Hlavní obsah

Vražda Floyda, pandemie a volby. Výživný rok pro USA, říká amerikanista

Foto: ČTK

Z protestů proti systémovému rasismu a policejnímu násilí.

Reklama

24. 5. 6:37

Afroameričanovi Georgi Floydovi klečel před rokem devět minut na krku policista Derek Chauvin. Video z místa obletělo svět a vyvolalo masové protesty nejen proti systémovému rasismu. Žádané změny ale přicházejí v USA pomalu.

Článek

Byl podezřelý z placení padělanou bankovkou. Policistu prosil o život, volal svou matku a ztratil i vědomí. „Nemohu dýchat,“ řekl George Floyd několikrát. Z této věty se později stalo jedno z hlavních hesel protestů proti rasismu.

K incidentu došlo 23. května roku 2020. Floyd po policejním zásahu zemřel – na sociální sítě se dostalo video z místa činu, které rozpoutalo masivní odpor vůči policejnímu násilí a systémovému rasismu napříč Spojenými státy. Na několika místech došlo k násilným nepokojům.

Celý článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Soud v Minneapolisu necelý rok poté uznal Dereka Chauvina vinným ve všech třech bodech žaloby v případě Floydovy vraždy a zabití. A nebezpečné škrticí chvaty, které policisté používají k pacifikaci zatýkaného, spousta amerických států či měst přestala používat.

Vražda Floyda poukázala na úmrtí mnoha dalších Afroameričanů rukou americké policie – nahlas se začalo mluvit o smrti Breonny Taylorové, Erica Garnera, Tamira Rice a mnoha dalších. Nedávno třeba Daunteho Wrighta. Policistka ho neozbrojeného zastřelila právě v Minneapolisu. O necelý týden později 20. dubna si ve stejném městě vyslechl expolicista Chauvin svůj verdikt.

„Výživný rok“

„Zaujalo mě, jakým způsobem americká debata o rasismu v mnoha ohledech zintenzivnila. V kontextu George Floyda a dalších policejních incidentů, k nimž došlo ještě předtím na jaře, se najednou v médiích začali objevovat historici i specialisté zaměření na policii. Ona diskuse se podle mého posunula trochu hlouběji, dostala kontext. A do popředí se dostaly zajímavé hlasy,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.

Foto: ČTK

Snímek ze záznamu policejního zákroku. Georgi Floydovi klečí na krku Derek Chauvin.

Uplynulý rok byl podle něj z mnoha úhlů přelomový. A to kvůli kombinaci koronavirové pandemie a dlouhodobého policejního násilí a diskriminace vůči minoritám, zejména Afroameričanům. „Do toho éra Donalda Trumpa a prezidentské volby – bylo to výživné,“ zhodnotil amerikanista.

Míra vražd ve Spojených státech je 5 na 100 tis. obyvatel, ukazují to data FBI za rok 2019. V případě některých měst je ale statisticky pravděpodobnější, že policie zabije muže tmavé pleti, než je celonárodní pravděpodobnost, že se stane obětí vraždy. Například ve městě St. Louis připadá na populaci zhruba 70 tisíc afroamerických mužů celkem 35 zabití policií, tedy míra je 6,3 na sto tisíc obyvatel. Dále například Oklahoma City ukazuje číslo 7,4, tedy téměř o 50 % větší pravděpodobnost, že černého muže zabije policista, než je národní míra vražd.

„Pandemie ukázala, jak vypadá rasismus ve zdravotnictví. Poukázala na rozdíly mezi Afroameričany, Latinoameričany a bílou populací, mezi ghetty a zbytkem měst v tom, jaký mají přístup ke zdravotnické péči i lékům nebo teď ke koronavirové vakcíně,“ vysvětlil Beneš.

Co zvládne Biden prosadit?

Otázka rasismu se díky klání o Bílý dům dostala až do nejvyšších pater politiky. Demokratický prezident Joe Biden začal otevřeně mluvit o tématech, jako je environmentální rasismus. Dosud velmi okrajové otázce, která se na jeho seznamu priorit dostala velmi vysoko.

Do veřejné debaty se v posledních letech dostalo i téma masového uvězňování, jehož součástí byl i Afroameričan Floyd. Ačkoliv lze podle amerikanisty Beneše s určitostí říci, že se Biden částečně oportunisticky svezl na vlně protestů a udělal z jejich cílů i své téma, není to tak úplně: „Biden byl také součástí už administrativy Baracka Obamy, jenž se tehdy snažil o nějaké reformy, co se masového uvězňování týče, stejně jako potom Trump.“

Foto: Profimedia.cz

Americký prezident Joe Biden.

Joe Biden patřil v roce 1994 mezi americké zákonodárce, kteří představili zákon o násilné kriminalitě a vymáhání práva. Ten podle jeho kritiků vedl právě i k zesílení masového uvězňování, podle Beneše nicméně přinesl i mnohá pozitiva, třeba ochranu žen proti domácímu násilí. Stejně jako se posunula diskuse o systémovém rasismu, proměnily se za oněch necelých 30 let i Bidenovy názory.

„On se přizpůsobil, protože věděl, že lidé v ulicích budou chtít jít volit. Ale zároveň si myslím, že u něj k nějakému názorovému posunu určitě došlo. Otázkou ale je, co zvládne v Kongresu prosadit. Slíbil, že do roka a do dne od Floydovy vraždy v Kongresu projde zákon, který má reformovat policii. A my víme, že se to nestane,“ poukázal amerikanista na nynější rozložení Kongresu, kde nemají demokraté výraznější většinu.

Boj o americké dějiny

Protesty proti rasismu loni zaplavily ulice i sociální sítě. K zásadní proměně společnosti ale nedošlo. „Podle průzkumů bylo loni vidět, že lidé začali více chápat, o co hnutí Black Lives Matter jde. Zároveň klesla důvěra v policii. Momentálně ale, a já to přisuzuji masovým střelbám a různým incidentům, které se znovu objevily a jsou zpátky na předpandemických číslech, důvěra v policii opět vzrostla. A důvěra ve vize BLM poklesla,“ vysvětlil Beneš.

Nálady v americké společnosti, které průzkumy zachycují, ale zobrazují spíše aktuální momentum. To se podle různých událostí může měnit a reagovat na ně.

Podle Beneše se v USA nyní vede „skrytý boj“ o to, jakým způsobem učit americké dějiny na školách. A to v podobě silné kampaně v republikánských státech i na Fox News a dalších pravicových médiích proti tzv. kritické rasové teorii:

„Opírají se do různých projektů a vizí, že by se dějiny mohly vyučovat z jiného pohledu a kontextu – s větším důrazem právě na rasové problémy. Ty v Severní Americe existují od 17. století. Změna je tedy v diskurzu, ale na státní a lokální úrovni je i nadále odpor vůči tomu, aby se o historii USA začalo učit jinak než doposud. A aby se děti už ve škole mohly dozvědět, že Amerika není perfektní, že v ní není vše dokonalé.“

Black Lives Matter jako nálepka

Samotné hnutí Black Lives Matter se v minulém roce ve veřejné sféře vyprofilovalo jako uskupení, jež má celospolečenský dopad. „Vidíme to třeba na korporátní úrovni, která prochází zajímavou proměnou, vzniká v ní spousta iniciativ. Američtí zaměstnanci se také ve velké míře vyjádřili, že kdyby se v budoucnu jejich firmy nepostavily za minority, zvažovali by výpověď,“ uvedl amerikanista.

+3

Na druhou stranu ale právě v této oblasti dochází i k vyprazdňování původních myšlenek a snah BLM: „Stal se z toho pro některé spíš label. Firmy jako Amazon, Nike nebo různá nakladatelství přistoupily k jakési komodifikaci protestů. Do značné míry jde o něco, co je vyprazdňuje. Amerika je v tomto neuvěřitelná, je schopná zkomercializovat jakoukoliv radikalitu,“ podotkl amerikanista.

Loňské demonstrace proti systémovému rasismu nebyly v USA první svého druhu. Výrazné protesty se konaly například v letech 2014 a 2015 – podle Beneše na ně ty loňské navázaly jako jejich další vlna se silnějším dopadem.

Foto: Profimedia.cz

Cori Bushová, členka Sněmovny reprezentantů, při podzimních volbách do Kongresu.

„Například Cori Bushová, jež se za stát Missouri jako progresivní demokratka dostala loni do Kongresu, byla jednou z hlavních tváří BLM protestů před sedmi lety ve Fergusonu. Je to určitě pokrok, ale z řad BLM je v Kongresu zatím jediná,“ připomněl odborník. Hnutí se proto soustředí na to, aby se z aktivismu posunulo ve větší míře i do politické sféry – lokální, státní i federální.

Loňské protesty v kombinaci s pandemií podle něj ukázaly, že Afroameričané rozhodně mají co říct: „V prezidentské kampani i samotném technickém provedení voleb pak vyšlo najevo, že v USA nadále přetrvávají a někde i sílí určité tlaky, které politický hlas Afroameričanů chtějí upozaďovat. Což tedy říkám diplomaticky.“

Poslechněte si díl podcastu Checkpoint:

Společnost na protirasistické protesty jistě reaguje – pozitivně i naopak. Státy Kentucky, Iowa, Arizona a Florida zavedly nové zákony, jež mají více penalizovat právě demonstrace. V praxi to znamená, že pokud někdo bude blokovat třeba silnici, může být obviněn ze závažného trestného činu. A třeba na Floridě by mu proto úřady mohly odebrat volební právo.

Policejní reformy

Zatímco na federální úrovni kvůli rozložení sil v Kongresu k větším změnám pravděpodobně nedojde, na té lokální a státní se situace pomalu mění. Podle amerického listu The New York Times prosadilo 30 amerických států zhruba 140 reformních zákonů. Ty se týkají stejně jako Bidenův „George Floyd Act“ zejména policie.

„Realita je taková, že ve Spojených státech funguje nějakých 18 tisíc policejních sborů, reformovat je všechny je samozřejmě nemožné. A je to navíc v gesci lokálních vlád. Reformy jsou zaměřené třeba na kamery, které na těle nosí policisté – jen půlka sborů si je může dovolit,“ upozornil Beneš. I zdánlivé drobnosti, jakou jsou právě tyto kamery, mají pozitivní dopad na chování policistů i snížení počtu násilných incidentů při konfrontaci s podezřelými.

Vede se také diskuse o zrušení konkrétních zákroků: třeba vpádu policie bez předchozího upozornění do nemovitosti. „To byl jeden z důvodů, proč byla zastřelena Breonna Taylorová. Od 80. let narůstá počet případů, kdy je zásahová jednotka SWAT použita při různých zatýkáních. A do bytu vejde i bez toho, aniž by zaklepala. A protože má velký počet Američanů zbraně, obyvatelé příbytku mohou reagovat střelbou,“ uvedl amerikanista.

Laboratoří pro nové, méně násilné pořádky je v tuto chvíli Denver v Coloradu. Od loňska tam funguje zákon, který přesouvá odpovědnost za řadu nouzových volání z policie na sociální pracovníky nebo zdravotníky – lékaře i ty zaměřené na duševní zdraví. „I tím se snižují čísla násilných incidentů, jež by mohly skončit smrtí. Reformy se tedy dějí. Na druhou stranu – počet osob zabitých policií se od předchozích let moc nezměnil. A to i přesto, že byli lidé doma minulý rok zavření,“ dodal pro Seznam Zprávy Jan Beneš.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované