Článek
Co se v analýze dočtete
Jak postupovat, pokud chcete v komunálních volbách využít preferenční křížky pro konkrétní osobnosti.
Odpověď na otázku, proč někteří kandidáti do obecních zastupitelstev přeskakují své kolegy a kolegyně na kandidátce.
Proč křížkování ve velkých městech a městských částech v naprosté většině nemá efekt. A hlas udělený kandidátovi pomocí křížku skoro vždy ve skutečnosti využije jiný kandidát, který je vpředu kandidátní listiny.
„Volební systém užívaný pro české komunální volby je nejkomplikovanější, nejméně srozumitelný a také nejvíce zavádějící ve srovnání s ostatními pravidly, podle nichž se v České republice volí do jiných orgánů,“ upozorňuje politolog Tomáš Lebeda.
Víte, kolik máte hlasů?
Pokud neznáte velikost zastupitelstva vašeho města či obce, je vysoké riziko, že zahazujete své hlasy, nebo dokonce podporujete někoho, koho nechcete. Princip komunálních voleb je totiž značně odlišný od voleb sněmovních.
Na úvod tedy malý test pro velká města:
Pokud chcete využít preferenční křížky pro konkrétní osobnosti, je znalost velikosti zastupitelstva klíčová a rozhodně se ji vyplatí zjistit. Najdete ji snadno – je nahoře na každém hlasovacím lístku.
Voliči obvykle vědí, že křížkování ❌ se děje pouze v komunálních volbách, zatímco kroužkování⭕️ probíhá při volbách sněmovních a evropských.
V obecních volbách je možné hlasovat trojím způsobem:
- zaškrtnout „velkým křížkem“ celou kandidátku jedné z kandidujících stran;
- označit jednotlivými křížky konkrétní kandidáty podle vlastního výběru (pozor, nesmí se překročit počet členů daného zastupitelstva);
- kombinace obou postupů, tj. vybrat si několik konkrétních osobností a zbylé hlasy svěřit některé ze zbývajících stran či uskupení.
Tyto tři varianty sice většina voličů ovládá, ale málokdo ví to podstatnější: co se s hlasy stane po uzavření volebních místností. Způsob rozdávání a pak i sčítání hlasů (křížků) se od sněmovních voleb významně liší.
Jak křížkovat u komunálních voleb
Seznam Zprávy ve spolupráci s projektem Křížkování.info detailně analyzovaly výsledky komunálních voleb 2018. Ty lze zobecnit na všechny komunální volby (drobné rozdíly jsou jen v měnící se velikosti zastupitelstev, které však na výpočet nemají vliv).
Podle výpočtů pak vznikl návod, jak křížkovat v komunálních volbách.
Níže v textu se pak dozvíte, kdy se vyplatí různé strategie: od snahy dostat vybraného kandidáta či kandidátku výše, až po snahu někoho cíleně nevolit a tzv. ho vykřížkovat pryč.
Obecně platí, že ve městech a obcích s malými zastupitelstvy obvykle kandiduje méně stran a uskupení a voliči více využívají preferenčních křížků, mnohdy proto, že kandidáty a kandidátky osobně znají.
Takhle vypadá orientační přehled, jak se liší velikosti zastupitelstev:
| velikost obce podle obyvatel | počet míst v zastupitelstvu |
|---|---|
| do 500 | 5 až 15 |
| od 500 do 3 000 | 7 až 15 |
| od 3 000 do 10 000 | 11 až 25 |
| od 10 000 do 50 000 | 15-35 |
| od 50 000 do 150 000 | 25-45 |
| od 150 000 | 35-65 |
Proč někteří kandidáti přeskakují a jiní ne
Odpověď na otázku, proč někteří kandidáti do obecních zastupitelstev přeskakují své kolegy a kolegyně na kandidátce, se může zdát snadná: úspěšní „skokani“ dostávají dost preferenčních hlasů (tedy křížků). Jenže někoho přeskočit je výrazně těžší v obecních volbách než ve sněmovních. A aby to nebylo jednoduché, ona obtížnost se zvyšuje s velikostí měst (zastupitelstev), kde voliči často dávají „velký křížek“ celé jedné straně (kandidátní listinu).
Co udělají volby s Ukrajinci v Česku
Platí heslo „Za Babiše bylo líp“ i pro válečné uprchlíky? Proč jsou komunální volby důležité i pro místní Ukrajince? Máte ve svém okolí běžence, který nalezl dočasný domov v Česku? Nasdílejte mu důležité informace z naší ukrajinské sekce, třeba o obecních volbách:
V analýze jsme se zaměřili na skutečný dopad křížkování na výsledky voleb – jestli kandidáti zezadu přeskakovali pořadí na kandidátce, nebo naopak přední kandidáti ztráceli. Ukázalo se, že to zdaleka neplatí vždy a že velmi záleží na velikosti města (resp. zastupitelstva). Systém pro obecní volby funguje jinak než pro volby sněmovní. A jinak se chová v menších obcích a větších městech. Roli hraje i to, kolik stran či uskupení v daném místě kandiduje.
Klíčové je, že ve sněmovních volbách volič může volit celou kandidátní listinu (stranu/koalici) a své až čtyři preferenční kroužky uděluje jako bonus navíc.
U obecních voleb nic takového nelze.
Co se děje při sčítání?
Tipněte si: kolik preferenčních hlasů potřebuje vybraný kandidát v komunálních volbách, aby někoho přeskočil? U sněmovních voleb je to 5 % z celkového zisku kandidátky. U těch posledních přesně touto metodou přeskákali kandidáti STAN své pirátské kolegy na společných kandidátkách.
Konkrétně třeba poslankyně Barbora Urbanová (kandidovala ve středních Čechách z 12. místa) dostala 19 969 preferenčních hlasů (kroužků), což odpovídá 14,51 % z celkových 137 532 hlasů, které obdržela celá kandidátní listina Pir+STAN ve Středočeském kraji. Výpočet je snadný: 19 969 : 137 532 = 0,1451, tj. 14,51 %.
U komunálních voleb je vše jinak: pro poskočení nahoru je třeba získat o 10 % víc, než je průměr hlasů na jednoho kandidáta na dané listině.
Jako příklad si můžeme vzít pražskou zastupitelku Hanu Marvanovou, která kandidovala za STAN+TOP 09. U posledních obecních voleb získala 79 006 preferenčních hlasů (křížků). Průměr hlasů pro všechny kandidáty STAN+TOP 09, tedy celé kandidátní listiny, byl 63 493. Z toho 10 % činí 6 349, tedy každý, kdo získal právě tyto hlasy nad průměr, už mohl přeskakovat na kandidátce vzhůru. Haně Marvanové se to povedlo: potřebovala 63 493 + 6 349 hlasů, a získala jich dokonce ještě o 10 tisíc víc. Zastupitelka ovšem kandidovala z druhého místa a své zvolení měla jisté, i kdyby preferenčními hlasy nepřeskočila lídra kandidátky Jiřího Pospíšila (TOP 09).
Jak se nepovedlo „odkřížkovat“ pryč starostu Jančíka
Nepříjemné překvapení pro řadu voličů je zjištění, že v praxi zvláště ve velkých městech vůbec nefunguje, když se svými hlasy snaží podpořit vybrané osobnosti a zpřeházet jejich pořadí na kandidátce. Omylem je i představa, že si můžeme namixovat vlastní zastupitelstvo napříč spektrem.
A ještě méně funguje taktika někoho se zbavit. Přesně proto pohořeli voliči, kteří se u obecních voleb 2006 snažili volit ODS v obvodu Praha 5, ale zároveň se chtěli zbavit nechvalně známé postavy Milana Jančíka, který byl tehdy v čele kandidátky. Spousta z nich dávala své hlasy (křížky) jiným kandidátům ODS právě kromě Jančíka.
Milan Jančík dostal 10 057 hlasů, byly však složené z minima preferenčních hlasů a pak samotných hlasů pro celou ODS. Tady je totiž kámen úrazu: voliči si neuvědomují, že hlas pro celou stranu se v obecních volbách důsledně přepočítává mezi úplně všechny kandidáty.
Celkově byl průměr na kandidátce 10 980 hlasů. Milan Jančík získal méně hlasů, než byl průměr, a dokonce druhý nejmenší počet hlasů vůbec, ale jeho opětovnému zvolení to nezabránilo.
Hranice je zkrátka u obecních voleb hodně vysoko a obrovsky ji posouvají tzv. velké křížky pro celé strany, resp. kandidátní listiny. Ty se rozpočítávají jednotlivým kandidátům do průměru.
Křížky totiž ve skutečnosti nejsou jen preferenční hlasy pro vybranou osobnost, ale primárně hlasem pro celou kandidátní listinu. Křížek u konkrétního jména znamená jen možnost, jak někoho posunout výš, ovšem výsledky jsou velmi nejisté.
Velký omyl: Namixuji si zastupitelstvo snů
Příklad: volím na ostravský magistrát, ten má 55 členů, mám tedy 55 hlasů, které můžu libovolně rozdělit. Pokud ale poctivě zakřížkuji 55 osobností napříč celou plachtou a všemi stranami, nepodpořím fakticky nejspíš ani jednu.
Jak je to možné? V obecních volbách se totiž hlasy přidělují prioritně stranám, resp. kandidátním listinám. Mých 55 hlasů se tak rozděluje podle toho, na kterých listinách křížkuji.
Letos v Ostravě kandiduje 14 stran. Když se budu snažit rovnoměrně využít své hlasy, na každé kandidátce si vyberu 4 osobnosti, jen na poslední mi zbydou hlasy 3. Pro kontrolu: 13 × 4 + 3 = 55.
Mé „preferenční“ hlasy se však rozdělí prioritně mezi strany, nikoli mezi osobnosti - tak praví volební zákon. V tomto případě dostane každá ze 13 stran 4/55 mých hlasů a ta poslední, čtrnáctá získá 3/55.
Vybrané osobnosti jsem tudíž nepodpořil/a, nejsou-li na předních místech kandidátek.
A co když využiji jen například 6 křížků? Zbývajících 49 jsem tím úplně zahodil/a.
Ve větších městech je třeba mít na paměti, že volím prioritně strany a že s pořadím na kandidátkách prakticky nic nezmůžu.
Komunální volby klamou
Volič nemá čtyři preferenční hlasy jako u sněmovních voleb, ale tentokrát má tolik hlasů, kolik se volí členů zastupitelstva v jeho obci či městě.
Přestože volič disponuje více hlasy, které může rozdělovat mezi kandidáty i více politických stran, jedná se o listinný poměrný systém. Reprezentaci malých stran omezuje pětiprocentní uzavírací klauzule, která se nijak nenavyšuje pro koalice stran (na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny).
„Nepochopení volebních pravidel může být snadné, pokud je posuzujeme jen podle toho, jak se nám na první pohled jeví. Zdání někdy klame a důležité není to, jak se způsob volby tváří, ale to, jak volební systém s hlasy skutečně nakládá. Pokud tuto znalost máme, je vše v pořádku,“ dodává Tomáš Lebeda.
Jak nepodporovat kandidáty, které nechci
V komunálních volbách, tedy při křížkování, se často stává, že voliči rozdávají křížky stejným způsobem jako kroužky ve volbách sněmovních. Z toho plynou dva hlavní problémy:
- Nepoužijí veškeré své možné hlasy.
- Dávají (leckdy nevědomky) hlasy kandidátům, které volit nechtěli.
Z analýzy Seznam Zpráv jednoznačně vyplývá, že jedním extrémem jsou malé obce, kde „skokani“ byli častější, tedy křížkování v takových obcích může dávat smysl.
Druhým extrémem byla největší města a velké městské části. (Například Praha 4 nebo Ostrava-jih totiž odpovídají počtem obyvatel krajským městům.) V největších městech jen velmi zřídka někdo přeskočil ze zadních pozic kandidátky. A kupříkladu v tzv. velké Praze (magistrát) nepřeskočil z nevolitelného místa vůbec nikdo.
Křížkování v těchto velkých městech a městských částech v naprosté většině nemá efekt. A hlas udělený kandidátovi pomocí křížku skoro vždy ve skutečnosti využije jiný kandidát, který je vpředu kandidátní listiny.
Jinými slovy: ve větších městech žádná strategie, jak se zbavit kandidáta, kterému volič nechce dát svůj hlas, neexistuje. Jediný způsob, jak někoho nevolit, je nevolit celou kandidátní listinu, kde se dotyčný nachází, a úplně ji vynechat.
Počet zastupitelů a zastupitelek se může měnit
Zastupitelstvo je před každými volbami oprávněno stanovit nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb počet členů zastupitelstva na další volební období, přičemž možné rozpětí počtu členů upravuje zákon dle počtu obyvatel obce.
Například pro obce do 500 obyvatel (přičemž rozhodující je počet obyvatel k 1. lednu roku, v němž se konají volby) je možný počet 5 až 15 členů, pro obce nad 500 do 3000 obyvatel pak 7 až 15 členů. Počet členů zastupitelstva obce se oznamuje na úřední desce obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení a rovněž i způsobem v místě obvyklým (typicky na webových stránkách).
Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva podle počtu v končícím volebním období.
Zdroj: poradnaproobce.cz
