokratický ministr a senátor Jiří Dienstbier zase zdůraznil, že hanebné a ponižující spojení s nahnědlým Stačilo! nemohlo vést k úspěchu.
Senátor Petr Vícha řekl, že z volebního výsledku Stačilo! má upřímnou radost. Jestli to bude znamenat novou šanci pro SOCDEM, bude záležet na členech.
„Rezignace vedení je namístě“
Exministr za sociální demokracii Tomáš Petříček redakci sdělil, že spojení se Stačilo! bylo jednoznačnou chybou. Ačkoli už není členem strany, nechce vyzývat její vedení k rezignaci. „Přišlo by mi to nicméně namístě,“ podotkl.
Bývalý šéf SOCDEM Michal Šmarda rovněž označil spojení se Stačilo! za velkou chybu, která by se neměla v budoucnu opakovat. „Jsem rád, že lidé přesto k volbám přišli. Šance pro slušnou levici v naší zemi je, ale dá to hodně práce,“ sdělil.
Ke kritice se přidal i někdejší sociálnědemokratický europoslanec Miroslav Poche. „Ze všech demokratických sociálních demokratů spadla úzkost z toho, že pár lidí bylo ochotno prodat historii, program i hodnoty. Očekával bych, že Jana Maláčová i její okolí okamžitě opustí své funkce a umožní obrodu nejstarší politické strany,“ řekl redakci.
Podobný scénář odhaduje i politolog Milan Školník. „Je to asi konec Jany Maláčové a Lubomíra Zaorálka v politice. Šli zbytečně moc na sílu v rámci SOCDEM a otočilo se to proti nim ve volbách,“ zdůraznil pro redakci.
Strana za zenitem
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) vznikla v roce 1878 jako výraz rostoucího dělnického hnutí v habsburské monarchii. Partaj přežila první republiku, exil i disent, nucené sloučení s komunisty po únoru 1948 i formování stranického systému po roce 1989, kdy se obnovená ČSSD vrhla do vrcholové politiky.
Ve volbách v roce 1996 se stala hlavní opoziční silou. Vrchol přišel o čtyři roky později: Pod vedením Miloše Zemana a později Vladimíra Špidly či Jiřího Paroubka ovládla kabinet a svým způsobem i prezidentský úřad. V roce 2006 měla strana přes 1600 místních organizací a zhruba 24 tisíc členů. Získávala kolem 30 procent hlasů.
