Spolu jako inspirace. Malá sdružení se spojují a chtějí porazit giganty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tři místní strany, Pardubáci, Sdružení pro Pardubice a Pardubice pro lidi, získaly před čtyřmi lety dohromady 19,3 procenta hlasů. Takový výsledek by tehdy v desátém největším městě stačil na druhé místo, přesto sdružení skončila na okraji a musela se spokojit se šesti místy v 39členném zastupitelstvu a dvěma bezvýznamnými křesly v 11členné radě.

Teď se malá sdružení spojila v koalici Pardubice společně a patří k favoritům v boji o primátorský řetěz.

První pokus o sjednocení místních stran se uskutečnil už v minulých volbách. Protagonisty byli Starostové a nezávislí (STAN), kteří se v deseti okresních městech podíleli na sestavení vítězné kandidátky, například v Jihlavě, Kolíně nebo Domažlicích. Tažení STAN však podle sociologa Jana Herzmanna skončilo tím, že se hnutí stalo součástí republikové vlády.

„Malá sdružení na sebe chtěla upozornit tím, že využila zavedenou značku STAN. Nechtějí však být spojována s vládní politikou,“ vysvětluje změnu strategie sociolog Jan Herzmann. Nadcházející volby proto pouze prověří, jestli první pokus selhal definitivně.

„Starosty a nezávislé“ přesto někde zastoupí hráči s tradičně silnou značkou, třeba Starostové pro Liberecký kraj, Ostravak, Karlovarská občanská alternativa, Občané pro Budějovice, Hradecký demokratický klub nebo Praha Sobě, které na sebe nabalují menší partnery.

V dalších metropolích se začala na společném postupu domlouvat dosud okrajová sdružení. Vedle Pardubic například v Brně, Olomouci nebo v Ústí nad Labem. Častým účastníkem obdobných dohod bývají Piráti nebo Zelení, STAN už jenom výjimečně.

Hlavními rivaly komunálních voleb jsou hnutí ANO a koalice Spolu. Jejich lídři dokonce inscenují volby ve velkých městech jako souboj gigantů s vyhlídkou, že dosáhnou „Bémova vítězství“, tedy absolutní většiny v zastupitelstvu, jak se to podařilo roku 2006 občanským demokratům v Praze.

Podle sociologa Herzmanna se takové naděje nesplní. Dosud místní či regionální sdružení nominovala primátora do jediného z deseti největších měst, konkrétně do Liberce. Tentokrát mohou posílit sdružení politiků bez vazby na Prahu do té míry, že o podobě i těch největších magistrátů rozhodnou právě jejich sekretariáty.

Tím by komunální volby přinesly převrat srovnatelný s velkými volbami loni na podzim.

ANO vyhrává každé volby, kterých se zúčastní, tvrdí Babišův marketing. Při komunálních volbách v letech 2014 a 2018 to platilo v tom smyslu, že získalo nejvíc hlasů ze všech politických stran. Nešlo však o žádné suverénní vítězství. V situaci, kdy se zastupitelstva skládají z pěti až deseti různých stran, k takové výhře obvykle stačí kolem 20 procent odevzdaných hlasů.

Proto musí ANO už předem vyhlížet koaliční partnery, aby nezůstalo stranou jako po parlamentních volbách, v nichž mu k sestavení vlády nestačilo ani 27 procent hlasů. Předseda Andrej Babiš varuje, že stejný scénář hrozí v komunálu. „Ti lidé, kteří to tady rozvrátili a rozkradli, nás zase nějak obejdou,“ prohlásil během kampaně.

Přesto zkušenost říká, že při sestavování městských koalic před čtyřmi lety ANO zase tak zásadní potíže nemělo. Nejvíc hlasů získalo v osmi z deseti největších měst Česka, proto má dnes pět primátorů a v dalších třech případech se prosadilo aspoň do městské rady. Opoziční lavice zbyly pro Babišovo hnutí jenom na brněnském a pražském magistrátu, ovšem v hlavním městě ANO nikdo „obcházet“ nemusel, protože prohrálo a skončilo na pátém místě.

V sedmi z deseti případů se stal základem koalic tandem ANO a ODS. Občanští demokraté dali přednost středopravým stranám pouze v Brně, ANO ke stejnému kroku přiměly složité poměry v Českých Budějovicích. V Praze skončily v opozici obě velké strany.

Nutně to neznamená, že Petr Fiala a Andrej Babiš k sobě mají blízko. Politická scéna byla ve velkých městech obvykle roztříštěna na 15 až 20 stran, zpravidla polovina z nich pronikne do zastupitelstva a domluvit většinu pro sestavení městské rady bývá skoro nadlidský úkol. Pokud tedy dokážou dvě nejsilnější strany, kterými obvykle jsou ODS a ANO, domluvit na radnici partnerství, pak není příliš nad čím váhat.

Opakování takového scénáře přesto není samozřejmost, protože zvláště ANO vyostřilo předvolební rétoriku, a odhání tak potenciální partnery z vládních stran, především se však omezila volební nabídka. Poklesl počet místních iniciativ, které chtějí kandidovat, zároveň ODS, TOP 09 a lidovci domluvili v řadě měst kandidátky Spolu. Proto s výjimkou Hradce Králové kandiduje v deseti metropolích nejméně stran od roku 2006. Například v Praze se přihlásilo s plným počtem kandidátů patnáct partají, před osmi lety jich bylo 28, v minulých volbách 24.

Pravidlo o spolupráci ANO a Spolu nemusí po letošních volbách platit. Nejde jen o hrozbu, že favorizovaná uskupení prohrají s místními politiky. Také v případě, že jedna nebo druhá strana vyhraje volby s dostatečným náskokem, může být k dispozici silná a disciplinovaná místní partaj. Babiš a Fiala se pak už navzájem potřebovat nebudou.