Článek
Středeční parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která ve 150členném parlamentu bude mít 33 křesel. Vyplývá to z takřka konečných výsledků po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která za VVD oproti očekáváním výrazně zaostala. Wilders již Rutteho vítězství uznal.
Krátce před 5:00 SEČ byly spočítány hlasy v 366 z 388 volebních okrsků. Sčítání hlasovacích lístků ve zbývajících okrscích se tak může protáhnout, podle agentury ANP je možné, že na dokončení sčítacího procesu bude nutné vyčkat až do pátku.
VVD si oproti výsledkům voleb z roku 2012 o osm křesel pohoršila, i tak ale zůstává na politicky rozdrobené scéně nejsilnější stranou. Třetí místo připadlo Křesťanskodemokratické výzvě (CDA) a čtvrté Demokratům 66, obě formace získaly po 19 křeslech.
Socialistická strana (SP) a Zelená levice (GL) mají shodně 14 poslanců. Zatímco SP si oproti minulým volbám o jeden mandát pohoršila, ekologická strana se ziskem 10 nových poslanců zaznamenala mimořádný úspěch.
Mezi hlavní poražené patří Strana práce (PvdA), která dosud měla 38 křesel a která se nově bude muset spokojit jen s devíti mandáty. Do parlamentu se dostalo ještě šest dalších stran, které získaly od dvou do pěti křesel.
Pusťte si Večerní zprávy Seznamu o volbách v Nizozemsku:
Večerní zprávy o volbách v Nizozemsku.
O účast ve volbách byl tradičně velký zájem. Už průběžně zveřejňované údaje o počtu hlasujících naznačovaly, že k volebním urnám přijde více voličů, než tomu bylo před pěti lety, kdy účast dosáhla 75 procent. Odhad agentury Ipsos uvádí, že nyní hlasovalo 81 procent voličů. Dosud nejvyšší, 88procentní účast byla zaznamenána v roce 1977. Aktuální propočet udává účast 77,7 procenta, tento údaj nicméně není konečný.
Na výsledek voleb čekala bez přehánění celá Evropa. Sleduje je zejména kvůli muži, který se netajil ambicí je vyhrát. Geert Wilders, přezdívaný kvůli nezaměnitelné vizáži peroxidový démon, je představitelem krajní pravice a populismu.
Wilders prosazuje nekompromisně boj s islámem, který srovnává s fašismem, zatímco korán označuje za ekvivalent Mein Kampfu. Je přísně protiunijní. Chce „nexit“ – vystoupení Nizozemska, obchodní velmoci závislé na exportu a třetího největšího investora v České republice, z Evropské unie.
Kdo je Geert Wilders a co se dělo, když on ve středu ráno volil:
Geert Wilders volí.
S volbami zjevně zamíchala aktuální diplomatická roztržka Nizozemska s Tureckem. Nizozemské úřady o víkendu zakázaly vstup do země tureckému ministrovi zahraničí a vyhostily jeho vládní kolegyni. Oba chtěli před tureckým referendem, které má rozšířit pravomoci hlavy státu, oslovit nizozemskou tureckou komunitu. Na oznámení Ankary o tvrdé odvetě reagoval Rutte prohlášením, že Nizozemsko se nenechá vydírat.
Podle premiéra Rutteho parlamentní volby v Nizozemsku mohou ukázat, že se „špatný druh populismu" dá zastavit. „Jsou to třetí volby po brexitu, po amerických volbách. Čekají nás francouzské a německé volby. A nyní je šance, aby velká demokracie, jako je ta v Nizozemsku, zastavila padání dominových kostek špatného druhu populismu," řekl Rutte.
Reportér Seznam Zprávy v Nizozemsku: Jak vypadají odhady výsledků voleb? Vítězí premiér Rutte.
