Úkol roku? Zabránit pádu zranitelných do chudoby, shodli se uchazeči o Hrad

Už za dvanáct dní začnou Češi ve volebních místnostech vybírat v prvním kole nového prezidenta. Na výběr mají z devíti kandidátů.

Seznam Zprávy se všech zeptaly, jaké jsou podle nich nejdůležitější úkoly pro Českou republiku v roce 2023. Hodně z nich zmiňuje, že by se měly zkrotit vysoké ceny energií a potravin. To je důležité podle Danuše Nerudové i Andreje Babiše.

Kandidát na prezidenta Pavel Fischer také zmiňuje zkrocení drahoty a přidává volbu prezidenta. Podle něj je důležité, aby si Češi zvolili osobnost, která se neztratí a bude se orientovat v mezinárodní bezpečnostní krizi.

Podle Josefa Středuly bude v roce 2023 důležité účinně chránit lidi a firmy, protože podle něj Česko čeká recese.

Přijít s pomocí těm, na které doléhají složenky s vysokými cenami energií a čím dál dražší potraviny. Nastartovat reformy, o kterých se léta jen bavíme: konsolidovat veřejné finance, zlepšit kvalitu vzdělávání, smazat hluboké rozdíly mezi některými regiony. A využít šanci, kterou v lednu dostaneme. Máme jedinečnou možnost si na začátku řešení těchto velkých výzev zvolit takového prezidenta, který nám v tom bude oporou a lídrem s opravdovou energií.

Přeji si, aby Česko za pět let bylo sebevědomou zemí, která usiluje o to hrát významnou roli v Evropě i ve světě, která podporuje sny všech aktivních lidí a která potřebné reformy realizuje, ne o nich stále jen debatuje. Zemí, která nezapomíná na nikoho, ani na ty, kteří se cítí osaměle, nepřijatí společností nebo pochybují o tom, že se s nimi v této zemi počítá. Zemí, kde každý cítí naději. A především zemí, která je plná energie a optimisticky hledí do budoucna.

Těch úkolů je mnohem, mnohem víc. Když pominu to nejdůležitější, tedy aby už konečně skončila válka na Ukrajině, tak my tady musíme zastavit inflaci, zkrotit šílené ceny energií, dát lidem jistotu, že v naší zemi se zase bude žít dobře a bezpečně. A to je jeden z důvodů, proč jsem se nakonec rozhodl kandidovat na prezidenta. Protože to všechno  budou i úkoly pro příští hlavu státu. Dnešní doba je jiná, je krizová. A taková doba vyžaduje akčního, tvrdého, pracovitého prezidenta. Čím dál víc lidí bude potřebovat zastání, bude potřebovat někoho, kdo jim pomůže, kdo se za ně postaví, kdo se nebude dívat na pomalou vládu. A zároveň někoho, kdo má kontakty po celém světě, kdo dokáže prosadit naše zájmy v EU.

Úkolů k řešení máme víc než jen tři. Začít bychom měli tím neodkladným. Protože i příští rok budeme čelit dopadům energetické krize a zdražování, na prvním místě se musíme jako společnost semknout a zabránit, aby ti nejzranitelnější upadli do chudoby. Je to těžká výzva pro všechny, únava z války na Ukrajině poroste a s ní i frustrace z toho, že bychom se měli omezovat. Při plnění tohoto úkolu se musí zapojit prezident a vysvětlovat, že solidarita se slabšími posiluje odolnost společnosti jako celku.

V armádě jsme se tímto principem řídili, například jsme založili Vojenský fond solidarity pro vojáky a jejich blízké, kteří se bez vlastního zavinění ocitli v těžké životní situaci. To je pro mne inspirací při hledání řešení i tentokrát. Druhou prioritou musí být zajištění stabilního financování státního rozpočtu. Třetím úkolem je zabezpečit dostatek energií na příští zimu, aby nemrzli lidé a aby nezamrzl ani náš průmysl. Potřebujeme se zbavit energetické závislosti na Rusku a rozhodnout, na jaké zdroje se dál spoléhat včetně těch jaderných a obnovitelných. Abychom tyto problémy vyřešili, musíme si zvolit prezidenta, který má zkušenosti a dokáže s tím pomoci. Nikoli populistu, který bude přilévat olej do ohně, aby získal politické body, nebo někoho neobratného, kdo bude zmatkovat.

První úkol – zvolit si prezidenta, který se neztratí a bude se orientovat v mezinárodní bezpečnostní krizi a ve složité sociální a hospodářské situaci doma. Zadruhé – zvládnout sociální napětí vyvolané růstem cen a nabídnout adresnou pomoc všem potřebným. A zároveň posilovat energetickou bezpečnost státu a zajistit podmínky pro firmy, které potřebují odebírat plyn a elektřinu. A za třetí – vypracovat strategii stabilizace veřejných rozpočtů, aby se ČR dále nemusela zadlužovat a aby nerostl strukturální deficit.

Potřebujeme posílit důvěru v demokracii, politiku a celé naše prozápadní směřování. Musíme vést dialog o sporných tématech a otevřít se změnám. V Evropě je válka, a když mluvíme o potřebě zvýšit naši obranyschopnost, nemůžeme se omezovat jen na množství vojenské techniky, kterou nakoupíme. Především musíme posílit naši soudržnost.

Politika je tu proto, aby zastupovala zájmy všech skupin obyvatel. Veřejný zájem musí stát nad zájmy velkých finančních skupin a koncernů, které skrytě nebo otevřeně manipulují politikou. Proto máme dražší potraviny horší kvality než v okolních zemích, nejdražší mobilní tarify v Evropě, nedostatek dostupného bydlení, zpožděnou transformaci energetiky, zdevastovanou půdu a poničené životní prostředí.

Jako prezident bych chtěl přispět k řešení tří konkrétních úkolů.

1. Nastartovat transformaci energetiky, která lépe využije obnovitelné zdroje a sdílení energií.

2. Vyrovnat příležitosti znevýhodněných občanů: vykořenit ostudný exekuční byznys, nastavit férové důchody a rozvoj chudších regionů, například pomocí motivačního příjmu.

3. Zbavit se provinčního „fosilního“ myšlení, které nás odrazuje od moderních přístupů, ať už je to lepší kariérní uplatnění žen, zrovnoprávnění všech partnerských svazků, nebo udržitelnost naší prosperity, kterou umožní zelené technologie, cirkulární ekonomika, odpovědné řešení klimatické změny a péče o přírodní zdroje.

Mezi nejdůležitější pochopitelně patří kroky učiněné na ochranu lidí a firem, protože Českou republiku čeká v příštím roce recese. Musíme tedy pomoci těm nejohroženějším, rodinám s dětmi, samoživitelům a samoživitelkám či důchodcům samostatně žijícím. Naše vláda totiž nezvládla boj s inflací a spíše to vypadá, jako by totálně složila zbraně.

Měli bychom se soustředit i na další směřování České republiky, a to, jakým způsobem naplníme to, k čemu jsme se zavázali. Hovořím o bezuhlíkové ekonomice – pokud v tomto ztratíme byť jeden rok, může to být fatální problém pro budoucnost.

Stejně důležitá je otázka budování a dodržení kapacit v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu, protože to jsou provázané nádoby. Jestliže v tomto slevíme, nastanou problémy, s nimiž se budeme potýkat hodně dlouho a budou nenapravitelné.

Takže v zásadě vidím tyto tři úkoly jako priority pro Českou republiku. To ale neznamená, že další věci jsou méně důležité. Mám na mysli například otázku obrany, zdraví či důstojného života. To vše do sebe zapadá a není to možné jen tak oddělit, proto mluvím o více než třech úkolech, které jsou pro naši zemi důležité.

Jako první věc bych uvedl zbrzdění dalšího zvyšování cen a dopadů nastupující ekonomické krize na obyčejné lidi. Lze očekávat, že zhoršující se ekonomická situace bude mít negativní dopady na řadu firem a může vést k propouštění a ke zvyšující se nezaměstnanosti.

Další prioritou je stabilita veřejných financí. Po letech s covidem a aktuálně s válkou na Ukrajině, kdy jsme v ČR měli mimořádné situace a vlády pumpovaly do ekonomiky nové a nové peníze a šetření pouze slibovaly, bychom měli začít dělat reálné kroky, které zastaví nebo alespoň zpomalí hospodaření na dluh.

Jako poslední věc bych zmínil problém exekucí. V současné době jich máme v ČR téměř 700 000. To je hrozivé číslo. Statisíce lidí fungují v šedé zóně bez pozitivní životní perspektivy. S tím je potřeba něco skutečně dělat a systematicky tuto věc řešit.

Vyhnout se i v letošním roce přímému zatažení do války na Ukrajině. Vyřešit energetickou krizi tím, že přestaneme platit emisní povolenky a na lipskou burzu budeme prodávat jen přebytky vyrobené elektrické energie. Její ceny zastropujeme u výrobců, nikoliv u spotřebitelů. Vyměnit ke zdraví, životům a financím občanů nepřátelskou vládu Petra Fialy za vládu odborníků a připravit předčasné volby.

Najít širší shodu na zvládnutí finanční a energetické krize. Zabránit pádu lidí do chudoby, a vytvoření tak generace bez naděje. Podpořit český průmysl, aby se nestal snadným soustem pro zahraniční konkurenci. Ta totiž podporu od svých vlád dostává. Kolaps českého průmyslu by měl nedozírné sociální následky.