Článek
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v neděli jednal v Maskatu s ománským sultánem Hajsámem bin Tárikem Saídem, jehož země hraje tradičně roli zprostředkovatele jednání mezi Teheránem a Washingtonem. Arakčí v neděli také telefonoval se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem, který poté hovořil s americkými diplomaty, napsala agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z tureckého ministerstva zahraničí.
Íránský ministr zahraničí po jednání v Ománu podle agentury Reuters prohlásil, že země regionu by měly zajistit kolektivní bezpečnostní mechanismus, do něhož by nezasahovaly Spojené státy.
Arakčí pokračuje v hledání podpory regionálních partnerů pro mírového rozhovory se Spojenými státy, které uvázly zatím na mrtvém bodě poté, co Teherán v pátek odmítl přímá jednání s USA a Bílý dům odvolal své vyjednávače těsně před cestou do Islámábádu.
Šéf íránské diplomacie jednal v pákistánské metropoli v sobotu a dnes by se tam měl opět zastavit, cestou do Ruska, informovala íránská agentura Mehr. V Islámábádu by měl pákistánským zprostředkovatelům jednání mezi jeho zemí a USA sdělit nejnovější postoje Teheránu k návrhům na dohodu o ukončení války.
Arakčí přicestoval do Ománu v sobotu večer a podle deníku The National to byla jeho první návštěva země v Perském zálivu od 28. února, kdy americko-izraelské útoky na Írán začaly válku v regionu. Teherán na tyto útoky reagoval dronovými a raketovými údery na Izrael a na země v regionu, kde cílil na objekty spojené s USA, ale i na místní, zejména energetickou infrastrukturu. Škody i několik obětí tím způsobil i v Ománu.
Mezi Íránem a USA platí od 8. dubna příměří, které bylo původně dvoutýdenní, než ho tento týden americký prezident Donald Trump prodloužil do doby, než Teherán předloží mírový návrh. Postoje obou stran se ale zatím zdají být nesmiřitelné.
K hlavním sporným bodům patří íránský jaderný program, který USA a Izrael označují za hrozbu, kvůli níž válku proti Íránu začaly, či znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Ten Teherán v reakci na americko-izraelské údery de facto zablokoval a Spojené státy pak v oblasti zahájily námořní blokádu Íránu ve snaze omezit jeho příjmy z prodeje ropy.
Velení íránských ozbrojených sil v sobotu znovu pohrozilo Spojeným státům vojenskou reakcí, pokud bude americká blokáda íránských přístavů pokračovat, a označilo ji za pirátství. Íránský prezident Masúd Pezeškján v sobotu podle AFP také do Washingtonu vzkázal, že Teherán se nebude zapojovat do jednání, budou-li vedena pod tlakem a hrozbami a za trvání blokády přístavů.
Pezeškján také už dříve vyzval Íránce, aby šetřili elektřinou, které nyní podle něj není dostatek proto, že Spojené státy a Izrael se snaží mezi Íránci zasít nespokojenost. Ta ale mezi obyvateli Íránu převládá už řadu let, zejména kvůli tomu. že teokratický režim brutálně potlačuje opozici.
Íránské bezpečnostní složky tvrdě zasáhly také proti posledním protivládním demonstracím na přelomu roku, při nichž podle íránské exilové organizace na ochranu lidských práv HRANA zemřelo nejméně 7000 lidí, z toho téměř 6500 byli účastníci demonstrací a dvě stovky členové ozbrojených složek. Zabiti při zásazích byli i náhodní kolemjdoucí, včetně dětí. HRANA uvádí, že nejméně 53.770 osob bylo kvůli protivládním protestům zatčeno.
