Hlavní obsah

Z vlastního bydlení se pro mnoho lidí stává nedosažitelný sen, píší čtenáři

Foto: MIND AND I, Shutterstock.com, Seznam Zprávy

Čtenáři diskutují o stále hůře dostupném bydlení.

Reklama

17. 6. 11:30

Ceny bydlení v letošním prvním čtvrtletí rostly tempem, které nemá za dobu, co statistikové údaj sledují, obdoby. O příčinách i důsledcích současného vývoje diskutují čtenáři Seznam Zpráv.

Článek

Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u článku o cenách bydlení, které začínají dosahovat nesmyslných hranic.

Dominik Wolný: Mám dvě malé děti, je mi 24, můj sen je koupit baráček, aby děti něco zdědily, když já s manželkou nedostal nic, ale jak to vidím, je to bez šance. U nás ve městě 30 tisíc lidí a cena bytů 3+1 3 miliony. Baráky, co jsou deset let neobyvatelné, 4 miliony. Když jsem já udělal tu blbost zůstat v ČR, snad děti utečou po vystudování. Opakuji to mnohokrát, ČR není pro mladé lidi s dětmi ideální volba.

Jan Nový: Syn to vyřešil tak, že si koupil ruinu na vesnici a bude postupně renovovat, ale je to běh na dlouhou trať. Moji rodiče to udělali stejně v roce 1969 a celý život baráček zvelebovali. Tenkrát to ovšem byla jiná situace za komunismu. Udělali si z toho smysl život, dnes je to jinak, chápu.

Miroslav Vinkler: Důkaz o selhání státu při zajišťování základní potřeby občanů – jejich dostupného bydlení. Vinu jednoznačně nesou politické reprezentace, které vládly a nebyly s to zajistit plán státní bytové politiky.

Moris Réman: Samozřejmě můžeme dávat vše za vinu státnímu aparátu a nečinnosti vlád od r. 1989. Nicméně je třeba si tedy ujasnit, co vlastně chceme. Na jedné straně voláme po kapitalismu, kde se každý postará sám o sebe, každý ukáže, co umí, a podle jeho zásluh. A když se nám to přestane hodit, protože zrovna nejsme v těch horních 10 tisících, voláme po rovnosti, přerozdělování a regulaci. To ovšem kapitalismus není. A ještě jedna malá rada, a není to žádná věda: když chcete vědět, jak to tady bude vypadat v budoucnu, koukněte se občas přes hranice. Jen je potřeba chtít vidět všechno.

Martin Sedláček: Já bych do vlastního v Praze už nešel. Nevíte, kdo bude soused, a nic s tím neuděláte. Nejspíš to bude cizinec. S miliony dluhů se fakt žije blbě a v případě, že vypadne příjem, je snadné o nemovitost přijít. Rozroste se rodina a zase řešíte problém. Nájmy jsou levnější. Zhodnotit investici lze i jinde. V nájmu je člověk flexibilnější.

Marcela Rákosníková: Mně se stále líbí, jak se všichni odkazují na mladou generaci. Ale to jen ta naše je tak nenažraná a vše měří tím, co si vydělám a co si jako majetek nasyslím. Pokud to nakupuje investor pro nájemní byty, uvažuje již do budoucna a předvídá, co tak asi mladou generaci bude zajímat a jaký bude její styl života. Samozřejmě jsou tací, kteří jsou již zajištění, než se narodili, naše generace jim připravila blahobyt a už dávno jim drží byty, které někomu pronajímá. Ale ona bude jiná, neříkám, že všichni, ale v průměru ano. Nebude tolik lpět na fyzickém majetku, bude to pro ni spíše zátěž na údržbu, čas a starosti. Bude si žít v zásadě velmi flexibilně a hodně věcí bude sdílet – od aut, bydlení až po cokoliv. Prostě budou mít jiný žebříček hodnot a priorit. V zásadě si budou umět vydělat. Tak nechápu, proč tady všichni pláčeme, co mladí. Hromadíme majetky, když nakonec stejně zapůsobí neviditelná ruka trhu a přizpůsobí vše včetně cen situaci.

Fórum čtenářů

Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.

Tereza Mesner: Je fakt šílený sehnat vlastní bydlení za přijatelnou cenu, aby to nebyla nějaká ruina. Mladí lidé pomalu nemají šanci. V mladém věku zakládají rodiny a mnohdy jsou na začátku kariéry. Takže pokud něco nezdědili, nejsou povoláním dcera/syn nebo nevyhráli ve sportce, upíšou se na 30 let za megasplátku bance a budou přežívat, aby měli aspoň na základní potřeby. Jasně, jsou tady i výjimky, ale těch je jen hrstka.

Martin Křupala: Řešením by bylo výrazně zdanit druhé a další byty (a naopak zrušit daně na vlastní bydlení) tak, aby se investice do nemovitostí staly nevýhodnými. Pokud by to zdanění bylo opravdu výrazné, nepomohlo by jim ani zvýšení nájemného (výrazně by klesla poptávka) a donutilo by je nasyslené byty prodat. Ceny poletí dolů.

Mikuláš Maďar: Ceny bytů v neatraktivních severočeských lokalitách tlačí nahoru kupci, kteří zde nebydlí. Trochu vymaluje a hned pronajímá hlavně sociálně slabým, kde je garance státního příspěvku na bydlení. Navíc odmítá hradit SVJ příspěvek do fondu oprav. Tím pádem se SVJ dostávají do dluhové pasti. A nájemníkovi je to úplně jedno. Za měsíc se sebere a jde bydlet jinam.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované