Hlavní obsah

Vykoupou se a odjedou. Ne každý turista má v Chorvatsku stejnou cenu

Foto: Profimedia.cz

Pelješac (ilustrační foto).

Reklama

Zatímco v Řecku se uvažuje o zkrácení otevírací doby barů, Chorvaté na nařízení vyzráli. Navíc se mezi nimi rozmáhá nešvar - tajení kontaktů pro trasování. Výlet polských turistů na rozbouřený Jadran si vyžádal záchrannou akci.

Článek

Přinášíme vám další díl pravidelného prázdninového seriálu. Každý den, od pondělí do neděle, se v odpoledních hodinách můžete těšit na rady a zajímavosti Seznam Zpráv z evropských turistických destinací. A to až do 31. srpna.

Tajnůstkáři

Jedním ze zásad úspěšného zvládnutí šíření pandemie je pečlivé vytrasování kontaktů nakaženého. Činnost, která má i za běžných podmínek svá úskalí, naráží v Chorvatsku na další - neochotu sdílet své kontakty a nadále pořádání velkých událostí, jako jsou svatby a oslavy. Jak upozorňuje Dubrovački vjesnik, někteří stále neberou covid-19 jako hrozbu nejen pro ně, ale ani pro své okolí. Lékař Lanc Čurdinjaković vysvětluje, že jsou Chorvaté velice vynalézaví.

„Velké svatby jsou v našem kraji zakázány, ale například večírky, kde se shromáždí více než 80 lidí, jsou povolené. Takže si lidé dělají svatby na vlastním dvorku, nevěsta obleče jiné než bílé šaty a označují to za rodinnou oslavu. Jsme zoufalí,“ posteskl si.

„Nedohledáme ani kontakty. Prý se o ně nemáme starat, nakažení určitě nejsou, a určitě ne koronavirem, nebo že se s nemocným viděli méně než hraničních 15 minut, to slýcháváme často. Během maturitních zkoušek jsme měli případy, kdy studenti prosili, aby nebyli označováni za ony kontakty,“ uvedl Andriji Štamparovi z Ústavu veřejného zdraví. A důvod? Ten nejprostší je zároveň i ten nejběžnější - jsou prázdniny a kdo by chtěl místo řádění u Jadranu být doma v karanténě. Dodává však, že ve většině případů se setkává s rozumnými lidmi, kteří své kontakty sdílí.

Ne všichni turisté jsou si rovni

Ačkoli mnohé turistické destinace v Chorvatsku pomalu dohánějí zprvu ztracenou sezonu, někteří návštěvníci jim dělají vrásky na čele. Nic neutratí, dělají nepořádek, zabírají místa na plážích, jen se vykoupou a zas odjedou, popisují realitu některých pláží chorvatská média. Řeč je o turistech z Bosny a Hercegoviny, které na pláže Makarské riviéry denně přivážejí zájezdové autobusy.

„Nemyslete si, že máme něco proti hostům z Bosny a Hercegoviny, ve skutečnosti jsou vítáni všichni, ale měli bychom rozlišovat mezi těmi, kteří sem jezdí trávit jednotlivé dny, a těmi, kteří sem přijedou s celou rodinou,“ postěžoval si muž, který si nepřál být jmenován. Jinak jsou však hoteliéři se sezonou spokojení.

Přestože původní předpovědi hovořily pomalu o kolapsu cestovního ruchu, hosté z Polska, Česka a Slovenska navzdory pandemii na svou oblíbenou destinaci nezanevřeli. Své ztráty zatím stále prohlubuje Dubrovník, na Makarské jde cítit spokojenost. Někteří si pokoje a apartmány rezervují už na příští rok, jak upozorňují vlastníci ubytovacích zařízení. V červenci přijelo do Chorvatska 2,44 milionu turistů, kteří stojí za 18,6 milionu přenocování, uvedl ve středu Chorvatský turistický svaz (HTZ).

Neposlušní Poláci

Přestože pro Chorvatsko platila výstraha před silnými bouřkami a doporučení nevyplouvat na širé moře, ne všichni si rady meteorologů vzali k srdci. Práci záchranářům tak přidělala desítka Poláků, která svou cestu ukončila voláním SOS v kanálu Pelješac nedaleko Korčuly.

„Pochopili jsme, že lodi zřejmě selhal směrový a hnací motor, do toho udeřila silná bouřka, vítr a déšť. Problém byl v tom, že Poláci ignorovali varování a zamířili k jižnímu Jadranu, i přestože viděli jen na metry před sebe. Dalším problémem je v této části kanálu Pelješac špatné signálové pokrytí pobřežní stanice Dubrovnik Radio,“ uvedla pro chorvatská média radioamatérka Julija Urbanová. Polákům z rozbouřeného moře pomohli pohotoví radioamatéři z Korčuly, kteří jejich volání o pomoc zaregistrovali.

Úterní silné bouřky a vítr napáchaly i škody materiální. Ve Slavonii poškodily střechy budov, vyvracely stromy a v některých místech došlo k výpadkům proudu, píše Jutarnji.hr. O život bojuje zraněná 61letá žena. V oblasti Splitu se zvedla hladina moře a zaplavila pobřeží, ostrovy zasáhlo krupobití.

Domů jako Popelky

V důsledku rostoucího počtu nakažených koronavirem varoval řecký náměstek pro rozvoj Nikos Papathanasis, že restaurace a kavárny nejspíš zkrátí svou otevírací dobu. Papathanasis v rozhovoru se soukromým kanálem Skai sdělil, že vláda zvažuje možnost zavádění regionálních uzavírání či opatření, nehrozí však, že by do izolace musela celá země tak, jako tomu bylo na jaře.

První omezení pro bary začala v pondělí - je zakázáno před nimi postávat a shromažďovat se. Náměstek ministra pro rozvoj dodal, že „někteří lidé zapomněli, že neviditelný nepřítel není pryč. Musíme si pamatovat naši individuální odpovědnost, díky níž jsme příkladem.“

Tip na výlet

Řecko v sobotu slavnostně otevřelo své první muzeum pod mořskou hladinou. K vidění je vrak lodi, která převážela několik tisíc amfor a v Egejském moři ztroskotala v 5. století před naším letopočtem. Pro amatérské potápěče bude muzeum k dispozici od 3. srpna do 3. října a turistům, kteří se potápění nevěnují, se nabízí virtuální prohlídka v informačním centru na ostrově Alónnisos. Řecké úřady mají v plánu zpřístupnit turistům provozujícím potápění také čtyři další potopené antické lodě.

Reklama

Doporučované