Článek
Británie dnes jmenovala londýnskou biskupku Sarah Mullallyovou arcibiskupkou z Canterbury, hlavou anglikánské církve se tak poprvé stala žena. S odvoláním na britskou vládu o tom informují tiskové agentury. Třiašedesátiletá Mullallyová, bývalá zdravotní sestra a matka dvou dětí, nahradila Justina Welbyho. Ten odstoupil loni v listopadu, když vyšlo najevo, že zatajoval informace o sexuálním zneužívání mladých mužů a chlapců. Výběr nástupce měl na starosti přibližně 20členný výbor v čele s bývalým šéfem britské tajné služby MI5 Jonathanem Evansem.
Proces výběru arcibiskupky trval 11 měsíců a v souladu s tradicí zahrnoval předání zvoleného jména premiérovi Keiru Starmerovi, jehož úřad se souhlasem krále Karla III. jmenování oznámil. Premiér i král jmenování Mullallyové na post hlavy anglikánské církve uvítali a pogratulovali jí. Očekává se, že Mullallyová bude uvedena do funkce při bohoslužbě v katedrále v Canterbury příští rok v březnu.
Nově jmenovaná 106. arcibiskupka z Canterbury v prvním projevu prohlásila, že anglikánská církev stojí s židovskou komunitou v boji proti antisemitismu. Ve čtvrtek při útoku před synagogou v Manchesteru zahynuli dva Židé. „My jako církev máme odpovědnost být lidmi, kteří zaujmou po boku židovské komunity postoj proti antisemitismu ve všech jeho podobách“ řekla Mullallyová.
Zmínila i složité otázky, se kterými se podle ní potýká britský národ, včetně uzákonění práva nevyléčitelně nemocných lidí ukončit svůj život, reakce společnosti na lidi prchající před válkou a tlak na komunity, které jsou podle ní přehlíženy a podhodnocovány. Mullallyová rovněž vyslala naději lidem žijícím ve válečných zónách, včetně všech národů na Blízkém východě, „našich palestinských bratrů a sester“ a lidí na Ukrajině, v Rusku, Barmě či Kongu.
Mullallyová se v roce 2018 stala biskupkou v Londýně, třetí nejvýše postavenou členkou duchovenstva církve po arcibiskupech z Canterbury a Yorku a první ženou v této funkci. „Mezi povoláním zdravotní sestry a kněze existují velké spojitosti. V obou případech jde o lidi a o to, být s nimi v nejtěžších chvílích jejich života,“ řekla podle agentury Reuters v minulosti Mullallyová, která se zasazuje o otevřenou a transparentní církevní kulturu připouštějící rozdíly a neshody.
Ženy mohou v anglikánské církvi zastávat pozici kněží od poloviny 90. let. V anglikánské církvi je ovšem podleBBC řada vysoce postavených biskupů, kteří nesouhlasí s tím, aby ženy vstupovaly do kněžství, natož aby vedly celou instituci, což umožnila reforma zavedená před jedenácti lety.
Anglikánská církev vznikla v 16. století odštěpením od katolické církve v důsledku neshody mezi anglickým králem Jindřichem VIII. a papežem Klementem VII. Když papež králi odmítl povolit rozvod s jeho první manželkou Kateřinou Aragonskou, která mu neporodila mužského potomka, založil spolu s parlamentem církev vlastní a prohlásil se její hlavou.
