Hlavní obsah

Hlas více než 44 tisíc lidí se ve volbách nepočítal

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Přeložený, natržený i počmáraný lístek je platný. Alespoň pokud je možné zjistit, kterému kandidátovi patří.

Reklama

V minulé prezidentské volbě bylo neplatných hlasů o poznání méně, konkrétně 29 097.

Článek

Proč letos voliči odevzdali výrazně víc neplatných hlasů než v roce 2018? Částečně za to může fakt, že k prvnímu kolu dorazilo více lidí. Jenže neplatných hlasů je letos víc i v relativních číslech.

Zatímco v roce 2018 bylo neplatných 29 097 hlasů, tedy 0,56 %, letos je to více než 44 tisíc, tedy 0,79 % všech odevzdaných hlasů.

Vysvětlením vysokého počtu neplatných hlasů může být kandidatura-nekandidatura šéfa odborů Josefa Středuly. Ten překvapivě odstoupil z volby pouhých pět dní před zahájením hlasování, kdy už obálky s hlasovacími lístky ležely v poštovních schránkách.

Kdyby většina neplatných hlasů skutečně patřila Středulovi, dalo by se říct, že Středula získal víc hlasů než Tomáš Zima (30 813).

Někteří voliči nemuseli zaznamenat, že Středula od kandidatury odstoupil, další mu mohli hodit hlas i přes to, že se o jeho ústupu dověděli – Středula se prezentoval jako levicový kandidát, a v tomto směru neměl jednoznačnou alternativu. Andrej Babiš se sice v některých ohledech prezentuje jako levicový politik, Středula ale jasně podpořil jeho protikandidátku Danuši Nerudovou.

Karel Habsbursko-Lotrinský či Karel Janeček

Krátce před volbami také začal na internetu kolovat obrázek hlasovací lístku, který už před deseti lety vyrobil pro prezidentskou volbu Plzeňák Miroslav Svoboda.

Pokud někdo do obálky vložil tento lístek se jménem Karel Habsbursko-Lotrinský, hlasoval tím pro vnuka posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. Dvaašedesátiletý Karel Habsbursko-Lotrinský se narodil v Německu a v devadesátých letech byl poslancem Evropského parlamentu za Rakouskou lidovou stranu.

Kdy se hlas nepočítá?

Podle zákona se počítají pouze oficiální hlasovací lístky, které volič vhodí do urny v oficiální obálce. Lístky bez obálky, nebo naopak obálky obsahující více hlasovacích lístků, musí komise vyřadit. Přetržený lístek nebo prázdná obálka může sloužit jako vyjádření toho, že si volič nepřeje na Hradě žádného z osmi kandidátů.

Přeložení, natržení nebo třeba počmárání hlasovacího lístku naopak nic nemění na tom, že je hlas platný – pod podmínkou, že je možné přečíst číslo kandidáta. V senátních volbách takto Tomio Okamura podpořil senátora Jiřího Růžičku za TOP 09, a jak později přiznal, hlasoval pro něj neúmyslně.

Tento pátek se zase Karel Janeček, pochlubil hlasovacím lístkem pro Petra Pavla, na který napsal vlastní nacionále. Podle zákona tím hlasoval pro vítěze prvního kola.

Janeček později na svůj blog napsal, že šlo z jeho strany o záměr a zároveň protest proti tomu, že mu Ministerstvo vnitra neumožnilo zúčastnit se volby aktivně jako jeden z kandidátů.

Reklama

Doporučované