Hlavní obsah

Antarktidu ohrožují „invazní stopaři“ na lodích. Je třeba posílit bezpečnost

Foto: Profimedia.cz

Britští vědci vyzývají k přísnějším pravidlům biologické bezpečnosti pro lodě mířící k Antarktidě. Ty se totiž mohou snadno stát převozníky invazních druhů do zranitelného ekosystému.

Reklama

12. 1. 12:15

Jedinečný ekosystém Antarktidy podle britských vědců čelí hrozbě v podobě importu nepůvodních či invazních druhů živočichů a rostlin z celého světa, informuje o tom BBC.

Článek

Jižní oceán obklopující zamrzlý kontinent je poslední rozsáhlou vodní oblastí, kde zatím nejsou známy žádné případy biologické invaze. To by se ale mohlo brzy změnit kvůli nedokonale regulované lodní dopravě ve spojení s důsledky globální změny klimatu. Tak zní závěr studie vypracované vědci z britského antarktického výzkumu (BAS) a Univerzity Cambridge.

Co je to invazní druh?

  • Definice invazního druhu podle ministerstva životního prostředí: Jde o druh, který je na daném území nepůvodní, člověkem zavlečený, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy.
  • Definice nepůvodního druhu podle ministerstva životního prostředí: Za nepůvodní druhy rostlin a živočichů jsou označovány druhy, které nejsou součástí přirozených společenstev určitého regionu – v některých případech se také může jednat o druhy nepůvodní pouze v určité části území (v případě Česka např. druhy hercynských pohoří, Šumavy aj., mohou být nepůvodní v Karpatech).
  • Obecně se dá říct, že invazní druhy mají převážně negativní konotaci, zatímco nepůvodní druhy ambivalentní. Nepůvodní druh nemusí nutně vždy znamenat negativní jev.

Vědecký tým k tomu došel na základě zkoumání dat ze satelitů a mezinárodních databází o lodní dopravě, jež využil k vyhodnocení významu antarktické lodní dopravy a původu zúčastněných lodí.

Přístavů, ze kterých do vod kolem Antarktidy lodě míří, vědci napočítali asi 1 500. Každá loď se přitom podle nich může stát potenciálním dopravcem invazního druhu, který na jejich trupu může cestovat jako černý pasažér.

„Lodě tam připlouvají ze všech koutů světa. To znamená, že téměř kterékoliv místo se může stát zdrojem invazních druhů, tedy těch, co zcela změní daný ekosystém,“ řekla podle BBC Arlie McCarthyová, která se na studii podílela.

Tyto druhy zvířat nebo rostlin mohou podle vědců změnou prostředí zmenšit šance na přežití druhů původních. Může jít prakticky o jakýkoliv mořský druh schopný přežít cestu a podmínky v Antarktidě, která je navíc v důsledku globálního oteplování rok od roku méně studená.

Obzvlášť vysoké riziko představují organismy, které se často „lepí“ k lodím v rámci procesu známého pod názvem „biofouling“. Jde o různé druhy mušlí, korýšů, krabů nebo mořských řas.

Foto: Profimedia.cz

Typický příklad biofoulingu na trupu lodi kotvící u francouzského jižního pobřeží.

Bez problémů by v polárních vodách podle vědců dokázaly přežít například některé druhy mušlí. Ty by pak mohly ohrozit život na mořském dně, protože mají vliv na potravní řetězec i chemické složení vody, ve které se rozmnoží.

David Aldridge, další vědec, jenž na studii pracoval, podle BBC uvedl, že původní druhy v Antarktidě byly izolované po období posledních asi 15 až 30 milionů let. I proto vidí invazní druhy jako jednu z největších hrozeb pro tamní biodiverzitu. „Šance, že ztratíme zcela jedinečný druh, je na Antarktidě mnohem vyšší,“ dodal k tomu třetí z autorů studie Lloyd Peck.

Většina lodí (67 %) podle studie ke břehům Antarktidy zavítá v rámci turismu, za 21 % dopravy zodpovídají výzkumné mise a zbývajících 7 % připadá na rybolov.

BBC píše, že podle dat mezinárodní asociace operátorů cest na Antarktidu (IAATO) navštívilo v sezoně 2019/2020 region 70 tisíc lidí. Cestování sice narušila pandemie, ale množství cest se v posledních letech pořád zvyšuje.

Podle Pecka se dá říct, že organizátoři takových cest se „velmi zajímají“ o životní prostředí a s ním spojená bezpečnostní opatření. K čištění lodních trupů a dalším preventivním zásahům ale podle autorů studie dochází jen v malém počtu přístavů, které jsou „hlavními branami“ do Antarktidy.

Vzhledem k tomu, že na místo podle zjištění studie proudí hodně plavidel ze všech koutů světa, vyzývají vědci k „vylepšení protokolů biologické bezpečnosti“ a opatření usilujících o ochranu antarktických vod.

To v zásadě znamená, že by se podle nich měly lodě kontrolovat a čistit častěji. Podle Pecka je nyní i vzhledem ke globálnímu oteplování jasné, že „pokud necháme věci, tak jak jsou“, něco se do jedinečného ekosystému dříve nebo později dostane.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované