Hlavní obsah

Čas pro podání kandidátek vypršel. Tito lidé chtějí vystřídat Zemana

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Pražský hrad.

Reklama

8. 11. 16:00
aktualizováno • 8. 11. 16:30

Politici, diplomaté, ale i lidé z akademického prostředí. Ti všichni odevzdali do úterní 16. hodiny kandidátku pro lednové prezidentské volby. Seznam Zprávy přinášejí jejich přehled.

Článek

Voliči budou o historicky čtvrtém prezidentovi samostatného Česka rozhodovat 13. a 14. ledna 2023. Případné druhé kolo, do něhož postoupí dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, se uskuteční o dva týdny později.

Pro podání kandidátky bylo nutné získat podpisy 50 tisíc občanů České republiky, 20 poslanců či 10 senátorů. Podpisové archy nyní budou kontrolovat na Ministerstvu vnitra (více o kontrole v boxu na konci článku).

Kandidáti rovněž musí disponovat transparentním účtem, kde lze sledovat příjmy a výdaje na kampaň. Na tu mohou před prvním kolem vynaložit maximálně 40 milionů korun, dalších 10 milionů pak pro případné druhé kolo.

Vítěz voleb se stane prezidentem začátkem března.

Ministerstvo vnitra po skončení termínu informovalo, že je 21 zájemců o Hrad, konkrétní jména resort kvůli ochraně osobních údajů uvést nemohlo. To udělá až 25. listopadu po přezkoumání přihlášek a kandidátních listin. Známí jsou tedy jen ti, kteří to uvedli i veřejně. Seřadili jsme je abecedně.

Andrej Babiš

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Andrej Babiš.

Předseda ANO, poslanec a expremiér Andrej Babiš oznámil kandidaturu koncem října – po měsících spekulací. Osmašedesátiletý politik a jeden z nejbohatších lidí v Česku jde do voleb s podpisy poslanců svého hnutí. Podle průzkumů patří k favoritům lednového klání. U soudu se v těchto týdnech brání obžalobě pro podezření z dotačního podvodu na Farmě Čapí hnízdo.

Jaroslav Bašta

Foto: Petr Topič/MAFRA, Profimedia.cz

Jaroslav Bašta.

Čtyřiasedmdesátiletého Jaroslava Baštu vyslalo do prezidentské volby hnutí SPD, jehož je poslancem. Někdejší sociální demokrat byl ve vládě Miloše Zemana ministrem bez portfeje, v minulosti působil jako velvyslanec v Rusku a na Ukrajině. Před rokem 1989 se účastnil disidentských aktivit, jako signatář Charty 77 byl perzekvován.

Tomáš Březina

Foto: Tomáš Březina

Tomáš Březina.

Pětašedesátiletý miliardář Karel Březina, přezdívaný betonový král, jde do voleb jako občanský kandidát. Loni prodal svoji firmu Best, letos v půli dubna ohlásil kandidaturu na Hrad. V 90. letech byl poslancem ODS, poté stál u vzniku Unie svobody a v roce 2013 se objevil na středočeské kandidátce hnutí ANO. Na tu se dostal po domluvě s Andrejem Babišem a byl jejím lídrem, po několika týdnech se ale stáhl.

Karel Diviš

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Karel Diviš

Někdejší televizní moderátor a podnikatel v IT. Šestačtyřicetiletý Karel Diviš oznámil, že se mu podařilo získat podpisy 61 tisíc lidí. Vystudoval matematiku a management na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a ekonomii na Fakultě sociálních věd UK.

Pavel Fischer

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Pavel Fischer.

Sedmapadesátiletý senátor Pavel Fischer jde do prezidentské volby podruhé – kandidoval už v roce 2018, kdy v prvním kole skončil třetí. Pro letošní kandidaturu získal podpisy kolegů z horní komory parlamentu. Patří k hlasitým kritikům Miloše Zemana i režimů v Rusku a Číně. V minulosti byl ředitelem politického odboru v kanceláři prezidenta Václava Havla a velvyslancem ve Francii.

Marek Hilšer

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Marek Hilšer.

Šestačtyřicetiletý senátor a lékař Marek Hilšer se účastnil prezidentských voleb už v roce 2018, o rok později avizoval, že se bude o post ucházet znovu. Pro kandidaturu sesbíral podpisy kolegů z horní komory parlamentu. Do kampaně chce investovat asi dva miliony korun, třetinu zaplatí z příspěvku, který od státu dostal za svůj senátorský mandát.

Karel Janeček

Foto: Adam Hříbal

Karel Janeček.

Devětačtyřicetiletý miliardář a matematik Karel Janeček odevzdal podpisy 73 tisíc lidí. Do kampaně hodlá investovat maximální povolenou částku – 50 milionů korun během obou případných kol voleb. Dosud má podle transparentního účtu i největší výdaje, asi 24 milionů korun. Podle průzkumů ale v současné době k favoritům nepatří.

Jiří Kotáb

Foto: Jiří Kotáb (se svolením autora)

Jiří Kotáb.

Čtyřicetiletý Jiří Kotáb působí v Moravskoslezském kraji druhým rokem jako soukromý ombudsman. Od dětství je upoután na invalidní vozík a věnuje se pomoci zdravotně hendikepovaným. V minulosti působil jako expert pro zdravotní a sociální politiku v hnutí Úsvit Tomio Okamury. Dvakrát se ucházel o poslanecký mandát ve sněmovních volbách. Poprvé v roce 2017 kandidoval za hnutí Blok proti islámu, podruhé jako nezávislý kandidát za KSČM.

Danuše Nerudová

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Danuše Nerudová.

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity a ekonomka. Průzkumy řadí 43letou Danuši Nerudovou mezi favority volby. Pokud by byla zvolena, stala by se první prezidentkou v historii Česka. Je specialistkou na problematiku daní a jejich harmonizaci s Evropskou unií. Byla předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody, během pandemie koronaviru založila spolu s dalšími ekonomy poradní organizaci KoroNERV-20.

Petr Pavel

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Petr Pavel.

61letý Petr Pavel se rovněž řadí k favoritům prezidentských voleb. Generál ve výslužbě byl v minulosti náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky. Zastával i nejvyšší vojenský post v rámci Severoatlantické aliance. Kritici mu vyčítají předlistopadové působení.

Denisa Rohanová

Foto: Archiv Denisy Rohanové

Denisa Rohanová.

Prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová avizovala svoji kandidaturu už v únoru. Získala pro ni podpisy 20 poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Je přesvědčena o tom, že tak splnila zákonné požadavky pro účast ve volbách. Například ústavní právník Jan Kysela se ale domnívá, že podpisy poslanců z bývalé Sněmovny využít nelze.

Josef Roušal

Foto: Archiv Josefa Roušala

Josef Roušal.

Přihlášku do voleb podal i podnikatel Josef Roušal, sám ale přiznává, že podmínky v zákonném termínu zřejmě nesplnil. „Měl jsem domluvených 10 senátorů, nakonec tři z nich to vzali zpět a už se mi nepodařilo sehnat další,“ řekl ve středu Seznam Zprávám. „Sbírali jsme i podpisy občanů, ale začali jsme před měsícem, takže i když podpora byla velká, nepodařilo se nám nasbírat dostatek. Kdyby měl ale nevypekli ti senátoři, měl bych to.“

Josef Středula

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Josef Středula.

Josef Středula uvedl, že se mu podařilo získat přes 60 tisíc podpisů občanů, ale i dostatek senátorů. Jak sám uvedl, podporu mu vyjádřili zákonodárci napříč kluby – s výjimkou TOP 09. Čtyřiapadesátiletého odborového předáka jako kandidáta levice v minulosti zmínil i prezident Miloš Zeman.

Tomáš Zima

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Tomáš Zima.

Tomáši Zimovi se podařilo získat podpisy 13 senátorů, a to jak těch, kteří už v horní komoře nejsou, tak nově zvolených. Šestapadesátiletý lékař byl donedávna rektorem Univerzity Karlovy.

Pavel Zítko

Foto: Facebook Pavla Zítka

Pavel Zítko.

Pavel Zítko uvedl, že se mu přes 50 tisíc podpisů podařilo získat během osmi dnů - jako kandidát na prezidenta se oficiálně zapsal 1. listopadu. Patří k nejviditelnějším dezinformátorům, na facebooku ho pravidelně sledují desítky tisíc lidí. Zítko jim například v jednom z videí tvrdil, že Ukrajinci v podzemí Černobylu věznili v řetězech děti a odebírali jim orgány. Dlouhodobě také šíří konspirační teorie o proticovidových vakcínách, které podle něj obsahují virus HIV.

Jak se kontrolují podpisy

Odbor voleb Ministerstva vnitra bude kandidátní listiny přezkoumávat do pondělí 14. listopadu, lhůtu k odstranění nalezených závad budou mít kandidáti mezi 16. a 24. listopadem.

Větší část kontroly obstará stroj. Nejprve zkontroluje úplnost jednotlivých řádků. „Pokud tyto atributy splňuje alespoň 50 tisíc řádků, je zkoumán náhodně vybraný vzorek 8,5 tisíce podpisů. Algoritmus výběru z několika variant bude losovat Státní volební komise ihned po uplynutí lhůty pro podání kandidátních listin,“ vysvětlil mluvčí resortu Ondřej Krátoška.

Podpisové archy se naskenují a vybrané řádky systém automatizovaně ztotožňuje vůči státním evidencím, zda uvedená osoba s danými údaji existuje a je voličem. Neztotožněné řádky pak přejdou do manuálního posuzování.

Pokud ministerstvo zjistí nesprávné údaje u méně než 3 % podepsaných občanů, nezapočítá je do celkového počtu podepsaných pod petici. V případě, že zjistí nesprávné údaje u tří a více procent, provede kontrolu u dalšího stejně velkého vzorku. Když ten bude mít chybovost menší než tři procenta, občany s chybnými údaji u obou vzorků ministerstvo nezapočítá do konečného čísla.

Pokud bude chybovost druhého vzorku tři a více procent, tak úředníci od celkového počtu podpisů odečtou počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou vzorcích.

Rozhodnutí o registraci nebo zamítnutí kandidátní listiny Ministerstvo vnitra vydá v pátek 25. listopadu. Neúspěšní kandidáti se mohou domáhat ochrany u Nejvyššího správního soudu do středy 30. listopadu. O den později, tedy 1. prosince, Státní volební komise kandidátům vylosuje čísla.

Prezidentské volby 2023

V termínu 13. a 14. ledna 2023 proběhnou v Česku prezidentské volby. Prezident se bude znovu volit přímou volbou, stejně jako tomu bylo v roce 2013 a 2018, kdy vyhrál Miloš Zeman. Největšími favority mezi kandidáty na prezidenta jsou podle volebních průzkumů Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš.

Kandidáti na prezidenta

Devět kandidátů z celkem 21 původně přihlášených splnilo zákonné podmínky, a byli tak připuštěni k lednovým prezidentským volbám:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované