Hlavní obsah

Nadšenci ve volbách: vítězství u voličů neznamená, že budou vládnout

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Místním stranám voliči věří víc než zavedeným partajím. Ale vládnou zpravidla ty druhé. (Ilustrační snímek)

Reklama

17. 5. 15:30

Čtyři měsíce před komunálními volbami je dobré si připomenout, kdo ve městských částech větších měst vyhrává volby, a kdo v nich pak skutečně vládne.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V pěti velkých pražských obvodech vyhrály před čtyřmi lety volby strany místních aktivistů. Jejich starostové však byli časem svrženi a nové do čela městských částí dosadily velké strany – ODS a ANO.

I když je vzestup místních stran v komunálních volbách dlouhodobým trendem a lidé kvůli nim odmítají zavedené politické strany, v patnácti největších obvodech Prahy drží nyní devět křesel starostů právě „staré“ strany ODS a ANO, které také tvoří základ většiny obvodních koalic.

Pouze zbylých šest radnic obsadili aktivisté, vedle zástupců místních sdružení ještě Piráti a politici TOP 09, kteří mají v místních iniciativách kořeny.

V začínající volební kampani před podzimními komunálními volbami je taková zkušenost užitečná.

Rozpor mezi preferencemi u voličů a tím, kdo po čtyřech letech reálně vládne, vysvětluje kronika minulého období.

Ve čtyřech obvodech (Praha 1, 4, 5, 14) byli aktivisté i se svým starostou svrženi a nahrazeni „tradičními stranami“ ODS a ANO. Hnutí pro Prahu 11 sice vyhrálo volby, bylo však okamžitě po nich odsunuto do opozice. „Nezkušený starosta ze sousedské strany se obvykle neumí prosadit proti starým mazákům,“ vysvětluje časté povolební selhání místních aktivistů Radek Vondra (TOP 09), který jedenáct let řídil obvod Praha 14.

Zdatným politikům ODS, ANO a dříve také ČSSD obvykle nevadí ani to, že nové a místní strany získají v zastupitelstvu většinu. „Čím víc je aktivistů, tím snadněji některé z nich koupíte,“ vysvětluje totiž bývalý šéf Prahy 14.

Příběh o vzestupu a pádu „sousedských“ stran dokresluje fakt, že někteří obvodní starostové z ODS dokázali volby opakovaně vyhrát proti všem soupeřům, konkrétně Jana Černochová (Praha 2), Tomáš Portlík (Praha 9) a David Vodrážka (Praha 13).

Naopak zúročit úspěch ve volbách ovládnutím radnice dokázal aktivista Jan Čižinský a jeho hnutí Praha 7 sobě, nebo také Renata Chmelová ze sdružení Vlasta v desátém obvodě.

Také malé radnice jiných metropolí fungují podle podobného modelu jako v Praze.

V Brně však místní aktivisty oslabilo fiasko, které při správě města utrpěla v letech 2014–2018 iniciativa Žít Brno spolu s Piráty. Proto si naprostou většinu radnic po posledních volbách rozebrali „staří“, tedy ODS, ANO, lidovci a ČSSD.

Svůj pragmatismus dokazují i tím, že jsou připraveni uzavřít koalici s libovolným z ostatních partnerů. Našli se jen tři úspěšní nezávislí lídři v čele s Martinem Malečkem, který jako šéf Sdružení občanů Lesné řídí už sedm let druhý největší obvod Brno-sever. Zavedené sousedské vztahy ovšem vysvětlují, proč se v pěti brněnských obvodech udrželi sociálnědemokratičtí starostové, i když ve volbách do magistrátu jejich strana zkrachovala.

V Ostravě stojí všechny důležité koalice na spolupráci ANO a ODS, vedle magistrátu také ve čtyřech největších obvodech. Na rozdíl od Prahy zde roli silnějšího hraje Babišovo hnutí, občanští demokraté jsou však pro něj na nepřehledné scéně místních sdružení a radikálních stran nezbytným partnerem.

V největší panelákové čtvrti Jih a ve Slezské Ostravě vzali do party ještě hnutí Ostravak bývalého sponzora Věcí veřejných Lukáše Semeráka. Ostravak se po minulých komunálních volbách zřejmě stal nejúspěšnějším místním hnutím v rámci republiky, o čemž svědčí i to, že dosadil starostu ve Vítkovicích. Ovšem v Moravské Ostravě mu ani největší počet zastupitelů do obvodní rady nepomohl.

Něco jako začínající aktivisté z jiných obvodů zažil už přes veškerou politickou zkušenost i citovaný bývalý starosta Prahy 14 Radek Vondra. Se starostováním na Praze 14 skončil, když se loni v létě rozpadl nejsilnější zastupitelský klub, který vedle jeho TOP 09 tvořili ještě STAN a lidovci. Po jejich odchodu přeskupil Vondra obvodní radu, kterou dosud řídil, místo starosty svěřil Jiřímu Zajacovi z ODS a sám se stal jeho zástupcem. V prosinci občanský demokrat vypověděl koaliční smlouvou a uzavřel novou se zastupiteli ANO, lidovců a STAN.

„Rok před volbami se nevypovídá koalice,“ kritizuje letní manévr svého předchůdce starosta Zajac. Prosincový rozchod s Vondrou vysvětluje tím, že potřeboval pevnější podporu, než mohla nabídnout otřesená TOP 09.

Přitom upozornil na další rozměr komunální politiky. Bývalý starosta Vondra vládl Praze 14 dost dlouho na to, aby si nadělal příliš mnoho nepřátel. Místní buňku ANO i sdružení „Naše čtrnáctka“ zakládali odpadlíci z jeho TOP 09, spolupracovat s ním už po letním rozkolu nechtěli lidovci ani Starostové.

„Kdo řídí radnici, ten má lepší pozici před volbami,“ hodnotí strategii svého konkurenta Radek Vondra. Upozornil tím na vyhlídku, že se v souboji o starostu Prahy 14 střetnou v září lídři aktivistické TOP 09 a „staré“ ODS, i když ve volbách do magistrátu sestaví jejich strany jednotnou kandidátku Spolu.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované