Hlavní obsah

Vstupte do továrny budoucnosti. Opraváři pracují v rozšířené realitě, výrobní linka se v pár vteřinách mění

Procházku po továrně budoucnosti na brněnském výstavišti připravila dvacítka technologických firem. (Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel)

Návštěvníci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se můžou vydat na unikátní procházku po továrně budoucnosti. Vytvořila ji dvacítka firem.

Článek

Fabrika, kde si stroje samy říkají o údržbu, když jsou přetížené. Místo, kde stiskem několika tlačítek za pár sekund přeměníte celou výrobní linku. Na Mezinárodním strojírenském veletrhu se spojily malé regionální firmy s velkými nadnárodními hráči. Výsledek? Unikátní zmenšenina digitální továrny, která maximálně využívá data.

V digitální továrně už montér nemusí být expert na to, aby opravil složité zařízení. Díky speciálním brýlím s rozšířenou realitou mu pomůže specialista třeba na druhé straně zeměkoule. „Odborník díky kamerám a počítači vidí to samé, co nekvalifikovaný opravář. Problém zakroužkuje a poradí s opravou,“ popsal manažer Microsoftu Michal Horáček. Ve firmě se věnuje digitální průmyslové proměně.

Brýle se dají využít i při zaškolení nových zaměstnanců. Ušetří čas a práci mistrům ve výrobě. Místo nich zaměstnance celý proces naučí umělá inteligence. „Je to mnohem rychlejší a efektivnější než sledování vzdělávacích videí,“ tvrdí Horáček.

Digitální naučná stezka v pavilonu A1 na brněnském výstavišti přibližuje návštěvníkům, jak továrna budoucnosti funguje. Vcítí se do role dělníka nebo manažera.

Na koberci rozmístěné miniatury vysokozdvižných vozíků třeba ukazují, jak moderní fabrika pomocí kamer, senzorů a čidel zjistí, že vozíky v obřím skladu jezdí neefektivně. „Na přístrojové desce jako manažer vidím, že se ještěrky v nějaké oblasti shlukují zbytečně. Na základě těchto dat pak můžu upravit jejich trasu,“ ukázal Horáček z Microsoftu. Fabriky přitom často kamerový systém mají, ale data z něho nevyužívají. Celkově se podle Horáčka ztrácí přes sedmdesát procent dat získaných ve výrobě.

Právě data jsou podle šéfa jedné z divizí Microsoftu Dalibora Kačmáře novou ropou průmyslu. Současné továrny si s nimi často nedokážou poradit, v digitalizovaných se využijí na maximum.

Majitel fabriky pomocí nich ví přesně, kde se jeho stroje nachází nebo co potřebují. Řešit problém může okamžitě z přístrojové desky, kam mu přicházejí výstražná upozornění. „Červenou nití digitální továrny je právě propojení zpracování dat a na to nasazovaná umělá inteligence,“ sdělil Kačmář.

Další zastávka digitální stezky je model fabriky z lega. Pomocí senzorů získá všechna data z prostoru. Podrobnosti z výrobní linky i jiné detaily. Třeba že je v místnosti vydýchaný vzduch nebo škodlivé látky. Problém obsluha vyřeší stisknutím několika tlačítek.

Logistický agent

V expozici nechybí ani robot, který rozpozná vadné výrobky, nebo chytrý sklad, který ušetří prostor a čas. „Říkáme tomu logistický agent. Umělá inteligence rozšíří skladový prostor virtuálně o pětadvacet procent, neustále přeskladňuje. Ví, kdy se co přiveze, co je na paletách, a využívá prostor skladu na maximum,” vysvětlil ředitel společnosti 33A+ Zdeněk Havelka.

Kromě procesů uvnitř továrny je v té chytré důležitá také zpětná vazba od zákazníků. „Dobrého výrobce praček zajímá, jak to zboží zákazníci využívají, na jakých programech perou, jestli jich je opravdu potřeba třicet nebo jestli ty tři, které používají, by neměly být o něco chytřejší,“ sdělil Kačmář.

Speciální expozici na výstavišti připravily dvě desítky firem. „Propojili jsme globální a lokální hráče v celý koncept digitální továrny, abychom ukázali, jakým praktickým způsobem realizovat digitalizaci ve výrobě a všech napojených procesech,“ uvedl Kačmář. Právě softwarová firma Microsoft umožnila propojení celého systému. „Dříve by tu pravděpodobně každý výrobce prezentoval svůj produkt jednotlivě a nezávisle na ostatních. My jsme těch dvacet dodavatelů propojili od vstupu až po výstup z továrny tak, aby to celé dávalo smysl,“ dodal Kačmář.

Jedním z dvaceti dodavatelů je i společnost ABB, která v expozici představila například kolaborativního robota YuMi. Podle ředitele ABB Robotika pro ČR Vítězslava Lukáše roboti člověka v továrně budoucnosti zcela nenahradí, pomůžou však v rutinních nebo fyzicky náročných procesech. „Člověka bychom měli umisťovat spíše do oblastí, kde má přidanou hodnotu,“ vysvětlil Lukáš. Podle něj v budoucnu vznikne více profesí, ve kterých bude zaměstnanec pracovat ruku v ruce s robotem.

Mezinárodní strojírenský veletrh potrvá do pátku. Na brněnské výstaviště se na jednašedesátý ročník sjelo přes 1 600 vystavovatelů ze třiceti zemí. Digitální stezka se po skončení přesune na pobočku Microsoftu.

Doporučujeme