Americké vzpomínky na Grónsko: ztráta jaderné hlavice a bunkr zničený ledem

Pokud Donald Trump pošle americké vojáky do Grónska, nebudou první, kteří tam vstoupí. Spojené státy tam už desetiletí mají leteckou základnu, která je výsostným územím USA.

U základny se odehrála nehoda, která později inspirovala mnoho filmových tvůrců a spisovatelů špionážních thrillerů k příběhům o ztrátě jaderné zbraně a jejím možném zneužití.

Američané budovali také základnu s bunkry ukrytými v ledu, ale tato investice se nevyplatila.

O touze vlastnit největší ostrov světa a připojit ho ke Spojeným státům hovořil Donald Trump už před rokem v době své prezidentské inaugurace. Pak debata načas utichla, ale vše je zpět po americkým úderu na Venezuelu. Trump opět říká, že USA souostroví, kde žije 57 tisíc obyvatel, nutně potřebují pro svoji bezpečnost. Washington přitom nepopírá, že vyslání vojsk na území, jež má autonomní status v rámci Dánska, je jednou z možností.

„Chceme souostroví od Dánska odkoupit, nyní tam vojenskou invazi neplánujeme. Prezident Trump chce radikální rétorikou přimět Kodaň k vyjednávání,“ řekl v debatě v Kongresu šéf americké diplomacie Marco Rubio.

USA nyní užívají na severu ostrova letiště Pituffik, známé také pod názvem Thule. Je to nejsevernější letecká plocha na světě využívaná Američany. Nachází se 1200 kilometrů za severním polárním kruhem. Ranvej se nachází blízko fjordu Wolstenholme, podle meteorologů jednoho z nejchladnějších míst na zeměkouli.

Dne 21. ledna 1968 k ranveji mířil letoun B-52 vyzbrojený čtyřmi jadernými hlavicemi. Jeden příslušník posádky sbalil deku, na které seděl, a složil ji na místo, kterým proudil do kabiny horký vzduch k vytápění. Kokpit zahalil dým a sedmičlenná posádka se musela evakuovat.

Bombardér se zřítil na okraj ledovce i s hlavicemi a vybuchl. Tři hlavice pátrací týmy našly, jednu ne. Zřejmě zůstala na dně v hlubokém oceánu.

Ani americká, ani dánská vláda o incidentu tehdy nic nezveřejnily, aby neohrozily soudržnost NATO a nešířily paniku. Kodaň si ale stěžovala, že smlouva o americkém využívání grónského vzdušného prostoru a grónského území explicitně zakazuje přítomnost atomových zbraní.

Až mnohem později vyšlo najevo, že v tajném memorandu z 50. let tehdejší dánský premiér Hans Christian Hansen souhlasil s přepravou jaderných zbraní do Grónska, pokud se o tom nedozví veřejnost.

V grónském vnitrozemí Američané s dánským souhlasem vybudovali základnu Camp Century. Udržovali ji v provozu v 60. letech. Uvnitř ledovce vybudovali chodby o délce tří kilometrů.

V roce 1967 ale museli odejít. „Ledovec plul a pohyboval se rychleji, než předpokládali, takže základnu v ledu museli opustit. Na letišti zůstaly zrezivělé transportéry, barely s palivem a mnoho dalšího harampádí. Za studené války měly USA na různých místech Grónska pět radarů, ale pak to ztratilo smysl je udržovat,“ řekl loni v rozhovoru s autorem tohoto textu badatel Jaroslav Klempíř, který v Grónsku žil 25 let.

Bylo by to poprvé, kdy by USA zaútočily na nějakou členskou zemi Severoatlantické aliance, pokud by se Trumpova administrativa rozhodla získat Grónsko i přes odpor místních obyvatel a Dánska.

„NATO už zažilo války a vážné spory mezi svými členy. Bojovaly proti sobě Turecko a Řecko, USA se postavily proti Británii a Francii v době jejich invaze do Suezského průplavu v roce 1956. Ale toto by bylo bezprecedentní,“ cituje agentura Reuters experta na mezinárodní vztahy profesora Stefana Wolffa z univerzity v Birminghamu.

Bílý dům zmiňuje často důležitost Grónska kvůli jeho nerostnému bohatství. Aby se nedostalo do rukou Číny nebo Ruska. Ostrov má podle průzkumů zásoby ropy, zemního plynu a také strategicky významných vzácných kovů. Velká část těchto zásob je ale kvůli ledu a klimatickým podmínkám obtížně dostupná.

„Vím, že Číňané kdysi nabídli grónské vládě výstavbu nového letiště, ale ta to odmítla,“ připomíná Jaroslav Klempíř.