Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Všechny tři strany, které nyní jednají o vytvoření vlády – ANO, SPD a Motoristé – měli ve svých předvolebních programech změny fungování veřejnoprávních médií, především České televize a Českého rozhlasu.
Podle bývalého generálního ředitele České televize Petra Dvořáka se toto téma může na politické scéně objevit velmi brzy. „Je evidentní, že všechny tři subjekty, které teď pracují na sestavení nějaké formy vlády, měly ve svém programu určitou formu změny televizních a rozhlasových poplatků,“ upozorňuje Dvořák pro Seznam Zprávy.
Dodává, že jde o jednu z věcí, které se dají uskutečnit poměrně jednoduše a bez velké přípravy. „Pokud se na to zaměří, aby dokázali rychle plnit části svých programů, pak si myslím, že to může být na stole brzy.“
Vítězné hnutí ANO začalo s SPD a Motoristy jednat ještě v sobotu večer. Zástupci obou potenciálních koaličních partnerů v noci na neděli navštívili předsedu ANO Andreje Babiše.
Zrušení poplatků i sloučení institucí
Hnutí ANO ve svém programu slibovalo především zrušení koncesionářských poplatků. Kritici však argumentují, že tím bude ohrožena nezávislost médií veřejné služby. Kromě toho hnutí navrhovalo také spojení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce, která by podle něj měla být efektivnější a lépe fungující.
Mediální odborníci to však zpochybňují. „Silná, samostatná a stabilně financovaná veřejnoprávní média se špatně ovládají. Vize společné organizace placené ze státního rozpočtu proto některé politiky přitahuje jako můru světlo lampy. Dostali by na hraní nový podnik s novými pravidly a vedením. Mluví o západní Evropě, ale dívají se přitom na východ,“ napsal například zkraje roku ve svém komentáři pro Seznam Zprávy Filip Rožánek.
A upozornil, že za posledních pětadvacet let spojilo veřejnoprávní média Estonsko, které má desetkrát méně obyvatel než Česká republika, a z větších států Slovensko a Maďarsko.
Jako příklad dobře fungujících propojených televizních a rozhlasových redakcí v minulosti uvedl Andrej Babiš média ve Finsku, Velké Británii nebo Rakousku. Na sloučení podle něj pracují také ve Francii.
„Jenže britská BBC, finská Yle i rakouská ORF od začátku a po celou svou historii fungovaly jako jedno médium. Nikdo je dodatečně nespojoval, jak to chce předseda hnutí ANO. Český systém oddělených médií veřejné služby je podobný jako ve Francii, Švédsku, Polsku nebo Rumunsku. Také Němci mají na celostátní úrovni samostatné televizní stanice a Deutschlandradio,“ upozornil Rožánek.
O sloučení mluvila i SPD – spojit chce všechna tři veřejnoprávní média, tedy Českou televizi, Český rozhlas a Českou tiskovou kancelář. Financování by podle jejich programu mělo přejít pod státní rozpočet.
Motoristé jsou ve vyjádřeních vůči veřejnoprávním médiím umírněnější. Odmítají sice jejich financování ze státního rozpočtu, zároveň ale nesouhlasí s placením koncesionářských poplatků za mobilní telefony a televize.
Proti sloučení se staví současní ředitelé ČT a ČRo Hynek Chudárek a René Zavoral. Podle Chudárka by šlo o politické rozhodnutí, které ale není jeho vizí. Zavoral dříve uvedl, že sloučení by nepřineslo žádný pozitivní efekt a on se bude k němu stavět vždy negativně.
Složení Sněmovny.
„Obhajoba existence“
Podle bývalého ředitele ČT Dvořáka je klíčové, aby byly poplatky stabilní, předvídatelné a adekvátní. „Když se tyto tři věci dodrží, pak je jedno, jestli veřejnoprávní instituce budou peníze dostávat prostřednictvím státního rozpočtu, nebo tak jako dnes – prostřednictvím poplatků,“ vysvětluje.
Právě s tím ale podle něj může být problém. Slibovanou efektivitu si pak od případného sloučení institucí neslibuje. Naopak očekává, že na média bude vyvinut větší politický tlak.
„Budou teď muset obhajovat svoji existenci, dělat svoji práci co nejlépe a prokázat těm, kteří je dnes ještě pořád financují prostřednictvím poplatků – tedy divákům a posluchačům –, že stojí za to tato média mít a že je dobře, že existují, protože nekonkurují soukromým médiím a dotvářejí celkový mediální prostor,“ dodává.
Zrušení koncesionářských poplatků navrhovalo i hnutí Stačilo!, které se však do Sněmovny nedostalo. Ve svém programu avizovalo také záměr zrušit veřejnoprávní formu České televize a Českého rozhlasu a nahradit je státní televizí a rozhlasem, které by měly podporovat zejména českou kulturu.
