Hlavní obsah

Protest, nezájem, nedůvěra. Ke komunálním volbám nechodí každý druhý Čech

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Volební účast v komunálních volbách se očekává okolo 45 procent.

Reklama

23. 9. 11:25

V komunálních volbách čekají odborníci volební účast mezi 40 a 50 procenty.

Článek

„Chodíval jsem volit, ale vzhledem k tomu, jak je celý režim zkorumpovaný, tak už poslední dva, tři roky nevolím. V politické hierarchii se podle mě ztrácí individuální zodpovědnost a proč bych měl volit lidi, které absolutně neznám?“ popsal redakci svůj postoj padesátiletý nevolič z Prahy.

Komunální volby patří tradičně k těm, o něž mají voliči menší zájem. Svůj hlas při nich neodevzdá více než polovina oprávněných voličů (viz zelená křivka níže v grafu). Ještě méně lidí pak chodí ke krajským nebo evropským volbám.

„U komunálních voleb se politikům ještě daří přesvědčit voliče, že má cenu přijít volit, zejména v porovnání s volbami senátními nebo evropskými. Přitom často nemají takové prostředky na vedení kampaní jako při jiných volbách,“ říká politolog Petr Jüptner z FSV UK.

Že lidé k volbám nepřijdou, má řadu důvodů. Podle sociologa Lukáše Linka ze Sociologického ústavu AV nechodí nejčastěji kvůli nezájmu o politiku, případně jako projev nespokojenosti s celým systémem. „Půlka nevoličů vám sice řekne, že nemá čas volit, nebo že nemohla mezi kandidáty vybrat, ale navzdory jejich prezentaci je za tím ve skutečnosti nedůvěra nebo nezájem,“ říká Linek.

Mezi důvody ale mohou být i administrativní překážky. V případě komunálních voleb lze například volit pouze v místě trvalého bydliště. Nelze si vyřídit volební průkaz.

Foto: ČSÚ

Volební účast podle druhu voleb, zdroj: ČSÚ.

Jak číst graf: PS – volby do Poslanecké sněmovny, PE – prezidentské volby, ZO – volby do zastupitelstev obcí, SE – senátní volby, KZ – volby do krajských zastupitelstev, EP – volby do Evropského parlamentu, ČNR – volby do České národní rady (1990 a 1992), REF – referendum o vstupu do Evropské unie (2003).

Navíc volební právo je v Česku vázáno na trvalé bydliště a existují případy, kdy si lidé trvalý pobyt v ČR zruší. To je zamýšleno pro lidi, kteří se stěhují do zahraničí, ale využívají toho například i lidé s exekucemi, kteří však v zemi zůstávají.

„To je poměrně výrazná skupina lidí, která vůbec nemá možnost hlasovat,“ upozorňuje sociolog.

Lidé bez trvalého pobytu v ČR se sice mohou zapsat na zvláštní seznam voličů na zastupitelském úřadu v zahraničí, ale to jen v případě sněmovních a prezidentských voleb.

Možnost volit může být podle Linka výrazně omezena i u lidí pobývajících v institucích, jako jsou domovy seniorů nebo vězení.

Křížkování není kroužkování

Jak postupovat, pokud chcete v komunálních volbách využít preferenční křížky pro konkrétní osobnosti?

Proč křížkování ve velkých městech a městských částech v naprosté většině nemá efekt?

Nejméně lidí chodí zpravidla k volbám do Evropského parlamentu, do Senátu nebo do krajských zastupitelstev, bývá to okolo 30 % oprávněných voličů. O trochu více lidí, asi 45 %, volí do zastupitelstev měst a obcí. A nejvyšší účast mají tradičně volby do Poslanecké sněmovny a prezidentské v průměru s 65, respektive 62 procenty.

Podle dat Českého statistického úřadu z loňských voleb do Poslanecké sněmovny je volební účast tím vyšší, čím menší je město nebo obec, ve kterých se volí. Zatímco v obcích o méně než 249 obyvateli volilo loni 70 % oprávněných, ve městech s více než 35 tisíci to bylo jen 63 %.

Stejně je tomu u při volbách komunálních. „Ve větších municipalitách se voliči zpravidla tolik neidentifikují s politickou reprezentací jako v malých obcích, kde volením ukazují i příslušnost k místní komunitě,“ popsal Jüptner.

Volební účast podle krajů v komunálních volbách 2018
krajvolební účast (%)
Hlavní město Praha46,44
Středočeský kraj50,6
Jihočeský kraj49,96
Plzeňský kraj47,8
Karlovarský kraj40,36
Ústecký kraj40,32
Liberecký kraj45,44
Královéhradecký kraj49,65
Pardubický kraj50,58
Kraj Vysočina53,82
Jihomoravský kraj49,72
Olomoucký kraj47,16
Zlínský kraj49,77
Moravskoslezský kraj41,72
Celkem47,34

Lidí, kteří se rozhodnou k volbám nepřijít, je také více mezi mladými. V roce 2013 byla jejich účast ve srovnání s tou celkovou o osm procent menší, v roce 2017 o devět. Výrazné zlepšení přišlo loni, kdy volilo 63 % lidí ve věku mezi 18 a 34 lety, tedy jen o dvě procenta méně, než byla celková účast.

U nadcházejících komunálních voleb se ale tento trend patrně neprojeví. „U sněmovních voleb se čekal velmi těsný výsledek, a tak se zejména tehdejším opozičním stranám dobře dařilo mobilizovat elektorát,“ vysvětlil Jüptner. „Komunální a sněmovní volby jsou však co do účasti nesrovnatelné,“ dodal.

Ve srovnání se sousedními zeměmi je u nás nevoličů podobně jako na Slovensku, kde k posledním parlamentním volbám přišlo téměř 66 % voličů. V Polsku to bylo 61 %. Lépe jsou na tom Německo a Rakousko, kde k volbám dlouhodobě chodí hodně přes 70 % k tomu oprávněných.

Volby 2022

V Česku v termínu 23. a 24. září proběhly komunální volby a 1. kolo voleb do Senátu. Jak volby probíhaly, najdete ve volebním průvodci. Již jsou známy také výsledky voleb, jakých je 10 největších příběhů? 2. kolo senátních voleb proběhne 30. září a 1. řjna.

Výsledky voleb:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované