Hlavní obsah

Ojedinělý výzkum: Jak se Češi rozhodují u voleb

Foto: Shutterstock.com, Seznam Zprávy

Téma „Antibabiš“ vyčpělo, voliče podle průzkumu STEM/MARK pro Seznam Zprávy násobně víc táhne odpor k Fialovi.

Co trápí české voliče? Co chtějí od politiků? Přinášíme grafické shrnutí exkluzivního průzkumu STEM/MARK pro Seznam Zprávy, který zmapoval, jak lidé vnímají aktuální politické dění v Česku a proč (ne)přijdou k volebním urnám.

Článek

S podrobnými výsledky rozsáhlého výzkumu Politické dění a volební motivace 2025 jsme seznamovali čtenáře po celé září. Sebraná data prokázala, že Česko čelí paradoxu – voliči sice vědí, co je trápí (drahota, zdravotnictví, bydlení, korupce), ale mají pocit, že politici to řešit nehodlají.

Rozsáhlý výzkum je mimořádný nejen počtem respondentů, kterých bylo přes tři tisíce, ale i tím, že analyzoval odlišnosti deseti specifických cílových skupin od populace. Zde jsou ty nejzajímavější výstupy.

Klíčová zjištění

  • Primárním hnacím motorem volební účasti bude ve sněmovních volbách 2025 nespokojenost a touha po změně.
  • Volební motivace „Antifiala“ je v současnosti až 5× častější než motivace „Antibabiš“.
  • Lidé vnímají Česko jako chudý, nestabilní a zkorumpovaný stát se špatnými mezilidskými vztahy. Kolem 85 % se domnívá, že Česko stagnuje, nebo se dokonce vyvíjí nesprávným směrem.
  • Důvěra v prezidenta dosahuje 48 %, zatímco důvěra ve vládu pouze 21 %.

Mezi sociálními vrstvami a generacemi rostou propasti: senioři vidí ztrátu hodnot, mladí tíhnou k digitalizaci a euro­orientaci. Výrazným prvkem volebního boje jsou „swingující“ voliči, tedy lidé, kteří se rozhodují až v den voleb a v minulosti pokaždé měnili své preference mezi stranami.

Česko volí

Předvolební projekt Seznam Zpráv Česko volí pomocí rozsáhlého výzkumu STEM/MARK detailně mapuje, jak Češi vnímají aktuální politické dění v zemi, co si myslí o politických stranách a kampaních, co je ovlivňuje při rozhodování, komu dají hlas, jak velký vliv mají různé kauzy či co je motivuje k volbám jít.

Ke sněmovním volbám by mohlo v říjnu přijít na 62 procent voličů, tedy o něco málo méně než před čtyřmi lety, kdy účast lehce překročila 64 procent. Část voličů je letos rezignovaná, nespokojená a demotivovaná. K většímu zájmu o volby by přispěla primárně větší zodpovědnost politiků za jejich programy či předvolební sliby.

Pokud jde o témata, která Čechy zajímají, voliči mají jasno: nejvíce je pálí drahota, zdravotnictví, ceny a kvalita potravin, bydlení, korupce či energetika. Politici tomu ale nevěnují dost pozornosti, shodují se v průzkumu.

Celkově Češi svým politikům příliš nevěří. Podle 62 procent respondentů na české politické scéně chybí upřímnost/pravdomluvnost a polovina lidí postrádá slušnost.

Volby do Poslanecké sněmovny považují Češi tradičně za ty vůbec nejdůležitější, paradoxně ale důvěra v samotnou Poslaneckou sněmovnu pokulhává. Češi obecně institucím nevěří, ukazují data.

Při otázce na geopolitické směřování uvedlo 42 procent dotázaných, že by Česko mělo patřit na Západ. Pouhá tři procenta by ho viděla na Východě. Zbytek – celých 55 procent – ale nemá vyhraněný názor. A právě tento neutrální tábor narůstá.

Politika také významně proniká do rodin: třetina lidí uvedla, že kvůli volbám se pohádala s příbuznými či přáteli. V neposlední řadě silně rezonuje téma dezinformací. Více než polovina Čechů si věří, že pozná lež, ale přesto pětina lidí připouští, že to nedokáže.

Každý pátý Čech by dal ve volbách hlas zcela nové straně, pokud by bývala vznikla. Téměř polovině voličů naopak vadí předvolební koalice. Přiznané i nepřiznané.

Čapí hnízdo, Dozimetr a Bitcoin. Jaký dopad mají tři klíčové kauzy na volební preference Čechů? Průzkum ukázal, že voliči odpouštějí. Ale ne všichni.

Metodika výzkumu

Rozsáhlý výzkum STEM/MARK pro Seznam Zprávy probíhal na vzorku 3188 respondentů. Cílovou skupinu tvořila dospělá česká populace 18+ bez horního věkového omezení. Reprezentativita byla zajištěna prostřednictvím kvótního výběru dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje. Výzkum zároveň analyzoval odlišnosti deseti specifických cílových skupin od populace. Dotazování probíhalo od 16. do 26. června 2025 prostřednictvím metody CAWI na National Sample.

Foto: STEM/MARK

Volební štáb Seznam Zpráv

Foto: Seznam Zprávy

Moderátoři Jindřich Šídlo, Marie Bastlová, Martin Jonáš a Kateřina Šafaříková.

Seznam Zprávy vás zvou do svého volebního štábu. V sobotu 4. října od 13:30 v Radlické kulturní sportovně na pražském Smíchově můžete spolu s námi sledovat, jak dopadnou volby do Poslanecké sněmovny.

Předvolební kampaň, průběžné výsledky i to, kam případný vítěz může zavést Českou republiku po volbách, budou komentovat hosté z řad politiků a odborníků i známé tváře Seznam Zpráv a vašich oblíbených podcastů.

Chcete být u toho? Stačí vyplnit registrační formulář a zarezervovat si místo. Těšíme se na vás!

Volby do Poslanecké sněmovny 2025

Česko si 3. a 4. října 2025 zvolí novou vládu. Současná vláda Petra Fialy je v úřadu od roku 2021, kdy výsledky voleb těsně ovládla koalice Spolu. Volební účast tehdy překročila 60% hranici. Nevíte, koho volit? Kalkulačka vám napoví. Vyzkoušejte si sestavit svou vládu.

Výběr stran a hnutí: SpoluANOPiráti (s podporou Zelených) • Stačilo! (KSČM, SOCDEM, SD-SN, ČSNS) • SPD (s podporou Svobodných, Trikolóry, PRO) • STANMotoristé soběPřísaha

Doporučované