Hlavní obsah

Zachraňte australské víno. Koupí jste proti čínské šikaně, vyzývají země

Foto: Profimedia.cz

Zákazník v obchodě v Chang-čou hledí na australské víno.

Reklama

4. 12. 2020 6:30

Znepřátelit si Čínu se nevyplácí. Hranice je přitom opravdu tenká - stačí chtít řádné vyšetření původu koronaviru. Austrálie si díky tomu vysloužila od svého jindy blízkého partnera několik ran do zad. 212% clo na víno nevyjímaje.

Článek

Na druhém konci světa probíhá spor, při kterém by měla kdejaká demokratická země mající chuť obchodně laškovat s Čínou zpozornět. Austrálie, dlouhé roky prosperující i díky čínskému růstu, nyní pociťuje také hořkou stránku takového byznysu. Opět se ukazuje, že oddělovat od sebe byznys, oblast lidských práv, covidu či jiných citlivých politických otázek, v takových partnerstvích jednoduše nelze.

Mezi Čínou a Austrálií, ač jde o demokratickou zemi a blízkého spojence Spojených států, fungují roky úzké ekonomické i sociální vazby. K vážnému narušení vzájemného pouta a k mstivému prskání Pekingu stačilo volání Canberry po vyšetřování původu pandemie covidu-19. Na obou stranách následně padla celá škála obvinění. Od špionáže po porušování svobody tisku, došlo na hospodářské sankce a ze strany Číny i k únosu a výslechům australských novinářů.

Toxický vztah vyústil v dokument představující čínskou nespokojenost ve 14 bodech. Do něj jako jedni z prvních nahlédli novináři z média 9News za doprovodu údajného komentáře jednoho z čínských úředníků: „Proč by Číně mělo záležet na Austrálii? Čína se zlobí.“ Napravit všech 14 důvodů čínské nespokojenosti by však nezvládla žádná země bez narušení vlastní suverenity. Na seznamu dominuje například zákaz společnosti Huawei zavádět 5G sítě, snaha vyšetřit původ koronaviru, vztahy v Jihočínském moři, vyjadřování se o porušování práv Ujgurů, mediální články mířené proti Číně, obviňování vlády ze lží a kybernetických útoků. 14 Čínou vnímaných hrozeb Austrálie buď odstraní, nebo…

Je tomu pět měsíců, co v severočínském přístavu Ťing-tchang uvázlo 23 námořníků vezoucích 170 tisíc tun australského uhlí. Jelikož je uhlí jednou z komodit, jejichž vývoz Čína značně znepříjemnila, 290 metrů dlouhá loď vyplouvající z Queenslandu se od 13. června nepohnula z místa. O záchranu posádky se indická společnost Great Eastern Shipping snažila už několikrát, kromě přímo Číny jí brání i koronavirová opatření. Čína to však opět vidí trochu jinak. „Čína nikdy neomezila odjezd indické lodi přepravující australské uhlí, která od června uvázla v přístavu Ťing-tchang. Skutečnou příčinou situace je neochota přepravce upravit provozní podmínky lodi z komerčních důvodů,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí.

Že na čínském trhu nejsou vítáni, pochopili již australští vývozci vína, humrů, cukru, mědi, ječmene, dřeva i uhlí. Australská vláda je však prozatím připravena neuhnout a některé ze sporu přednést před Světovou obchodní organizací (WTO). Ochotu Canberry postihnout Čínu před WTO potvrdil i ministr obchodu Simon Birmingham. „Vnímáme to jako velmi znepokojivý vývoj. Vyzýváme je prostřednictvím WTO. Nakonec se ale jedná o čínská rozhodnutí, Čína se je rozhodla uplatnit na Austrálii a pouze Čína se může rozhodnout je zvrátit,“ uvedl pro australská média. Dodal, že se Austrálie nehodlá omlouvat za opatření přijatá v zájmu Australanů.

Ječmen nad zlato

Jako první se oběťmi čínské touhy po pomstě za snahy o řádné vyšetření koronaviru stali australští pěstitelé ječmenu. Australský předseda producentů obilí Andrew Wiedemann popsal cla jako „absolutně masivní zásah do Austrálie“. „Zastavilo by to obchod mezi oběma zeměmi na základě současných tržních hodnot ječmene, bylo by neospravedlnitelné obchodovat s Čínou dál,“ řekl Weidemann. Za normálních okolností by do Číny směřovala nejméně polovina australského vývozu, přičemž výnos ročního obchodu za rok 2018 činil přibližně 1,5 miliardy dolarů. Za rok 2019 kvůli suchu poklesl na 600 milionů dolarů. Ječmen je považovaný za jednu ze tří nejčastěji vyvážených komodit do Číny. Od roku 2018 je v centru dumpingových obvinění.

Vínem proti šikaně

V ohrožení je budoucnost oblíbeného australského vína. K jeho koupi tak vyzývají jednotlivci i politické organizace. Odměnou spotřebiteli budiž nejen oblíbený nápoj, ale také podíl na boji proti čínským represivním clům. I v případě vín je Čína pro Austrálii nejdůležitější exportní destinací. Po rozhodnutí Pekingu v rámci eskalující obchodní války uvalit cla na dovoz australského vína ve výši 212 procent tak vinaři pro svůj byznys začínají hledat nový trh.

„Žádáme vás všechny, abyste se k nám přidali a postavili se proti autoritářské šikaně Si Ťin-pchinga,“ uvedla ve svém twitterovém videu Miriam Lexmannová, členka Evropského parlamentu (EP). „Vypijte lahev nebo dvě australského vína a dejte čínské komunistické straně vědět, že se šikanovat nenecháme,“ dodala městská radní švédských křesťanských demokratů Elisabet Lannová. Dalšími vyzyvateli jsou například australská poslankyně Kimberley Kitchingová, americký senátor Ted Yoho nebo člen japonské Sněmovny Shiori Yamao. „Pokud si každý z mých followerů bude kupovat láhev australského vína jednou týdně po celý příští rok, zakoupíme 3,8 milionu lahví. Začněme hned a ukažme čínskému stranickému státu, že svobodný stát se šikanovat nenechá,“ napsal výzvu na Twitter jako jeden z mnoha britský spisovatel a bezpečnostní specialista Edward Lucas.

Tony Battaglene, generální ředitel australské národní asociace Grape and Wine, uvedl, že tarify nastavené Pekingem přímo ohrožují obchod s pevninskou Čínou. Battaglene spolupracuje s přibližně 800 producenty vína v Austrálii, kteří „vybudovali své podniky“ kolem exportu do Číny a nyní jim chybí jakýkoli záložní plán. „Dost nás to překvapilo a šokovalo,“ uvedl pro CNN Battaglene. „Vzhledem k rozsahu těchto prozatímních cel jde především o to, že si Čína uzavře trh s australským lahvovým vínem, prémiovým vínem. Neexistuje způsob, jak bychom na těchto úrovních mohli konkurovat.“

Podpora neprobíhá jen na úrovni jednotlivců. K záchraně australského vína se připojilo ministerstvo zahraničí Tchaj-wanu, které na Twitteru oznámilo servírování australského vína.

I Česká republika má na výzvě svou stopu, a to v rámci Meziparlamentní aliance k Číně (IPAC). Ta v reakci na nevybíravý obchodní nátlak Číny vyhlásila kampaň na podporu australského vína.

„Australské víno bude tento týden podáváno na sváteční recepci v Bílém domě. Škoda milovníků vína v Číně, kteří kvůli donucovacím tarifům Pekingu o australské vinaře přijdou,“ uvedl na Twitteru americký National Security Council.

Australsko-čínská potyčka však probíhá na více frontách. V posledních dnech přituhuje zejména na té virtuální.

Písmenková fronta

Od zuřivých urážek po cenzuru WeChatu. Rozbroje mezi oběma zeměmi se přesunuly do internetového prostředí. První ranou pod pás byl kontroverzní tweet sdílený mluvčím čínské diplomacie Čao Li-ťienem – digitálně upravená fotografie zobrazující australského vojáka, jak podřezává hrdlo afghánskému chlapci držícímu v náručí jehně. „Jsem šokován vraždou afghánských civilistů a vězňů australskými vojáky. Takové činy důrazně odsuzujeme a vyzýváme k převzetí odpovědnosti,“ napsal Čao Li-ťien.

O necelé dvě hodiny později stál v celostátní televizi rozzuřený australský premiér Scott Morrison, vyžadujíc od Pekingu omluvu. Stranou šla veškerá diplomatická mluva – tweet čínského úředníka nazval „skutečně odporným, hluboce urážlivým, naprosto pobuřujícím“. Dodal, že Austrálie zavedla transparentní proces vyšetřování údajných válečných zločinů, jak se od „demokratické, liberální“ země očekává. Rozvášněný také vyzval Čínu, aby se opět zapojila do diplomatických jednání. Z Číny však přišla chladná odpověď. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí, Chua Čchun-jing, vyslala prosté: „Stydět by se neměla Čína, ale Austrálie.“

Netrvalo dlouho a na dva nepoměrné tábory se rozdělil i zbytek světa. Francie označila tento obraz za „šokující a urážlivý“. Pohoršení nad krokem Číňanů vyjádřila i novozélandská premiérka Jacinda Ardernová. Zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Cale Brown pak vzkázal, že „Čína tímto obrázkem našla nové dno. Poslední útok Čínské komunistické strany na Austrálii je dalším příkladem nekontrolovaného používání dezinformací a donucovací diplomacie. Takové pokrytectví je zjevné všem. Zatímco útočí na jiné národy na Twitteru, svým vlastním občanům brání ve čtení těchto příspěvků.“

Nové dno tak našel i vztah nejen Číny s Austrálií. Čínské velvyslanectví v Paříži, kde v posledních týdnech opět rezonuje otázka svobody projevu kontroverzně vyjadřovaná prostřednictvím karikatur Mohameda, odpovědí zahrála na citlivou notu: „Kde je teď ta svoboda projevu, kterou se chlubíte?“ Morrison svůj prostor pro projevení názoru rozšířil i na nové teritorium – na čínské platformě WeChat napsal status v čínštině, aby oslovil početnou komunitu žijící v Austrálii.

Diplomatický spor „nesnižuje úctu a uznání čínské komunitě v Austrálii“, napsal. Do středečního rána si Morrisonovu zprávu přečetlo asi 50 tisíc uživatelů. A nepřekvapivě – do večera příspěvek z platformy zmizel kvůli „porušení předpisů, včetně narušení historických událostí a matení veřejnosti“. Okamžitě zareagovala i mediální hlásná trouba čínských komunistů, server Global Times. Pod úvodní karikaturou zobrazující bojovného klokana a pandu, stál úvodník se slovy: „Západ se jeví jako tygr, kterého se nikdo nedovolí dotknout na zadku. K satirickým karikaturám patří i umělecká nadsázka a to se australským úředníkům nelíbí. Ale přemýšlejte o tom: Kolikrát Západ vytvořil karikatury, které urážejí některé nezápadní lidi? Proč to nemohou přijmout, když na kritiku naváže čínské ministerstvo zahraničí?“

Foto: globaltimes.cn

Úvodní fotka editorialu Global Times.

Posunem k tweetové válce se spor přenáší do nové sféry, poznamenává pro BBC profesor James Laurenceson z institutu Australia China Relations. Tweet Čaa byl podle něj jen návnadou a eskalace napětí byla vzhledem k tomu, jakou úrodnou půdu sociální sítě představují, nevyhnutelná. „Čao takovou pověst má, něco podobného už udělal i v jiných zemích. Takže toto byl podle mého spíš takový trolling,“ dodal Laurenceson. Poznamenal však, že způsob reakce australského premiéra byl také jakýmsi „potvrzením, že trolling funguje“. „Naše odpověď byla v pořádku, ale zjevně to nebyla ta chladná a klidná odpověď, kterou bychom potřebovali,“ dodal profesor Laurenceson.

Co se bude na tomto diplomatickém bojišti dít dál, zatím nikdo příliš neví. V některých případech Čína rozdává ekonomické tresty s jasným cílem. Například v případě Jižní Koreje to byl tlak na zrušení systému protiraketové obrany. Začátkem tohoto týdne Twitter odmítl požadavek Canberry na odstranění tweetu s upravenou fotografií, ačkoli byl označen jako citlivý obsah. Mezitím tweet s 65 tisíci lajky zůstává hrdě připnutý k horní části účtu Čao Li-ťiena.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené