Hlavní obsah

Oligarcha na Hradě může vládnout i podnikat. Koalice to chce zatrhnout

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Andrej Babiš se potýká se střetem zájmů od vstupu do politiky.

Reklama

Pokud se Andrej Babiš stane prezidentem, neplatila by pro něho regulace střetu zájmů, jako když byl předsedou vlády či ministrem. Vládní koalice však už chystá změnu zákona, která by mantinely nastavila.

Článek

Je to sice extrémní situace, ale nedá se vyloučit. Teoreticky by den Andreje Babiše, pokud by byl zvolen prezidentem, mohl vypadat i takto:

Dopoledne přijímá na Pražském hradě velvyslance, jmenuje nové soudce a radí se o aktuálním plánu zahraničních návštěv. Odpoledne se přesune do sídla svého koncernu Agrofert na pražském Chodově, aby se poradil s manažery, jak zabránit přesměrování evropských dotací, které navrhuje vláda pro příští rozpočtové období EU. Ujistí je, že ze své funkce bude návrhy vetovat. K večeru pak obvolá šéfredaktory z holdingových médií s pokynem, aby se téma dotací objevilo na prvních stránkách.

Na hlavu státu se totiž v současnosti nevztahuje zákon o střetu zájmů, který Andreji Babišovi dával jako ministrovi a premiérovi od roku 2014 mantinely, jak srovnat podnikání a politickou funkci. „Zákon o střetu zájmů se na prezidenta republiky nevztahuje a ani se na něj nikdy v minulosti nevztahoval,“ potvrdil na dotaz Seznam Zpráv Jiří Kapras, šéf odboru střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti.

Pokud Babiš uspěje, stal by se v historii přímé volby prvním velkopodnikatelem v roli hlavy státu. Jako prezident by mohl i zrušit svěřenské fondy a vlastnit Agrofert včetně mediálního domu Mafra napřímo. Teoreticky by se také mohl bez postihu podílet na jeho řízení. Zároveň by nemusel podávat majetková přiznání.

Zatímco pro druhého kandidáta Petra Pavla, který nepodniká, nepředstavuje střet zájmů zásadní téma, u Babiše by se přesunem na Pražský hrad letitý problém ještě vyhrotil.

Možnost, že by došlo k tak bezprecedentní situaci, v níž by měl Babiš jako nejvyšší ústavní činitel volné ruce ve vztahu ke svým firmám, však pravděpodobně bude, aspoň zčásti, zažehnána.

Koaliční poslanci v čele s předsedou pirátského poslaneckého klubu Jakubem Michálkem přišli ještě před volbami s pozměňovacím návrhem, který mění nyní projednávaný zákon o sdružování v politických stranách a zároveň upravuje zákon o střetu zájmů.

„Prezident by už nemohl vlastnit média ani brát zakázky a nenárokové dotace,“ vypichuje Michálek pro Seznam Zprávy klíčové body legislativního podnětu, na kterém spolupracoval s poslankyní Hanou Naiclerovou (STAN) a Michalem Zunou (TOP 09).

Hlava státu by se tak zařadila k dalším veřejným činitelům, na které se omezení kvůli střetu zájmů vztahují. Prezident by také nově musel přiznávat svůj majetek.

Babiš by se chystané regulaci nevyhnul, ani kdyby začala platit až po jeho případné prezidentské inauguraci. Návrh je v Poslanecké sněmovně už před třetím čtením, tedy před závěrečným hlasováním, a koalice má k jeho schválení spolehlivou většinu i v Senátu. Jakmile bude změna účinná, prezident se bude muset novým pravidlům přizpůsobit do 60 dnů.

Ale i když bude návrh schválen, stále zůstane řada situací, kdy u případného budoucího prezidenta Andreje Babiše vyvstane riziko zneužívání funkce, které se v novodobé historii nevyskytlo.

„Jeden rozměr spočívá v propojení s hnutím ANO, které může prosazovat zájmy Andreje Babiše, resp. Agrofertu. Čím bude hnutí úspěšnější, tím více se to může dařit. Druhý rozměr jsou vlastní kompetence prezidenta republiky,“ uvedl pro Seznam Zprávy ústavní právník Jan Kysela z Univerzity Karlovy.

Konkrétně u prezidentských pravomocí pak profesor Kysela považuje za obzvlášť citlivé dvě prezidentské pravomoci – jmenování členů bankovní rady ČNB a udělování milostí. „Jejich pomocí se prezident může ‚odvděčit‘ sponzorům, potažmo problémovým sponzorům,“ poznamenal.

„Dále jde o vetování zákonů, které by zájmy Agrofertu mohly ohrozit. A obecně o riziko pokračování zemanovské praxe: co mi nabídnete, abych jmenoval velvyslance či soudce, ratifikoval mezinárodní smlouvy,“ vyjmenoval Kysela další možné třecí plochy mezi výkonem prezidentské funkce a majetkovou vazbou na Agrofert.

Zároveň by však v takovém případě Kysela očekával větší odpor současné vlády Petra Fialy vůči Hradu. „Zjevně by čelil kompetenčním žalobám. Naopak ústavní žalobě by sněmovní opozice dokázala zabránit,“ dodal.

Možnosti případných střetů zájmů jsme shrnuli v osmi otázkách a odpovědích, projít si je můžete v tomto článku:

Reklama

Doporučované