Článek
„Bylo to absolutně šokující. Skoro jako by vám někdo sděloval, že někdo z rodiny zemřel. Říkala jsem si, že to nemůže být pravda,“ cituje BBC zdravotní sestru Amelii Powellovou z nemocnice v Cambridgi.
Třiadvacetiletá zdravotnice byla pozitivně testovaná na covid-19 a přitom neměla žádné příznaky. „Hlavně jsem se bála, koho všeho jsem mohla nakazit, naštěstí to vypadá, že nikdo z mých nejbližších kolegů to nechytil,“ dodala.
Její příběh je typický pro pacienty, kteří z koronavirové infekce vyklouznou úplně hladce. Po celou dobu, co byla v karanténě, neměla vůbec žádné příznaky. Ani kašel, ani horečky, ani ztrátu chuti. Normálně fungovala, cvičila, normálně jedla.
Proč se vlastně zjistilo, že je nakažená? Stala se součástí studie, kdy se v dubnu testoval všechen personál v nemocnici Addenbrooke's Hospital. Celkem tisícovka lidí. A výsledek? Tři procenta z těchto otestovaných zdravotníků měla pozitivní test a přitom absolutně žádné symptomy.
Právě lidé, kteří za celou dobu nákazy nevykážou žádné příznaky nemoci, jsou podle vědců tím největším nebezpečím pro další průběh pandemie. Sami se nikdy otestovat nenechají – proč také, když žádné příznaky nemají.
A pokud se nedostanou do některé studie nebo skupiny, která má být otestována třeba kvůli styku s jiným nakaženým, nepřijde se na ně.
Zároveň vědci upozorňují na další problém. Máme příliš málo dat k tomu, abychom uměli říct, jak moc jsou nakažliví a kolik jich vlastně v populaci může být.
Předběžné závěry, které ale nejsou dostatečně opřené o data, hovoří o tom, že lidé s takto hladkým průběhem nemoci jsou méně nakažliví. Což by i odpovídalo tomu, že sestřička Amelia zřejmě nešířila virus ve velkém. Ale jistotu nikdo nemá.
BBC přitom připomíná příběh z počátku minulého století, kdy v New Yorku probíhala tyfová epidemie. Kuchařka Marry Mallonová sama nikdy tyfem neonemocněla. Ale ve všech domech, kde vařila, se postupně nákaza rozšířila a minimálně tři pacienti nákaze podlehli.
Když se vyšetřováním zjistilo, že právě ona je spojujícím článkem nákazy, úřady nic neriskovaly a držely ji v karanténě až do její smrti o 23 let později v roce 1938.
Kolik takových „neviditelných“ přenašečů může být? To je další věc, nad kterou teprve vědci bádají. Profesor Carl Heneghan z Oxfordské univerzity se svým týmem prověřil 21 různých případových studií a z této analýzy vzešlo, že těch, kteří nemají žádné symptomy a přitom jsou nakaženi, může být 5 až 80 procent.
Nízké procento třeba uváděla již zmíněná studie v nemocnici v Cambridgi. Naopak vysoké procento bezpříznakových se objevilo na dnes již proslulé výletní lodi Diamond Princess, kde bylo pozitivně testováno na 700 lidí, ovšem tři čtvrtiny z nich nepociťovaly žádné příznaky.
Podobně zhruba polovina lidí s covid-19 neměla žádné potíže v pečovatelském domě ve státě Washington.
Vědci proto lidi bez příznaků označují jako Achillovu patu v boji s koronavirem. „Je to něco jako temná hmota ve vesmíru. Víme, že existují, jen je nevidíme,“ cituje BBC profesora Neila Halla z Earlham Institute. Jeho tým právě testuje celou populaci ve městě Norwich, aby byl schopen říct, jak moc závažný problém mohou „neviditelní“ přenašeči být.
