Američtí vojáci budou cvičit Rusku za humny. Arménie se odklání od Moskvy

Arménie zahájí příští týden společná vojenská cvičení s americkou armádou. Snahu Jerevanu o navázání bezpečnostní spolupráce se Západem podporuje dlouholetý konflikt o Náhorní Karabach, který vede s Ázerbájdžánem.

S tím souvisí i ochlazení vztahů s Moskvou, které Arménie vyčítá, že dostatečně nehájí bezpečnost a zájmy karabašských Arménů.

Arménský premiér Nikola Pašinjan v poslední době několikrát kritizoval Rusko, že nedokáže dodržet své bezpečnostní závazky vůči Arménii a že region jižního Kavkazu postupně opouští. Pro Jerevan jde přitom o zásadního spojence, který do země dodával před začátkem války na Ukrajině většinu zbraní a poskytoval jí další bezpečnostní záruky.

Válka na Ukrajině nicméně podle Pašinjana odčerpává Moskvě prostředky pro angažmá na jižním Kavkazu, odkud postupně odchází.

To Rusko ale rázně odmítá. „S těmito tezemi pana premiéra (Pašinjana) nemůžeme souhlasit. Rusko je naprosto nedílnou součástí tohoto regionu, takže nemůže nikam odejít. Rusko z Arménie odcházet nemůže,“ řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Cílem společného vojenského cvičení Arménie a Spojených států má být příprava na účast v mezinárodních mírových misích, napsala agentura Reuters. Půjde spíš o drobné manévry - zúčastnit se jich má 85 amerických vojáků a 175 arménských a nezapojí se do nich těžká technika.

Podle agentury ale pravděpodobně nejnovější vývoj Kreml ještě více popudí, což už v podstatě potvrdil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Vyvolává to znepokojení, obzvlášť ve stávající situaci. Budeme tuto zprávu hluboce analyzovat a monitorovat situaci,“ řekl kremelský mluvčí podle státem kontrolované agentury RIA.

Není to poprvé, kdy Jerevan vysílá jasné náznaky, že se mu vojenská spolupráce s Ruskem nelíbí. Letos už odmítl hostit (psali jsme zde) společná vojenská cvičení takzvané Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Později na manévry ani neposlal své vojáky. Objevily se tak i spekulace o tom, že se Arménie možná chystá z uskupení vystoupit.

Členy ODKB jsou vedle Arménie také Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Organizace funguje na podobném principu jako Severoatlantická aliance. V případě napadení jednoho ze států musí ostatní přijít na pomoc.

Po uplatnění článku, který toto zaručuje, volala Arménie například loni v září, kdy střety s ázerbájdžánskými silami přerostly i mimo území Náhorního Karabachu. Moskva však vyslání vojsk odmítla.

Ruské jednotky mají od ukončení šestitýdenní války v roce 2020 také dohlížet na dodržování příměří v oblasti Náhorního Karabachu. Podle tehdejšího ujednání měla Moskva například zajišťovat svobodu pohybu v Lačinském koridoru, tedy jediné zásobovací trase vedoucí z Arménie do Náhorní Karabachu.

Ázerbájdžán však od konce loňského prosince tuto trasu blokuje a Arménie si opakovaně stěžuje, že ruské mírové síly nedělají nic pro její otevření. Kvůli blokádě ale v oblasti není dostatek potravin, obyvatelům chybí i další základní potřeby.

Větší propojení Arménie se Západem se odehrává také na poli diplomacie. Zatímco v minulosti mělo hlavní slovo v mírových jednáních mezi Arménií a Ázerbájdžánem právě Rusko, po posledním konfliktu příměří zprostředkoval Washington. Řada diplomatických jednání pak proběhla i pod záštitou Evropské unie.

Arménie zároveň poprvé od loňského zahájení ruské invaze na Ukrajinu poslala napadené zemi humanitární pomoc, upozornila v úterý Američany financovaná stanice Radio Azatutjun. Kyjev ve středu také navštívila manželka arménského premiéra Anna Hakobyan. Dorazila na summit prvních dam, který pořádá choť ukrajinského prezidenta Olena Zelenská.