Hlavní obsah

Vztah k jádru, euru, frexitu. Vše jste změnili, vyčetl premiér lepenovcům

Foto: Profimedia.cz

Jordan Bardella se zdraví s premiérem Gabrielem Attalem (vpravo) před televizním duelem.

Dva týdny před začátkem voleb do Evropského parlamentu se volební lídr nacionalistického Národního sdružení Jordan Bardella utkal s premiérem Gabrielem Attalem, i když ten ani nekandiduje.

Článek

Pokud by Marine Le Penová za tři roky vyhrála prezidentské volby, stal by se Jordan Bardella zřejmě premiérem. Nyní ale kandiduje do Evropského parlamentu a s nynějším předsedou vlády Gabrielem Attalem se utkal v dlouho očekávané předvolební debatě v televizi France 2.

Duel dvou mladých politiků – osmadvacetiletého Bardelly a o sedm let staršího Attala – jasně ukázal dvě pojetí světa, nebo v tomto případě Evropské unie.

Volby do Evropského parlamentu 2024

Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Letošní eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.

Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.

Bardella vidí EU jako „nemocného muže“ a vyslovil obavu, že Francie zmizí z evropské, ale i mezinárodní scény. Jako řešení navrhuje „přejít od volného obchodu ke spravedlivému obchodu“. Konkrétně řečeno by si představoval opětovné zavedení cel a zavedení národní priority ve veřejných zakázkách.

„Ostatní společnosti by ale udělaly to samé a my bychom ztratili jejich trhy,“ oponoval mu premiér Attal, který celou, asi hodinu trvající diskuzi působil energičtějším dojmem, i když podle svých poradců neměl příliš času na přípravu.

Attal také zmínil, že 80 procent francouzských malých a středních podniků vyváží do zemí EU a že mnohé francouzské firmy uzavírají důležité kontrakty v cizině: „Kdyby se zavedlo opatření pana Bardelly, podtrhli bychom jim nohy,“ kontroval.

Bardellův výkon v části debaty věnované ekonomice kritizoval i Jean Messiha, bývalý poradce Marine Le Penové a nynější kandidát rovněž krajně pravicové strany Znovudobytí. „Bardella je ekonomická katastrofa. O pravidlech jednotného trhu nic neví,“ citoval ho server Huffington Post.

Co čekat od evropských voleb?

Evropský parlament se po volbách, které začnou přesně za měsíc, může proměnit nejvíce od konce 70. let. Podle dosavadních průzkumů nálad mezi 400 miliony voličů v něm totiž výrazně posílí euroskeptická uskupení.

Le Penová svého nástupce v čele strany nicméně pochválila s tím, že Bardella „byl sám na straně Francouzů“.

Debata byla dost ostrá a moderátorka měla chvílemi problém oba řečníky „ukočírovat“. Střet přinesla i pasáž věnovaná válce na Ukrajině. Bardella vládní straně prezidenta Emmanuela Macrona vytýkal, že prezident „přilévá olej do ohně“ svými výroky o možném posílání francouzských vojáků na Ukrajinu. Attal mu na to připomněl, že Marine Le Penová byla „oslavit“ ruskou anexi Krymu v roce 2014.

Premiér pak viditelně zabodoval ve chvíli, kdy se svého soka otázal, zda se v EU všude uplatňuje právo veta. Asi na pět sekund nastalo ticho, v té chvíli působil Bardella nepřipraveně.

Těžko odrážel také útoky na změny postojů Národního sdružení v evropské politice. Attal mu předhodil původní plán strany na vystoupení z EU, který už neprosazuje, i na odchod z eurozóny, který Le Penová po přečtení si průzkumů jasně ukazujících spokojenost Francouzů s eurem definitivně odložila.

Stejně tak Le Penová zcela otočila svůj vztah k jaderné energii – ještě v roce 2011 ji po havárii Fukušimy označovala za extrémně nebezpečnou a volala po odchodu Francie od jádra, nyní chce naopak její partaj udělat z Francie „energetický ráj“ založený právě na jaderných elektrárnách.

Falešné chlubení se emisemi

Ani premiér se ale nevyhnul nepřesnostem či zavádějícím argumentům. V části věnované klimatické změně si gratuloval k loňskému výsledku, kdy Francie snížila emise CO2 o šest procentních bodů.

Tato čísla si ale podle fact-checkingu serveru France Info zaslouží upřesnění: pokles lze částečně vysvětlit růstem cen energií, inflací a mírnými zimními teplotami, které omezily spotřebu při vytápění. Silniční doprava také poklesla kvůli ceně pohonných hmot.

Podobně zavádějící bylo v části věnované migraci i Bardellovo tvrzení, že 77 procent znásilnění v Paříži spáchali loni cizinci. Z 97 znásilnění spáchaných v roce 2023 v ulicích hlavního města bylo objasněno 30. Z těchto 36 pachatelů je 28 cizích státních příslušníků, což skutečně odpovídá 77 %.

Znásilnění spáchaná na ulici se často dopouštějí bezdomovci nebo lidé bez dokladů, tedy kategorie, ve kterých jsou cizinci nadměrně zastoupeni.

Pouliční znásilnění však představuje pouze malou menšinu všech znásilnění spáchaných v Paříži, stejně jako ve zbytku Francie. Celkově se na znásilněních podle údajů ministerstva vnitra podílí cizinci ve 13 procentech případů.

Diskuze obou mladých politiků sklidila tvrdou kritiku od dalších politiků. Například Manon Aubryová, lídryně kandidátky krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie, ji nazvala „přehlídkou lží“.

Hned několik politiků se pak pozastavilo nad tím, že Bardellovi čelil Attal, který nekandiduje, a ne lídryně macronovců Valérie Hayerová. Podle Raphaëla Glucksmanna, jenž vede koalici socialistů a své strany Veřejné místo, šlo o „falešný duel“, jenž zneviditelnil Hayerovou.

Samotná Hayerová na síti X ocenila „velkého premiéra“ a odsoudila „nekompetenci a lži“ Jordana Bardelly. Svoji absenci v debatě však nekomentovala.

Oprava: v Paříži se 30 objasněných znásilnění dopustilo 36 pachatelů, z nichž bylo 28 cizinců. Za chybu se omlouváme.

Doporučované