Hlavní obsah

Návrat potoků do původních koryt a retenčních vlastností zemědělské půdy zadrží vody jako dvacet Orlíků, vyzývá Živá voda

Vrací potoky do původního koryta a hloubí tůňky. Projekt ze Zdoňova na Broumovsku dává návod, jak zadržet vodu v krajině při klimatické změně. (Video: Seznam.cz)

14. 5. 21:18

Vybetonovaná rovná koryta, pole a pastviny protkané melioračními trubkami nebo vysušené mokřady. To je dědictví po minulých generacích, které je spoluviníkem současného sucha, jež trápí Česko. Jediným řešením je vrátit přírodu do původního stavu. Dílčí projekty, které se už povedlo prosadit, ukazují, že jsou funkční.

Článek

Od konce 19. století, kdy se začalo zemědělství v českých zemích zintenzivňovat, bylo jedním z úkolů tehdejších zemědělců odvodnění krajiny. V těch dobách byl vody v krajině nadbytek. Teď ale chybí. Jedním z řešení, jak vodu do přírody vrátit, je pokus o návrat vybraných lokalit do původního stavu. Projekt, který lidé ze spolku Živá voda vymysleli ve Zdoňově na Broumovsku, ukazuje, že už dílčí zásahy dokážou vodu zadržet.

„Pokud bude klimatická změna pokračovat tímto tempem, budeme muset z krajiny jako celku udělat houbu,“ vysvětluje šéf spolku Živá voda, ekologický aktivista Jiří Malík, a ukazuje na jedno z dílčích opatření. Na předělu pastviny pro krávy a pole je nevelký trojúhelník zarostlý bujnou vegetací. Trávě a vlhkomilným rostlinám se tam daří díky několika tůňkám, které tam Malík spolu s kolegy vyhloubil. „Oproti původnímu stavu jsme tady zadrželi asi tisíc kubíků vody. To je samozřejmě detail, ale jelikož potok, který tady vedle teče, v posledních letech vysychá už velmi brzy, tak je každá kapka, kterou zadržíme, dobrá,“ vysvětluje. Na vybudování tůní mu stačila jen znalost krajiny a krumpáč.

Na mapě ukazuje současný stav potoka, který před desítkami let tehdejší zemědělci svedli do rovného koryta a také na něj napojili meliorační trubky, jež odváděly přebytečnou vodu ze sousedních polí a pastvin. Jediným překliknutím ukazuje, jak bude potok vypadat v budoucnosti. „Nejvíc práce jsme měli se zmapováním melioračních trubek, dělali jsme na tom dva roky. Tyhle trubky bude potřeba zaslepit hrázkami, potom ho zpět zmeandrujeme a vymělčíme, protože teď je hodně hluboký. Tím pádem se louka nad potokem znovu zamokří. Věřím tomu, že až to uděláme všude, tak tady bude téct voda i přes léto, teď tu v létě není ani kapka,“ vysvětluje Malík a vede nás na druhý konec pastviny, kde už se podařilo potok vrátit zpět do původního stavu.

Jeden z přítoků Zdoňovského potoka se vlní přes louku plnou vlhkomilných rostlin. Tu a tam se rozšíří ve větší či menší tůňku, které slouží pro rozmnožování obojživelníků, ale také jako odpočinková plocha pro vodní ptáky.

Jiří Malík příznává, že projekt by se neobešel bez osvíceného majitele pozemků, se kterým se spolek dohodl, že na nich mohou provést dohodnuté úpravy. Modelové území má něco málo přes 20 kilometrů čtverečných, krajinné úpravy zaberou asi jeho dvacetinu.

„Model Zdoňov bere minimum z orné půdy, jenom se snaží vracet zpět nivy a toky. Tady vidíme, že tenhle tok je celý narovnaný, je tady asi šest přítoků takto narovnaných a zahloubaných. Když je vrátíme zpět, získáme 25 kilometrů toků, to je obrovské číslo,“ říká Malík.

Projekt Zdoňov se snaží šířit dál do České republiky, zájem o něj prý projevily už obce na Táborsku či na Svitavsku. „Pokud bychom tato opatření udělali po celé republice, zádrž vody by byla zhruba o objemu 10 Orlíků,“ odhaduje. Dalších 10 Orlíků by podle něj dokázala zadržet půda, pokud by se obnovila její přirozená retence.

Kromě kopání tůní a vracení potoků do původních koryt by měla být součástí projektu i zvýšená výsadba stromů a také zvýšení porozity zemědělské půdy. „Teď metr čtverečný zadržuje kolem 40 litrů vody, což je hrozně málo, může zadržet až 400. V tomto případě ale bude potřeba administrativní opatření. Stačí, když se ministerstva zemědělství a životního prostředí dohodnou, že primárně ocení mimoprodukční funkce vody, že zádrž vody na půdě v zemědělství bude číslo jedna.“

Podobný projekt, jaký rozvíjí Jiří Malík na Broumovsku, v dubnu odstartovaly i Lesy České republiky, které chtějí dělat podobná opatření na svých pozemcích. „Projekt Vracíme vodu lesu je největší akcí svého druhu v historii podniku. Obnovíme řadu nádrží, rybníků, mokřadů, revitalizujeme řadu vodních toků. Je na to vyčleněna miliarda korun,“ říká mluvčí státního podniku.

Za zhruba pět milionů korun takto v uplynulých měsících zrevitalizovali například koryto potoku Zelenka v Orlickém Záhoří. „V 80. letech byl upraven a napřímen, opevněn laťovými plůtky. Za tu dobu byl vlivem eroze zahloubený asi o dva metry. Navrátili jsme ho do přírodě blízké podoby – meandry, tůně, mokřady. Vodu v krajině to zadrží minimálně tím, že se zpomalil odtok v hlavním korytě, ale také tím, že tam vzniklo mnoho bočních mokřadů,“ vysvětluje vedoucí správy toků Lesů ČR Tomáš Sajdl.

Podle Jiřího Malíka je na taková opatření nejvyšší čas. „Před Českou republikou stojí jeden z největších úkolů historie – napravit krajinu, napravit to, co předchozí generace zničily. Další generace to nemusí stihnout,“ dodává.

Doporučené