Hlavní obsah

Australanka odsouzená za vraždu svých dětí dostala milost. Pomohla jí věda

Foto: Profimedia.cz

Kathleen Folbiggová vždy trvala na své nevině.

Reklama

Kathleen Folbiggovou před 20 lety odsoudili za vraždu jejích čtyř dětí. Všechny zemřely dříve, než jim byly dva roky. Žaloba tehdy tvrdila, že je zadusila. Vědci nyní nabídli jiné vysvětlení.

Článek

Australanka Kathleen Folbiggová byla začátkem tisíciletí usvědčena z vraždy či zabití svých čtyř dětí. Vědci nyní přišli s důkazy, které naznačují, že žena své děti nezabila, ale pravděpodobně zemřely následkem vzácných genetických vad.

Žena, která je považována za nejhorší australskou vražedkyni, byla nyní v návaznosti na rozhodnutí generálního prokurátora Nového Jižního Walesu omilostněna a okamžitě propuštěna z vězení. Za mřížemi strávila 20 let.

Podle prokurátora Michaela Dalyeho dospělo nové vyšetřování případu k „pevnému přesvědčení“, že existují „důvodné pochybnosti“ o její vině ve všech čtyřech případech. „Neznamená to ale, že byla Folbiggová zproštěna viny,“ dodal Daley. O tom by případně musel rozhodnout odvolací soud.

„Pro všechny zúčastněné to bylo strašné utrpení a já doufám, že naše dnešní kroky mohou tuto 20 let starou záležitost uzavřít,“ oznámil Daley.

Stanice CNN označuje případ pětapadesátileté Kathleen Folbiggové za jeden z největších justičních omylů, který Austrálie zažila.

K odsouzení přispěly deníkové zápisy

Folbiggová byla v roce 2003 odsouzena za vraždu svých tří dětí a neúmyslné zabití posledního z nich. K jejich náhlým úmrtím došlo mezi lety 1989 a 1999, všem z nich bylo v době smrti v rozmezí od 19 dnů do 19 měsíců.

Žalobci tehdy u soudu tvrdili, že Folbiggová své děti zadusila, přestože na těle neměly žádné známky škrcení ani jiná zranění. Opírali se tehdy zejména o zápisy, které našly v ženině deníku. Stěžovala si v nich na těžkosti spojené s mateřstvím.

Obžaloba tehdy argumentovala také tím, že pravděpodobnost úmrtí čtyř dětí z jedné rodiny z přirozených příčin do věku dvou let je naprosto mizivá.

Ačkoliv Folbiggová opakovaně tvrdila, že své děti nezabila, porota ji nakonec shledala vinnou a soud jí uložil pětadvacetiletý trest odnětí svobody.

Ještě v roce 2019 samostatné vyšetřování přišlo se závěrem, že neexistují důvodné pochybnosti o tom, že se Folbiggová trestných činů dopustila. V minulém roce se však objevily nové vědecké poznatky, které odstartovaly další kolo vyšetřování.

Jaké vysvětlení nabízejí vědci

Tým vědců odhalil, že obě dcery Kathleen Folbiggové, Sarah a Laura, sdílely genetickou mutaci, která může způsobovat náhlou srdeční smrt a pravděpodobně zapříčinila úmrtí obou holčiček.

Za úmrtím syna Patricka podle nich zase mohla stát neurogenetická porucha. „Tyto závěry vyvolávají pochybnosti také kolem údajného zabití čtvrtého dítěte,“ tvrdí vyšetřovatelé.

Podle profesorky Caroly Vinuesaové, která výzkumný tým vedla, byla neobvyklá genetická sekvence v DNA Folbiggové patrná okamžitě, ještě předtím, než byly testovány vzorky dětí.

„Provedli jsme první test a našli (genovou) variantu, která vypadala velmi podezřele… už tehdy, v listopadu 2018, jsme si mysleli, že je (velmi) pravděpodobné, že pokud se objeví u dětí, bude se jednat o viníka (jejich úmrtí pozn. red.),“ vysvětlila Vinuesaová pro stanici BBC.

Reklama

Související témata:

Doporučované