Hlavní obsah

Wall Street vyřadí další čínskou firmu. Nelíbila se Trumpovi

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Reklama

2. 3. 19:14

Z Newyorské burzy cenných papírů zmizí akcie čínské ropné společnosti CNOOC. Jde o čtvrtou čínskou firmu vyřazenou z největší světové burzy akcií.

Článek

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou má další oběť. Newyorská burza cenných papírů (NYSE) vyřadí z obchodování akcie další čínské společnosti, uvádí stanice CNN. Akcie ropné společnosti China National Offshore Oil Corporation (CNOOC) se přestanou na NYSE obchodovat v úterý 9. března.

Zástupci newyorské burzy uvedli, že vyřazením CNOOC chtějí vyhovět nařízení bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa z loňského listopadu. To zakazuje Američanům investovat do společností, které jejich vláda podezírá z částečného či úplného napojení na čínskou armádu.

NYSE už ze svého obchodování vyřadila na základě Trumpova nařízení tři čínské společnosti. V lednu uvedla, že ukončí obchodování s akciemi telekomunikačních firem China Mobile, China Telecom a China Unicom.

Čínské ministerstvo obchodu reagovalo na lednové vyřazení akcií tří firem oznámením, podle kterého přijme nezbytná, blíže neurčená protiopatření. Také vyzvalo Spojené státy, aby se vrátily k oboustranně výhodným řešením obchodních vztahů s Čínou.

Od příštího týdne vyřazená ropná společnost se obchodovala na NYSE od roku 2001. Představuje největšího čínského producenta ropy na moři, ze všech čínských ropných společností je třetí největší.

V reakci na oznámení o vyřazení akcií uvedla, že rozhodnutí newyorské burzy lituje. Také varovala Hongkongskou burzu cenných papírů, že vyřazení z NYSE může negativně ovlivnit ceny a objem akcií firmy na nejrychleji rostoucí burze v Asii.

Nejde o první významný zásah vlády Spojených států proti společnosti CNOOC. Těsně před lednovým odchodem prezidenta Trumpa ji americké ministerstvo obchodu přidalo na seznam firem odříznutých od dodávek amerických technologií. Tehdejší ministr obchodu Wilbur Ross označil firmu CNOOC za tyrana sloužícího čínské armádě. Nařkl ji z omezování průzkumu ropných ložisek v Jihočínském moři jinými zeměmi.

Čínská vláda tehdy reagovala na americké rozhodnutí jeho odsouzením. Spojené státy podle ní zneužívají svoji moc ve vlastní prospěch.

Administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena během ledna uvedla, že Číně neplánuje dělat ústupky.

V telefonátu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem projevil Biden svá znepokojení z donucovacích a nekalých ekonomických praktik čínské vlády. Zdůraznil její zásahy v Hongkongu, porušování lidských práv v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang či troufalé prosazování čínských zájmů na Tchaj-wanu a dalších regionech.

Podle finančních analytiků není pravděpodobné, že by nový americký prezident v obchodních vztazích s Čínou polevil. V porovnání se svým předchůdcem však Biden aspoň zavedl předvídatelnější, diplomatičtější způsob komunikace.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované