Hlavní obsah

Z propasti zmaru tahá Arsenal zpět na výsluní Arteta, Guardiolův učeň

Foto: Profimedia.cz

Mikel Arteta, nový šéf lavičky Arsenalu.

Reklama

2. 1. 2020 15:30

Jako jediný manažer některého z klubů anglické fotbalové Premier League se narodil v 80. letech, Mikel Arteta je ve svých sedmatřiceti jasně nejmladším členem tohoto specifického cechu. Řemeslu se vyučil u Pepa Guardioly a na Nový rok si připsal první velké vítězství. Mělo by být základem pro naplnění jeho cíle: Vyvést z temnot hloubi tabulky londýnský Arsenal.

Článek

Fanoušci Arsenalu už si zvykli, že když chtějí vidět okamžiky klubové slávy, musí si góly Thierry Henryho či Dennise Bergkampa pustit na YouTube. Podzim 2019 ovšem přinesl ještě hlubší propad než sezony předchozí, místo ztráty na špičku tabulky bylo kvůli výkonnostní a výsledkové kalamitě najednou zapotřebí začít si hlídat i náskok nad čarou sestupového ponoru.

Po třech sezonách, kdy Arsenal skončil mimo příčky opravňující ke startu v Lize mistrů (a za svým arcirivalem z Tottenhamu), přišel na podzim 2019 ještě dramatičtější ústup ze slávy, do nového roku vstupoval Arsenal jako příslušník druhé poloviny tabulky Premier League.

O to radostnější byla tedy novoroční výhra 2:0 nad Manchesterem United, teprve šestá v ročníku, který dosud nabídl 21 kol, první nad týmem v danou chvíli dlícím v první půlce tabulky, první pod vedením nového klubového manažera Mikela Artety.

Arsenal vlastně řeší podobný problém jako jeho novoroční soupeř, tedy Manchester United. Oba kluby hledají cestu k obnovení zašlé slávy poté, co klub opustili muži, kteří tvořili identitu klubů po dlouhou řádku let.

Připomeňme, že Alex Ferguson řídil United v letech 1986–2013, tedy 27 let. Arséne Wenger skončil v Arsenalu v roce 2018, po 22 letech.

Manchester United už po Fergusonově odchodu zkoušeli restartovat David Moyes, na záskok Ryan Giggs, Louis van Gaal, José Mourinho a nyní Ole Gunnar Solskjaer. Absolutní špičce však v Anglii, potažmo i v Evropě zůstávají vzdáleni.

A podobně, přesněji řečeno ještě hůř, je na tom Arsenal, který po Wengerově odchodu vsadil na Unaie Emeryho, který však druhý rok svého působení na Emirates nedotáhl ani do poloviny. A po přechodném období s Freddiem Ljungbergem převzal Arsenal jeho bývalý hráč Mikel Arteta.

Lze najít nějaký průsečík mezi problémy obou klubů? Bezpochyby. Hlavní problém je v tom, že se zásadní procento všech rozhodnutí v Arsenalu i United koncentrovalo po léta v rukou jediné osoby. Což byl model z dnešního pohledu prehistorický. A hlavně bylo po odchodech Fergusona a Wengera zapotřebí vybudovat zcela nový mechanismus, nový řídicí systém. Najít vyváženost pravomocí mezi managementem klubu a trenérem. A najít novou definici slovního spojení klubový manažer.

Navíc v obou případech v prostředí, kdy vlastník klubu nemá v úmyslu budovat si přes klubové úspěchy vlastní renomé, tak jako kdysi Roman Abramovič v Chelsea či šejk Mansúr v Manchesteru City. Jak rodina Glazerova, která vlastní Manchester United, tak Stan Kroenke, hlavní akcionář Arsenalu, vnímají své fotbalové kluby v Anglii po americku, jako součást svého byznysu, který jim má přinést zisk.

Díky velkolepým sponzorským smlouvám s Chevroletem a Adidasem měl přesto Manchester United možnost velkolepě nakupovat na přestupním trhu, za všechny ostatní zmiňme alespoň transfer největší, a to 105 milionů eur vydaných za Paula Pogbu z Juventusu Turín.

Od Fergusonova odchodu ale veškeré posilování stačilo jen na výhry v Evropské lize, FA Cupu či ligovém poháru. Různí manažeři mají různé koncepce, hráči se mění, peníze tečou… A konkrétně zmíněný Pogba obvykle buď trucuje, nebo marodí.

V Arsenalu mají v tomto ohledu Wengerovi nástupci limitované možnosti. Před sezonou sice přišel Pepe za 80 milionů eur, ale na dlouhodobé splátky do kasy Lille. Jinak od Wengerova odchodu nekoupil Arsenal nikoho, kdo by byl dražší než za 30 milionů eur.

I bez obrovských peněz lze v případě chytrého know-how dělat velké fotbalové divadlo. Tak jako po léta v Dortmundu. Spolustrůjce tamního fotbalového zázraku, nejlepší evropský hledač talentů Sven Mislintat ovšem v Arsenalu vydržel jen rok a dva měsíce. Jeho vize se neprotnuly s představami dalších členů vedení.

I z toho je patrné, jak složité je powengerovské období v Arsenalu. Unai Emery, který se Sevillou vyhrál třikrát Evropskou ligu, měl podle všeho jen minimální podíl na tvorbě kádru. Pracoval s tím, co mu dali. V Evropské lize se s týmem Arsenalu prosmýkl až do finále v Baku. Jenže tam přišel debakl 1:4 od Chelsea. A s ním potvrzení faktu, že Arsenal opět nebude účastníkem Ligy mistrů.

To všechno bylo logickým vyústěním skutečnosti, že Arsenal za anglickou a evropskou špičkou stále více zaostával způsobem hry i kvalitou kádru, zejména na pozicích stoperů a ve středu pole.

A to všechno se ještě více prohloubilo na podzim 2019. Až do novoroční výhry nad Manchesterem United dokázal Arsenal v předchozích 20 kolech porazit jen týmy Newcastlu, Burnley, Aston Villy, Bournemouthu a West Hamu.

Ve sledu 15 soutěžních zápasů dokázal v pekelné linii táhnoucí se od konce října vyhrát jedno jediné utkání. Ukázalo se, že bez propracované, v týmové součinnosti prováděné defenzivní fáze, už v kontextu Premier League nelze uspět. Arsenal byl neuvěřitelně zranitelný, na branku Arsenalu hlídanou Berndem Lenem mířil druhý největší počet střel v celé soutěži.

Unai Emery musel skončit, klubová legenda jménem Freddie Ljungberg, posazená na lavičku v roli provizorního kouče, propad nezastavila. A při hledání spasitele padla volba vedení klubu na Mikela Artetu.

Proč? Coby někdejší hráč Arsenalu zná klubovou DNA, byť ještě tu z wengerovské éry. Podstatné pak je, že v posledních třech sezonách působil coby asistent po boku absolutní špičky v oboru: Pepa Guardioly, manažera Manchesteru City.

Artetovou nevýhodou je samozřejmě skutečnost, že v roli muže číslo 1 začíná. Ale zdá se, že dobře.

Po vstupní remíze 1:1 v Bournemouthu už duely s Chelsea i Manchesterem United ukázaly ve hře Arsenalu jednoznačně Artetův nový rukopis.

Hejno netečných, pomalých a rukama rozhazujících hráčů, známé fanouškům Arsenalu z emeryovské éry, se najednou proměnilo v odhodlanou bojovou jednotku. Metamorfóza některých hráčů je až pohádková, z lemplovsky se ploužícího Mesuta Özila je najednou nejběhavější hráč týmu, zásadním způsobem obživla i zápasová motivace, bojovnost a herní esprit jeho spoluhráčů. A především se Arsenal začal prezentovat jako tým. S herní součinností, postupně vznikajícím systémem a společnou touhou po úspěchu.

To vše provedeno ve výrazně vyšším fyzickém nasazení než v nedávné minulosti. Místo předchozích 105 kilometrů naběhaných za zápas najednou počítače sečetly artetovskému Arsenalu 114 kilometrů. Pro srovnání: Slavia proti Dortmundu v Lize mistrů naběhala ještě mnohem víc, 128 kilometrů za utkání, ale to už je vyloženě extrémní hodnota.

Hráči Arsenalu přidali i větší množství sprintů. Snaží se, podobně jako Manchester City, o rychlé přihrávky na krátkou vzdálenost, jeho hra pod Artetou výrazně obživla.

Nový způsob hry s sebou přináší i velký problém. Na zvýšenou fyzickou zátěž nejsou hráči Arsenalu zjevně připraveni, brzy po přestávce se svými soupeři nechávají zatlačit do defenzivy, v posledních 15 minutách utkání už se u řady z nich objevují křeče. Při relativně velké marodce a zhuštěném svátečním programu soutěže se tyto problémy logicky násobí.

Proti Chelsea kvůli fyzickému propadu, chybě brankáře Lena a neschopnosti uhlídat brejk soupeře Arsenal vedení i všechny body v utkání ztratil. Zápas s Manchesterem United už dokázal k vítězství dotáhnout.

Podle Cesca Fábregase, někdejšího hráče Gunners, šlo o nejlepší vystoupení týmu Arsenalu za opravdu dlouhou dobu.

Jak Arteta své nové svěřence probudil? „Řekl jsem jim, že bez nich nic nedokážu. Oni musí otevřít dveře a věřit tomu, že do klubu budu umět přinést něco nového. Všichni v klubu musí věřit tomu, že to půjde. Budeme na tom pracovat den za dnem, bude to dlouhý a nesnadný proces, přinese vzestupy i pády, ale musíme tomu, co děláme, věřit.“

V podobném duchu mluvil i stoper David Luiz. „Mikel Arteta je trenér, který dokáže každého hráče zlepšit. V budoucnu můžeme dokázat velké věci, ale teď musíme jít postupně, krok za krokem. Nemůžete všechno změnit z nuly na deset za den, týden nebo za měsíc.“ Luiz přiznal, že hráči Arsenalu teď nejsou připraveni odehrát ve vysokém tempu celý zápas. „Ale když nemáte potřebnou fyzičku, musíte do toho vložit srdce.“

Prominentní fanoušek klubu, novinář Piers Morgan zmínil na Twitteru, že bylo skvělé slyšet od Davida Luize tak brutálně upřímnou řeč. A vidět, jakou Arteta dává týmu energii a inspiraci. „Velmi povzbuzující start do roku 2020!“

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované