Hlavní obsah

Glosa: Recyklace „chirurgů z dovozu“ je politický majstrštyk

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Kancelář Poslanecké sněmovny

Šéf SPD Tomio Okamura může být spokojen. Ilustrační fotografie.

Komerční nacionalismus a xenofobii, které už léta Tomiu Okamurovi zajišťují politickou kariéru a příjemné živobytí, dotáhl šéf SPD k dokonalosti.

Článek

Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tomio Okamura nejspíš půjde za své předvolební plakáty s „chirurgy z dovozu“ před soud. Alespoň policisté, kteří volební reklamu vyšetřovali jako možné podněcování k nenávisti, to tak vidí - státnímu zástupci podali návrh na podání obžaloby.

Pro šéfa SPD je to další výhra v řadě. První si připsal už ve chvíli, kdy Jiří Pospíšil, předseda pražské TOP 09, podal trestní oznámení, které policii rozhýbalo. Od té chvíle bylo jasné, že kampaň SPD získá nový, nečekaný a velmi vítaný impulz. Ten Okamura dokázal využít hned v několika televizních vystoupeních, kam inkriminované rasistické plakáty ochotně vzal s sebou, a pak také ve sněmovní debatě o vlastním vydání k trestnímu stíhání.

Asi ještě nikdy se žádné straně nepodařilo stoprocentně recyklovat volební materiál z jednoho volebního klání v další kampani. Okamura „chirurgy z dovozu“ vygeneroval zcela absurdně pro krajské volby - a nyní se budou velmi hodit a používat i před volbami sněmovními. I když strana asi tyhle plakáty už znovu nerozvěsí po ulicích, můžeme si být jisti, že na sociálních sítích je budeme potkávat velmi často. Naposledy s „chirurgem“ Okamura pózoval ve čtvrtek.

Jistě, trestní oznámení mohl podat kdokoli. Když už bylo podáno, je povinností policie se jím zabývat, a dojde-li policie k závěru, že mohlo jít o porušení zákona, je opět povinna navrhnout obžalobu. Jenže trestní oznámení podal zrovna Jiří Pospíšil. Tím nabil Okamurovi k tvrzení, že jde o stíhání politicky motivované. A bohužel i k následnému blouznění o tom, že práci policie a státního zastupitelství v kauze řídí hnutí STAN, které se ve spolupráci s koalicí Spolu snaží Okamury zbavit a zmanipulovat volby.

Nic takového se samozřejmě neděje. Dochází ke standardnímu průběhu právních kroků. Jen tento průběh prostě někomu politicky nahrává. Ve svůj politický prospěch jej ostatně interpretuje jak Pospíšil, tak Okamura, byť samozřejmě každý z jiného úhlu.

Jak to celé dopadne, je ve hvězdách. Okamura se za pár týdnů schová za novou poslaneckou imunitu, a pokud by jej už boj o „chirurgy“ příliš vyčerpával, asi nebude problém si dojednat, aby jej poslanci k pokračování procesu nevydali. Jednak bude Sněmovna v jiném složení, jednak jde pořád o stíhání za politický plakát (byť mimořádně odpudivý), což je v jádru kontroverzní věc, v níž je role poslanecké imunity zajímavějším tématem než v případě podezření z jiných trestných činů, například dotačního podvodu.

Jisté je, že v podání SPD můžeme pozorovat parádní ukázku politického marketingu bez jakékoli morální záklopky - a je to velmi zajímavá podívaná. Schopnost vytěžit z jedné (navíc laciné) kampaně politické body před dvojími volbami svědčí o tom, že komerční nacionalismus a xenofobii, které už léta Okamurovi zajišťují politickou kariéru a příjemné živobytí, dotáhl šéf SPD k dokonalosti.

Doporučované