Hlavní obsah

Běloruský režim dál utahuje šrouby. O vycestování bude rozhodovat KGB

Foto: Profimedia.cz

Bělorusko se chystá na možnost omezení vycestování ze země. Rozhodnutí bude na tajné policii.

Reklama

12. 7. 17:29

Běloruská diktatura Alexandra Lukašenka si připravuje cestu, jak ještě více zkomplikovat svým odpůrcům emigraci. Úprava zemi znovu přibližuje sovětské éře.

Článek

Souhlas s odjezdem z Běloruska nebo návratem do země by měla nově vydávat běloruská KGB. Návrh, který dá tajné policii další pravomoci, poslala Lukašenkova vláda do loutkového parlamentu na konci června.

KGB bude moci omezit cestování do zahraničí členům bezpečnostních složek státu, ale také všem, jejichž vycestování je „v rozporu s národními bezpečnostními zájmy“ Běloruska. Zákaz bude platit šest měsíců.

Koho přesně se má kategorie o ohrožení bezpečnosti týkat, přesně řečeno není. Režim si ale vede seznamy „potenciálních zločinců“, kterými jsou opozičníci, disidenti a prodemokratičtí aktivisté. KGB také zveřejňuje „seznamy teroristů“, na kterých jsou ve skutečnosti odpůrci režimu včetně lídryně exilové opozice Svjatlany Cichanouské nebo vězněné disidentky Maryje Kalesnikavové.

Další zbraň proti opozici

Zákaz vycestování se má týkat i lidí, které stát potrestal v rámci „správního řízení“. V něm jde hlavně o politické činy a často se při něm uděluje trest do 30 dní vězení nebo pokuta. Pokud lidé pokutu nezaplatili, nebudou moci vycestovat. To samé se má vztahovat i na lidi, kteří ještě nedostali soudní rozhodnutí.

Ve správním řízení se trestají činy, které režim označuje jako „neuposlechnutí zákonného příkazu nebo požadavku úředníka při výkonu úředních pravomocí“ nebo porušení postupu při pořádání hromadných akcí.

Jde o častý nástroj, který režim zneužívá při politických represích a šikanuje tak disidenty. Nově budou mít úřady další možnosti.

„Pracovník KGB může kdykoli napsat, že dotyčná osoba je nedůvěryhodná a má zákaz vycestovat. To má z hlediska důležitosti přednost před všemi ostatními body,“ cituje exilová televize Belsat běloruského právníka Michaila Kiriljuka, kterého režim v roce 2020 donutil k odchodu ze země. Zákazy podle něj vrací Bělorusko zpět do časů Sovětského svazu.

Kiriljuk v Polsku pracuje pro exilové Národní protikrizové řízení pod vedením jednoho z opozičních lídrů Pavla Latuška. Právník upozorňuje, že nová úprava odporuje běloruské ústavě a všem jejím verzím z roku 1994, 2000 i 2022 a také mezinárodnímu právu.

Vyvolá novela migrační vlnu?

Běloruské ministerstvo vnitra tvrdí, že nepůjde o „masivní omezení práv“. „Zavádějí se další důvody pro omezení práva občanů Běloruské republiky vycestovat do zahraničí – je to v zájmu národní bezpečnosti. Jsou to dočasná omezení a budou platit 6 měsíců,“ cituje portál Zerkalo vedoucího odboru pro občanství a migraci Alexeje Běguna.

Podle běloruského politologa Pavla Usova, který rovněž působí v exilu ve Varšavě, může Lukašenkův režim využít novou úpravu pro zamezení „odlivu mozků“. Zákaz výjezdu by se mohl využívat proti odborníkům z oblasti zdravotnictví, IT sektoru, školství a průmyslu.

Usov ale upozorňuje, že se může stát i pravý opak a než bude o věci jednat parlament, dojde k další emigraci z Běloruska. Lidé, kteří mají víza umožňující jim například vstup do Evropské unie, se totiž ze země pokusí odjet ještě dříve, než začne opatření platit.

Političtí vězni v Bělorusku

Lidskoprávní organizace evidují v Bělorusku aktuálně na 1237 politických vězňů a každý týden přibývají další. Jen minulý týden šlo o 18 lidí.

Patří k nim například dvacetiletá Danuta Peredňa, která na sociálních sítích sdílela příspěvek kritizující Putina a Lukašenka za rozpoutání války proti Ukrajině. Vyzvala k pouličním protestům a zpochybnila bojeschopnost běloruské armády.

Foto: Vjasna

Studentka filologie Danuta Peradniová.

Soud ji na začátku července poslal na šest a půl roku do trestanecké kolonie za „urážku prezidenta“ a výzvě k „akcím směřujícím k poškození národní bezpečnosti“. Osudy perzekuovaných sleduje organizace Vjasna.

O novele měnící zákon „o postupu při opuštění Běloruské republiky a vstupu do Běloruské republiky pro občany Běloruské republiky“ by se mělo rozhodovat na podzim. Legislativní proces je ovšem v diktatuře pouze formalitou a dá se provést během několika dní. Ve hře je navíc i návrh zákona o odebírání běloruského občanství.

Další vnitřní napětí

Politolog dodává, že emigraci zákon stejně úplně zastavit nedokáže, a že vyvolá v Bělorusku další vnitřní napětí a agresi, píše Belsat.

Výrazné omezení občanských práv nastalo už po srpnu 2020, kdy Lukašenko krvavě potlačil demonstrace po zfalšovaných prezidentských volbách. Po nezdařeném pokusu o poklidnou běloruskou revoluci autoritář a jeho ozbrojené složky výrazně přitvrdili v represích proti vlastním občanům.

Nová úprava bude kromě politicky nepohodlných občanů postihovat nově také vojáky a další uniformované složky. Bělorusko budou moci opustit jen po dohodě s velením, a pokud mají biometrický pas, na dobu výkonu služby ho musí odevzdat.

Dosud se běloruským vojákům doporučovalo cestovat do „spřátelených zemí“, jako je Egypt, Turecko nebo Rusko.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované