Hlavní obsah

Klíčové téma finále kampaně. Uchazeči o Hrad se zaměří na inflaci

Foto: islavicek, Shutterstock.com

Uchazeči o funkci prezidenta republiky.

Reklama

Závěr kampaně před prezidentskými volbami ovládnou ekonomická témata. Kandidáti se soustředí na inflaci. Kritika míří nejen na vedení České národní banky, ale i vládu – a to i ze strany uchazečů, které koaliční strany podporují.

Článek

Pryč jsou doby, kdy máslo stávalo 50 korun. Dnes za tuto cenu patří k levnějším a běžně se stává, že za něj prodejci chtějí mnohem víc, leckdy i k 80 korunám.

Dle dat České národní banky (ČNB) letos v říjnu vzrostly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 15,1 procenta, porovnáme-li to s loňským říjnem. Jinými slovy: Česko sužuje vysoká inflace.

Průzkumy a data v jednotlivých týmech prezidentských kandidátů ukazují, že inflace představuje pro občany v současnosti zásadní problém.

Uchazeči o funkci hlavy státu tomu přizpůsobují strategii kampaně. Někteří začínají i ostře vystupovat proti politice České národní banky.

ČNB na pranýři

Na inflaci se v posledních týdnech zaměří Danuše Nerudová, jejíž tým kvůli tomu přehodnotil část strategie a přizpůsobil tomu vizualizaci kampaně včetně například billboardů.

„Inflace bude ústředním tématem mé kampaně. Česká republika selhává v boji s inflací. Otevřela se stavidla, boj s inflací nezvládáme, jsme na tom skoro nejhůř v Evropské unii. Musíme si uvědomit, že máme nejvyšší pokles reálných mezd v historii. Ani v roce 2008 při globální finanční krizi neklesly reálné mzdy o desetinu,“ řekla Nerudová Seznam Zprávám.

Ekonomka se chystá v kampani kritizovat ČNB. „Naprosto rezignovala na boj s inflací. Nezvedá úrokové sazby, byť inflace ještě poroste. Vede to k tomu, že inflace lidem požírá úspory. Přitom díky covidu máme možná historicky největší úspory, protože lidé za pandemie neutráceli. Je to velmi alarmující, klesá bohatství lidí,“ uvedla.

Nepřímo tím kritizuje i svého konkurenta v boji o Hrad Andreje Babiše (ANO), kterému v minulosti radil současný guvernér národní banky Aleš Michl. „Historicky měl guvernér podobný pohled na měnovou politiku jako bývalý premiér Babiš.“

Navrhuje zároveň, aby experti zahájili debatu o tom, zda by do budoucna neměl o výběru guvernéra centrální banky rozhodovat vedle prezidenta – na základě kontrasignace – i předseda vlády.

Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na dotaz, jakou strategii či s jakým důrazem téma inflace potáhne, neodpověděl. Jeho mluvčí pouze vzkázal, že chtít znát odpověď na takovou otázku je jako „psát do Coca-Coly o recept“. Že si Babiš inflaci zvolí za jedno ze svých klíčových témat v kampani, je však zřejmé z jeho veřejných vystoupení v poslední době.

„My jsme inflaci srazili, loni v prosinci byla 5,5 procenta, teď je inflace 15 procent. Vláda z toho profituje, dostala z toho 112 miliard. Problém je, že tyto peníze nechce vláda lidem vrátit. Fatální krok bylo to, že vláda nezastropovala cenu elektřiny u výrobců, jak to udělal Emmanuel Macron, který kvůli tomu má nejnižší inflaci v Evropě,“ pronesl v aktuální epizodě svého pořadu Čau lidi.

Prezident a národní banka

Prezident dle Ústavy čl. 62 jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

Členové bankovní rady mohou vykonávat funkci maximálně dvakrát. Funkční období je šestileté.

Aleš Michl se stal členem Bankovní rady ČNB 1. prosince 2018, jeho mandát tedy skončí v prosinci roku 2024. Guvernérem se Michl stal letos v červenci.

Michlův první mandát tak skončí za dva roky, kdy o jeho pokračování rozhodne již nový prezident republiky.

Jmenováním členů Bankovní rady ČNB má hlava státu možnost promluvit do debaty o potírání inflace.

Armádní generál ve výslužbě Petr Pavel dosud akcentoval spíše bezpečnostní témata spojená zejména s ruským vpádem na Ukrajinu. V příštích týdnech však hodlá tematizovat ekonomickou krizi a situaci lidí v jejich peněženkách – ostatně v týmu má bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu či předního ekonoma Davida Marka.

„Těmto tématům se věnuji po celou dobu kampaně, od chvíle, kdy jsem ji začal připravovat. Nejsou samozřejmě jen bezpečnostní témata, nejsme pouze v bezpečnostní krizi, ty krize jsou provázané. I když jsou energetika, bezpečnost a finance velice provázané se situací na Ukrajině, je potřeba rozumět i ostatním krizím. Proto mám ve svém týmu experty, se kterými pravidelně konzultuji dané věci,“ odpověděl někdejší předseda vojenského výboru NATO na dotaz Seznam Zpráv.

Kritika vlády

Zdražování považuje za palčivý problém i odborový předák Josef Středula, který se rovněž zapojil do prezidentské kampaně. „Zdražování dopadá hlavně na obyčejné lidi, kteří nevydělávají miliony. Zdražuje se jim jídlo, nájmy a energie, zdražuje se prakticky vše. Stavím se proti tomu neustále, nejen v kampani,“ napsal Seznam Zprávám.

Inflaci s občany v kampani bude řešit i další senátor Pavel Fischer. „Zdražování a dopady inflace na občany je téma, které řeším při výjezdech mezi občany. Zajímá mě, jak se to projevuje v jednotlivých regionech, protože zvláštní pozornost musíme už dnes věnovat regionům, které jsou znevýhodněné. Mluvím o tom s charitními organizacemi, s neziskovým sektorem nebo se starosty a primátory a především s lidmi. A protože koncem roku má končit fixace cen za energie stovkám tisíc domácností, je to téma, které se do kampaně nutně projeví,“ sdělil.

On, Petr Pavel a Danuše Nerudová jsou prezidentští uchazeči, kterým vyjádřily podporu strany vládní koalice Spolu – tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Nerudová s Pavlem však nyní začínají kabinet Petra Fialy (ODS) kritizovat – za některé kroky týkající se řešení ekonomické krize. „Nejen ČNB, ale ani vládě se nedaří s inflací bojovat, protože nemáme žádný plán na konsolidaci veřejných financí. Tím se vytváří inflační očekávání, která se promítají do tvoření cen na příští rok,“ řekla Seznam Zprávám někdejší rektorka Mendelovy univerzity v Brně.

Pavel zase kritizoval způsob zavedení cenových stropů na energie nebo jednorázový příspěvek 5000 korun na dítě.

„Vláda podniká kroky, které jdou správným směrem, ale podniká je s několikaměsíčním zpožděním, případně je uvádí jako plošné. Přitom kdyby byly adresné, měly by mnohem větší efekt. Je zapotřebí, aby vláda naslouchala odborníkům, kteří ji v tomto radí už několik měsíců,“ uvedl Pavel.

Reklama

Doporučované