Článek
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Kostky jsou vrženy a volební ruch začíná houstnout. Už známe kompletní soupisku 4473 kandidátů a kandidátek. Oficiální web volby.cz zveřejnil jejich jména, příjmení, akademické tituly, věky, politické příslušnosti a místa trvalých bydlišť.
Tyhle položky jsou předem dané, jsou to fakta, u kterých kandidující subjekty nemohou nic moc dalšího vymyslet. Jejich kreativita se proto soustředí, respektive s nevybouřenou silou vrhá, na jedinou kolonku nazvanou „Povolání“. Ta slouží jako prostor, ve kterém se má voličům sdělit, kým kandidát je mimo to, že je kandidátem.
„Povolání“ si strany i jednotlivci vykládají až tak různorodě, že to vzbudilo zájem redakce Šuplíku. Prostudovali jsme to, abyste vy nemuseli. Anebo abyste nebyli překvapeni, až dostanete hlasovací lístky a s úžasem zjistíte, co všechno tam stojí. Za malý volební spoiler se omlouváme, děláme to pro vás - i pro sebe.
Důležité je říct, že tyhle volby jsou asi poslední, kdy se kolonka „Povolání“ na kandidátních listinách stává předmětem takového tvůrčího řádění. Doteď jsou pravidla, co si tam kdo napíše, hodně volná. Jak na dotaz Šuplíku sdělilo vnitro, „ponechává se kandidátovi na výběr, jakým popisem své činnosti/svého působení se chce voliči prezentovat.“
Zatím je to takhle: „Má-li kandidát současně více funkcí nebo povolání, může na kandidátní listině uvést všechny, některé z nich, anebo může vybrat jen jediné. Pokud by byla na kandidátní listině jako údaj o povolání kandidáta uvedena skutečnost, která nijak nesouvisí s působením kandidáta nebo by byla zjevně nepravdivá, bylo by na místě v rámci výzvy k odstranění závad na kandidátní listině vyzvat zmocněnce k opravě údajů kandidátní listiny.“
Ale „s působením kandidáta“ může, minimálně z jeho pohledu, souviset skoro cokoli. A jak poznat „zjevně nepravdivou“ skutečnost, pokud to není lež kalibru, že kandidát přistál na Měsíci?
Zákon o správě voleb, který začne platit od 1. ledna 2026, ale liberální přístup opouští. Výslovně totiž říká, co se „povoláním“ rozumí. A co je pro kreativce ještě horší, budou se muset s „povoláním“ vejít do třiceti znaků včetně mezer, což bude pro některé až brutální změna. Momentální limit je cca 200, a to kvůli technickému zpracování Českým statistickým úřadem.
Takže je třeba si vynalézává „povolání“ kandidátů užít, dokud je čas. Od příště to nejspíš bude pěkná suchařina. A na rozdíl od letoška už se nedozvíte, že je někdo „protagonista představení Školní výlet“, protože to jednak má přes třicet znaků, a jednak by to jako jediné povolání kandidáta působilo až výsměšně. A kdoví, jestli by to úřady za povolání uznaly.
Je evidentní, že aby se partaje vešly do předepsané délky, přistoupí od příštích voleb k masivnímu používání zkratek a grafickému zkracování slov, což čtenářský zážitek z „Povolání“ dál sníží. Ale nedá se svítit - dosavadní stav, hraničí s anarchií, byl na nějaká pravidla zralý.
I proto, že někteří kandidáti pojímají kolonku „Povolání“ jako PR sebeprezentaci, jako takový pochvalný mikroživotopis. Anebo, to asi ze všeho nejvíc, to připomíná soutěžící v televizním kvízu Kde domov můj, když je Aleš Háma na začátku pobídne: Řekněte nám něco o sobě!
Tím pádem v letošních volbách kandidují i lidé s povoláními: „Manažer strojírenské výroby, vášnivý rybář a velký rebel.“ „Šumavská Evropanka se snem o vzdělaném a sebevědomém Česku.“ „Ekonom, podnikatel v cestovním ruchu a velký milovník piva a fotbalu.“ „Manažer společnosti, hráč paddelu a hrdý otec čtyř dětí.“ „Lékařka, maminka, manželka.“ „Kreativní hybatelka lidského potenciálu s vizí pro vzdělané Česko.“ „Vysokoškolský učitel, vědec, cyklista, flanér.“ (Flanér je životní styl či krédo, ne povolání v pravém smyslu slova, pozn. red.)
Nejvšestrannější osobou se zdá být „makroekonom, matematik, fyzik, učitel, expert na ekonomii, marketing, právo, energetiku, stavebnictví, architekturu, životní prostředí, školství, inovace a umělou inteligenci, novinář“.
Uvedené příklady nereprezentují vyložené favority voleb ani politické matadory. Ale i třeba poslanec ODS Karel Haas má košaté povolání „právník, zastupitel města Pardubice, poslanec PČR, celoživotní orientační běžec - sportovec, dobrovolný trenér mládeže a funkcionář.“ Lidovec Benjamin Činčila, dvojka Spolu na Vysočině, se prezentuje jako „ekonom, hlavní analytik MPSV a nadšený hokejista“. Hana Naiclerová ze STANu je „poslankyně Parlamentu ČR, ekonomka, bojovnice proti korupci“. Zajímavé povolání!
Ze známých tváří zašel v tomto směru asi nejdál Zdeněk Hřib, citujeme: „Autor systému eRecept a odborník na digitalizaci zdravotnictví, sloužící obyvatelům Prahy od roku 2018 a stavějící metro, tramvajové tratě a mosty; hrdý obyvatel sídliště Jižní Město a předseda Pirátů.“ (Hnidopiši v redakci Šuplíku se u toho na chvíli zarazili, jestli obyvatelům Prahy slouží a metro a mosty staví digitalizace zdravotnictví, anebo je tu podmětem kandidát, ale snad rozumíme správně, pozn. red.)
Přídavné jméno „hrdý“ je v kolonce „Povolání“ cenné a s oblibou používané. Obzvlášť když na někoho přihláška do voleb prozrazuje, že kandiduje v jiném kraji, než bydlí, sluší se u povolání vypíchnout „hrdý Liberečan s bydlištěm v Praze, odborník na umělou inteligenci“. Nebo „multioborová lektorka původem z Chodska“. Aby nedošlo k politováníhodnému omylu.
Abychom tu zájemce o lehčí tón a bizarnosti nenavnadili příliš: většina zúčastněných bohužel zvolila opačnou strategii a do „Povolání“ nenapsala ani své zásluhy, ani koníčky a zájmy, ani světonázory. Například v Moravskoslezském kraji nacházíme kandidáta jménem Andrej Babiš a povoláním ekonom. Což vzhledem ke spektru jeho životních aktivit působí jako až příliš cudně zahozená příležitost. Adam Vojtěch kandiduje jako právník - po pokusu o nějaké malé CV ani památky, i když volných znaků zbývá k dispozici habaděj.
Kratšími povoláními než ekonom jsou jen řidič, lékař, vědec a OSVČ. Stručnost je příjemná, při rozhodování nezdržuje, ale přece jen, neeexistuje nějaká zlatá střední cesta mezi řeknu vám o sobě všechno možné a neřeknu vám nic bližšího? Snesla by se, obzvlášť pokud kandidáti nejsou úplně známí. Generální ředitel. Nezaměstnaný. Gastronom. Umělec. Předák. Co si z toho má volič odnést, i když zapojí představivost?
Na druhou stranu, na kandidátních listinách jsou i povolání, která zazvoní sama o sobě a není třeba nic dodávat: Operní pěvec. Správce hřbitova. Provozní Hostince Pod Kopcem. To jsme doma hned, takhle se to má dělat!
Některá povolání si možná voliči budou muset vyhledat na internetu, protože nejsou běžná, ale dá se říct, že existují: Knowmád. Možná je to i lišácká taktika, jak zaujmout otázkou: Co je to za člověka?
Někdo zašel ještě dál, takže si netroufneme odhadnout, jak dalece jde o povolání, hobby nebo občanský postoj: „Expertka na lidi a změny.“ „Náborářka a nadšenec pro lidskou diverzitu.“ „Koordinátorka lidskosti v digitálním světě.“ „Člen zásahové jednotky.“ Kdežto u povolání typu „anarchista“ je věc jasná - tím by se dneska nikdo neuživil.
Jistěže by se nějaký tvůrčí duch mohl představit i povoláním „celoživotní lůzr“ nebo „hochštapler“. Volby mohou být i zábavné. Ale lidská přirozenost a bažení po odevzdaných hlasech vede k tomu se pochválit. Takže „úspěšný fotograf“, „zručný pekař a šikovný údržbář“ a „číšnice a výborná kuchařka se zájmem o domácí mazlíčky“. (Volby ale nemají sloužit jako seznamovací inzeráty, pozn. red.)
Pečliví kandidáti si dají záležet i na tom, v jakém pořadí se jejich povolání na hlasovacích lístcích objeví. Nepřehlédnutelná je kupříkladu tendence uvádět politickou funkci někde uprostřed, jakoby mimochodem. Proto „předseda představenstva Teplárna České Budějovice, poslanec PČR“. Vzhledem k žebříčku prestiže povolání, kde poslanci skončili za knězi, ministry a novináři úplně poslední, je to pochopitelný úkaz.
V povoláních kandidátů by se dalo nimrat ještě dlouho. Zaujalo nás třeba, jak se tu boří klišé: ne každý kandidát, který profesionálně točí volantem, musí být u Motoristů: ve STANu najdeme i „řidiče kamionu, lidskoprávního aktivistu“. Nebo nám imponuje, když se někdo nebojí být svůj a kolonku „Povolání“ začne slovy „celý život robila ve Werku“. Došlo to prý tak daleko, že si někteří členové redakce Šuplíku chtěli vyřídit voličský průkaz, aby mohli jet hlasovat do Třince!
Celkový dojem: něco se s tím udělat muselo, protože začalo hrozit, že se rubrika „Povolání kandidáta“ změní v nafukovací volební nástěnku nebo kabaret. Ale po povoláních jako je šotouš nebo otužilkyně by se nám trochu stýskalo.
