Článek
Vojenská vláda Burkina Fasa v úterý oznámila zatčení osmi lidí kvůli podezření ze špionáže. Jsou mezi nimi čtyři místní občané, Malijec, dva Francouzi a také jeden Čech. Všichni pracovali pro neziskovou organizaci INSO se sídlem v nizozemském Haagu.
České Ministerstvo zahraničí o případu ví a zvažuje možnosti pomoci. Jeho mluvčí ale agentuře ČTK řekla, že nemůže sdělovat další podrobnosti.
Ministr bezpečnosti západoafrického státu Mahamadou Sana skupinu obvinil ze „shromažďování a předávání citlivých bezpečnostních informací, které mohou poškodit národní bezpečnost a zájmy Burkina Faso, cizím mocnostem“.
Podle něj v tom pokračovali, přestože země už v červenci činnost organizace zakázala a zatkla jejího francouzského ředitele.
INSO veškerá obvinění kategoricky odmítla. Zdůraznila, že její práce spočívá ve shromažďování bezpečnostních informací s cílem pomáhat. Skupina poskytuje analýzy zejména humanitárním organizacím, aby dokázaly vyhodnotit rizika pro své pracovníky ve více než dvaceti zemích.
„Informace, které shromažďujeme, nejsou tajné a jsou převážně už veřejně známé,“ napsala INSO v tiskovém prohlášení.
Charismatický vůdce změnil směr
Případ se odehrává na pozadí změny geopolitické orientace Burkina Fasa, která započala už po vojenském puči v roce 2022. Že by to mohlo souviset, naznačuje francouzské občanství dvou zadržených pracovníků a zmínka o cizích mocnostech.
Burkina Faso byla francouzskou kolonií a Paříž si po desítky let zachovávala v zemi silný vliv. Junta ale po převratu vazby s Francií zpřetrhala a stejně jako další vojenské režimy v regionu vypověděla také její vojáky.
Francie měla Burkina Fasu pomoci v boji s džihádisty, kteří ovládají velkou část území, což se jí nedařilo - a nepodařilo se to ani po jejím odchodu.
Vůdce junty Ibrahim Traoré před časem naznačil, že Francie se pokusí ztracený vliv udržet jinak. „Vytvoří bezpečnostní společnosti, aby ochránily své firmy, které jsou v těchto zemích, ale budou tam vojáci. Už je ale neuvidíte v uniformách na základnách,“ prohlásil s tím, že to stále mnoho lidí nechápe.
Traoré, který se u moci udržuje také pronásledováním opozice, kritikou Francie nešetří. Často z jeho strany padají ostré výroky na její adresu, podporuje vůdce okolních zemí, aby omezili nejen vojenské, ale i ekonomické vazby na Paříž, a jeho vláda prosadila také vyřazení francouzštiny ze seznamu úředních jazyků Burkina Fasa.
Francouzský ústup z Afriky
Po Senegalu a Čadu dá francouzským vojenským silám sbohem i další země Afriky, dlouhodobý partner Pobřeží slonoviny. Francouzské působení je vnímáno jako toxické, vysvětluje expert.
A jeho názory v regionu rezonují. „Je mediálně zdatný,“ poznamenal už před časem v rozhovoru pro britskou BBC Rinaldo Depagne z think tanku International Crisis Group. Traoré podle něj ovládá umění politiky a v národu traumatizovaném válkou dokáže vyvolat pocit, že existuje naděje na lepší budoucnost. „V této hře je opravdu dobrý,“ dodal.
Pomáhá mu i relativně nízký věk - 37 let - díky kterému je mnohem blíž běžné africké populaci než jiní vůdci.
I proto na sebe strhl pozornost například při lednové inauguraci ghanského prezidenta. Zatímco některé další hlavy států mají potíže už i chodit a u moci je drží jen pravidelně zmanipulované volby, Traoré přišel na akci ve vojenské uniformě s pistolí za pasem, usměvavý a sebevědomý.
„Bez ohledu na reálnou situaci v zemi dokáže vybudovat obraz úspěšného vůdce, který přináší zemi suverenitu a bezpečí, i když je Burkina Faso v extrémně špatné bezpečnostní situaci a vláda nekontroluje většinu území. V tom mu napomáhají i informační kampaně vedené mimo jiné z Ruska,“ zhodnotil jeho roli nedávno pro Seznam Zprávy politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ruští vojáci i těžaři
A právě Rusko je jednou ze zemí, na které se Burkina Faso teď orientuje místo Francie, potažmo Evropy. Experti nicméně zároveň upozorňují, že spolupráce s Moskvou je spíše než příčinou důsledkem zakořeněného protizápadního sentimentu v regionu, kdy velká část veřejnosti vyčítá Francii i dalším zemím zločiny kolonialismu.
Kdo je Ibrahim Traoré
Když se v roce 2022 stal hlavou státu, byl vůbec nejmladším prezidentem světa. Dnes je 37letý vůdce Burkina Fasa hvězdou afrického kontinentu a tvář boje proti kolonialismu.
Traoré byl jedním ze zahraničních hostů na květnové vojenské přehlídce v Moskvě u příležitosti konce druhé světové války, kdy jednal přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Jeho vláda si spolupráci s Kremlem pochvaluje s tím, že právě díky ní dokáže „dosáhnout pokroku“, při čemž zdůrazňuje, že Burkina Faso stejně jako Rusko trpěla kvůli politice prosazované Západem.
Moskva do Burkina Fasa - stejně jako do dalších zemí v regionu - poslala vojenské poradce a působí tam i ruské žoldnéřské skupiny navazující na zrušené vagnerovce. Ani ty se nicméně nedokázaly vypořádat s radikálně islamistickými ozbrojenci.
Rusko zároveň získalo v zemi přístup k nerostným zdrojům, letos v květnu dostala ruská firma například licenci k těžbě zlata. Kontrakty západních společností naopak Burkina Faso, jak upozorňuje BBC, často vypovídá. A to nejen francouzských, ale třeba také australských nebo britských.
Traoré ale odmítá, že by si Burkina Faso vytvářela novou závislost na jiné zemi. „Není důvod k obavám, protože víme, co chceme a kam se chceme dostat. A víme, jak chceme pracovat s našimi novými partnery,“ řekl v loňském rozhovoru s agenturou AFP.
Ekonomické výsledky jeho politiky jsou zatím docela příznivé, pokrok junty podle BBC začátkem roku ocenily jak Světová banka, tak Mezinárodní měnový fond.
Organizace vyzdvihly růst domácích příjmů, zvýšení výdajů na vzdělání, zdravotnictví a sociální ochranu. Rostoucí inflaci se pak podařilo částečně vykompenzovat poklesem počtu lidí žijících v extrémní chudobě.
Přesto se junta i tři roky po převratu bojí voleb. Jejich konání odložila až na rok 2029.
