Článek
Julian Assange, zakladatel serveru WikiLeaks, podal odvolání k britskému Nejvyššímu soudu. Reaguje tak na rozhodnutí britské ministryně Priti Patelové, která minulý měsíc schválila jeho vydání do Spojených států.
Whistleblower zde čelí mimo jiné obvinění ze špionáže kvůli tajným dokumentům týkajících se amerických vojenských misí v Afghánistánu a Iráku, které zveřejnil v letech 2010 a 2011.
Patelová svým rozhodnutím potvrdila stanovisko britských soudů, které už vydání dříve podpořily. „Soudy ve Spojeném království neshledaly, že by vydání pana Assange bylo utiskující, nespravedlivé nebo zneužívání procesu,“ uvedlo v prohlášení britské ministerstvo vnitra.
O tom, že Assange pravděpodobně podá odvolání proti rozhodnutí úřadů, už dříve informovala jeho nezisková organizace WikiLeaks. „Dneškem boj nekončí. Je to jenom začátek nové právní bitvy. Odvoláme se, tak jak nám to právní systém umožňuje,“ uvedla na Twitteru.
Assangův právní tým obhajuje zveřejnění dokumentů týkajících se válek v Iráku a Afghánistánu jako veřejný zájem na odhalení americké viny. Soubory odhalily zabití stovek civilistů při neohlášených operacích americké armády během války v Afghánistánu. Dokumenty týkající se vojenské mise v Iráku ukázaly, že irácká vojska zabila přes 60 tisíc civilistů.
Ministerstvo vnitra podle deníku The Guardian muselo posoudit, jestli americká žádost o vydání Assange neodporuje britskému právu, včetně toho, že mu v USA nehrozí poprava. V případě odsouzení by mu v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Americká vláda však uvedla, že by jeho trest měl pravděpodobně spíše délku čtyř až šesti let.
Británie je přesvědčená, že extradice nepoškodí whistleblowerova lidská práva včetně práva na spravedlivý proces a svobodu slova, a že s ním Američané budou zacházet s ohledem na jeho zdraví.
Podle lidskoprávní organizace Amnesty International by vydání Assange do USA znamenalo „velké nebezpečí“. Generální tajemnice organizace Agnès Callamardová uvedla, že ujištění americké strany, že by Assange nebyl držen na samotce, nelze vzhledem ke zkušenostem z minulosti věřit.
Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu vyjadřování. Domnívá se rovněž, že jej americká prokuratura stíhá z politických důvodů. Proti vydání do USA se bránil tím, že by mu v zámoří hrozil doživotní trest a stal by se obětí porušování lidských práv.
Zakladatel WikiLeaks se nejdříve sedm let ukrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kdy se vyhýbal vydání do Švédska. Tamní úřady jej stíhaly kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Švédsko později obvinění stáhlo kvůli promlčení.
Od roku 2019 je Assange v londýnské věznici Belmarsh určené zejména pro zločince představující nebezpečí pro britskou národní bezpečnost. Tam se ocitl kvůli porušení pravidel kauce v jiném právním sporu.
Britský soud v minulosti odmítl žádost USA o vydání kvůli obavám, že by Assange spáchal v tvrdých vězeňských podmínkách ve Spojených státech sebevraždu. Washington následně poskytl Británii záruky, že by se se zakladatelem WikiLeaks nezacházelo tak špatně, jak tvrdí jeho právníci. Britské soudy pak změnily stanovisko.
