Článek
Ukrajinský Enerhoatom ve čtvrtek oznámil „úplný blackout“ Záporožské jaderné elektrárny, ke kterému mělo dojít po přerušení elektrického vedení po ruském ostřelování.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) potvrdila, že elektrárna po nočním ostřelování „ztratila přístup k vnější elektrické síti“ a energii nyní čerpá ze záložních dieselových generátorů. Podle MAAE to dále prohlubuje už tak „extrémně nejistou situaci v oblasti jaderné bezpečnosti“.
Došlo tedy opět k situaci, kdy je chlazení jaderných reaktorů (které chladit potřebují, i když jsou odstavené) poháněno záložními generátory na naftu. Podle New York Times se to stalo už nejméně počtvrté od začátku války, kdy Rusové elektrárnu začali okupovat.
Dieselové generátory jsou spolehlivou pojistkou, u které je ale nejlepší, když vůbec není potřeba ji využívat. Vyvolává to navíc další stres pro ukrajinský personál pracující měsíce pod obrovským tlakem.
MAAE či světoví politici a odborníci proto v minulosti tuto situaci opakovaně komentovali se znepokojením a odsuzovali Rusko za to, že ji způsobilo.
Rusové v Záporoží
Jadernou elektrárnu v Záporoží ovládají od začátku války Rusové. Podle jaderné inženýrky Dany Drábové ale není nutné zbytečně panikařit. Záporožská jaderná elektrárna není Černobyl a únik radiace by nešlo utajit.
Tentokrát se však blackout zatím obešel bez ostré rétoriky. Už měsíce je navíc na místě posádka expertů MAEE, která na vše dohlíží. Nic nenasvědčuje tomu, že by oprava vedení měla být zvlášť problematická, či že by mělo dojít k nějaké jiné zásadní komplikaci.
Ukrajinský Enerhoatom v minulosti v podobných situacích nešetřil výstražným tónem. „Když se dieselové generátory zastaví, máme fukušimský scénář,“ řekl například v říjnu šéf společnosti Petro Kotin a dodal, že jde o „hrozbu pro celý svět“.
Nyní společnost jen oznámila, že generátory mají palivo na 15 dní, k přerušení vedení došlo na dvou místech a že Rusko odstřihlo elektrárnu od sítě záměrně. Důvodem měla být snaha Moskvy přesměrovat dodávky elektřiny ze záporožských reaktorů na okupovaný Krym.
Ze zprávy MAEE vyplývá, že vedení bylo poškozeno na dvou místech asi 50 nebo 60 kilometrů od elektrárny na ukrajinském území. Na opravách se už pracuje.
Jaký význam má Záporožská jaderná elektrárna?
- Jde o vůbec největší jadernou elektrárnu na Ukrajině a v Evropě a devátou největší na světě (podle čistého elektrického výkonu je pátá). Stavěla se v letech 1984 až 1995.
- Obrovský areál má šest reaktorů, každý o přibližném maximálním výkonu 1000 MW, tedy celkem třikrát víc než Temelín. Jaderná elektrárna v Záporoží vyráběla před ruským útokem pětinu elektřiny na Ukrajině a dodávky z ní stačily na proud zhruba pro čtyři miliony domácností.
- V elektrárně jsou instalovány tlakovodní reaktory typu VVER-1000/320.
- Do Kyjeva je to z elektrárny vzdušnou čarou 450 kilometrů, do Lvova přes 800 kilometrů a do Prahy skoro přesně 1500 kilometrů.
- Celkem má Ukrajina 15 reaktorů ve čtyřech jaderných elektrárnách postavených v éře SSSR. Jaderné reaktory se kromě Záporoží nacházejí také v Rovenské oblasti (Rovenská JE), na severozápadě země stojí Chmelnycká JE a dále níže Jihoukrajinská JE.
Ukrajinští technici dosud pokaždé opravu zvládli. Při minulé odstávce se jim to dokonce povedlo za jediný den. Reaktory také podle MAAE zvládá chladit devět z 20 dieselových generátorů.
Odstřižení od elektrické sítě je nicméně podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho dalším signálem, že elektrárna pod ruskou okupací není v bezpečí a pro zajištění bezpečnosti je třeba zřídit demilitarizovanou zónu.
Moskva se ale elektrárny vzdát nehodlá.
Už dřív ruská média informovala o dekretu prezidenta Vladimira Putina o „převzetí“ elektrárny. Rusko také tento týden oznámilo, že ve středu úřady začlenily elektrárnu do jurisdikce ruského provozovatele jaderných elektráren Rosenergoatom. K výměně personálu zatím nedošlo. Putin dal ve zmiňovaném dekretu vládě na vyřešení podrobností fungování elektrárny lhůtu do roku 2028.
