Hlavní obsah

Za 20 let nás zavalí miliarda tun plastů. Na změnu bylo včera pozdě

Foto: Profimedia.cz

Pláž u Panama City. Ilustrační foto.

Reklama

27. 7. 2020 6:45

Kde se vidíte za 20 let? Poslední vědecký výzkum může s malováním budoucnosti napomoci. Životní prostředí totiž zřejmě nevyhnutelně čeká zátěž v podobě 1,3 miliardy tun plastů. Včetně těch, které během pandemie zachraňují životy.

Článek

Že třídíte odpad, podporujete záchranu mořských želv nákupem náramků z plastů posbíraných na plážích, brčka už jen papírová či bambusová a jednorázové plasty ve vašem životě v podstatě nemají místo? Nestačí to.

Podle nejnovějšího modelu vědců beroucích v potaz zachování současné situace i tak planetu do dvaceti let zamoří až miliarda tun plastového odpadu. Nejhorší odhad mluví o 1,3 miliardy tun plastů na pevnině i v oceánech. Jedinou nadějí je podle výzkumu publikovaného v časopise Science co nejdřívější zavedení opatření platných pro celý svět, čímž by se mohlo dosáhnout o 78 procent lepšího skóre.

Jak pro BBC uvedl doktor Costas Velis z University of Leeds, toto „ohromující“ číslo jsme jako lidstvo „měli příležitost zastavit“. „Toto je první komplexní zhodnocení obrazu dvacet let vzdálené budoucnosti,“ vysvětlil Velis. „Je těžké si takové množství představit, ale pokud bychom ho rozložili na rovný povrch, je to asi jedna a půl rozlohy Spojeného království. Nicméně je složité to vypočítat, plasty jsou všude a v každé části světa se s nimi různě zachází a jinak se používají.“

K proměně komplexního problému v konkrétní čísla vědci sledovali údaje o výrobě, používání a likvidaci plastů po celém světě. Výzkumný tým na těchto základech vytvořil model pro předpověď budoucího znečištění planety plasty. Spolu se zapojením „obvyklého scénáře“, tedy současného trendu zvyšování výroby plastů, kdy se neočekává zásadní změna v možnostech recyklace, došli k „hromadě“ o hmotnosti 1,3 miliardy tun.

Konečné číslo však není jediné, k čemu vědci svou prací chtěli dospět. Zamysleli se také nad nejrůznějšími kroky, které by model mohly zásadně vylepšit a od smutného cíle se odklonit – zvýšení recyklace, snížení výroby, náhrada plastů jinými dostupnými materiály.

Winnie Lauová z amerického The Pew Charitable Trusts, který výzkum financoval, BBC News řekla, že je nezbytné zavést všechna tato opatření. „Pokud to uděláme, můžeme do roku 2040 snížit množství plastů, které se dostávají do oceánu, až o 80 procent.“

Potřebné kroky navrhované vědci

- snížení růstu výroby a spotřeby plastů

- nahrazování plastů papírem a kompostovatelnými materiály

- používání recyklovatelných obalů

- zvýšení míry sběru odpadu v zemích se středními/nízkými příjmy a podpora sektoru „neformálního sběru“

- vybudování přechodných zařízení, která pojmou 23 % nerecyklovatelných plastů

- snížení vývozu plastového odpadu

Ale ani zavedením všech výše zmíněných bodů nebude vyhráno. Model podle Velise ukázal, že by se přesto v příštích dvou desetiletích životní prostředí potýkalo se 710 miliony tun plastového odpadu. Žádné „zázračné řešení“ tak v podstatě neexistuje.

Studie však zdůrazňuje i další zásadní a často přehlížený problém – odhadem 2 miliardy lidí nemají možnost s odpadem řádně nakládat. „Nemají na výběr, takže buď odpad pálí, nebo zahazují,“ vysvětlil. Výhrou není ani pracovat jako sběrač odpadů v chudších zemích, jejichž role je ale při snižování globálního plastového odpadu klíčová.

Zhruba pro 11 milionů těchto lidí v zemích s nízkými příjmy často neplatí základní pracovní práva a jistota v podobě bezpečnosti práce. „Sběrači odpadů jsou hrdiny recyklace, bez kterých by množství plastů končících ve vodním prostředí bylo podstatně vyšší,“ vysvětlil. Dodal, že při snaze zlepšit životní prostředí by se mělo myslet i na tyto pracovníky, bez kterých změna k lepšímu nenastane.

Nejen tato studie se budoucností doby plastové zabývá. Doktor Ian Kane z University of Manchester byl součástí týmu, který počítal množství mikroplastů na mořském dně. Výsledek jeho kolegů je podle něj vyloženě „děsivý“. „Autoři studie jsou si vědomi, že data a analýzy představují nejistoty, ale bez ohledu na přesná čísla má zvyšující se míra výroby plastů pro uspokojení rostoucí celosvětové poptávky dost hrozivé důsledky pro životní prostředí,“ řekl pro BBC News.

Aktuální scénář však zavání i ironií. Byl to právě plast, který v nejhorších pandemických obdobích zachraňoval životy. „Plast udržel mnoho pracovníků v předních liniích v bezpečí,“ řekl manchesterský profesor Jamie Woodward. „Jenže odpad po osobních ochranných pomůckách bude v příštím desetiletí ohromný. Jsou v tom i paralely s globálním oteplováním. Své chování musíme radikálně změnit,“ uzavřel.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené