Hlavní obsah

Bouře ve sklenici vody aneb Rusko hlásí test rakety, která „nemá obdoby“

Provedený test rakety Sarmat byl jejím vůbec prvním plným testem.Video: AP

 

Reklama

21. 4. 16:32

Rusko úspěšně vyzkoušelo mezikontinentální balistickou raketu RS-28 Sarmat a Vladimir Putin nešetřil chválou. Na strategické realitě mezi Ruskem a Západem se podle analytika Jana Ludvíka ale nic nemění.

Článek

„Nemá obdoby ve světě a ještě dlouho mít nebude. Tato skutečně jedinečná zbraň posílí bojový potenciál našich ozbrojených sil, spolehlivě zajistí bezpečnost Ruska vůči vnějším hrozbám a donutí ty, kteří se snaží ohrožovat naši zemi svou zběsilou a agresivní rétorikou, aby si vše rozmysleli,“ uvedl v televizním vysílání ruský prezident Vladimir Putin.

Slova šéfa Kremlu mířila na adresu mezikontinentální balistické rakety RS-28 Sarmat, jejíž úspěšný test Rusko ve středu provedlo. Podle Putina dokáže překonat všechny prostředky moderní protiraketové obrany. Odborníci napříč světem nicméně upozorňují, že Putinova chvála je spíše nadsázkou než skutečností.

RS-28 Sarmat

Sarmat je takzvaně těžká mezikontitelnální balistická raketa. Těžká, protože může nést těžší náklad, tedy více hlavic a návnad určených k překonání protiraketové obrany. Raketa může nést i jaderné zbraně.

„Test Sarmatu je hodně bouře ve sklenici vody,“ řekl Seznam Zprávám bezpečnostní expert Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Následky jeho použití nejsou nijak odlišné od následků použití jiných mezikontinentálních balistických střel. Na strategické realitě mezi Ruskem a Západem se tedy nic nemění.“

Středeční zkouška rakety známé také jako Satan II byla jejím vůbec prvním plným testem a Rusko zatím ve výzbroji žádné Sarmaty nemá. Do budoucna by nicméně měly nahradit zastarávající rakety Satan. Ve vývoji je raketa již delší dobu, jak ale upozorňuje český analytik, zpoždění je u velkých zbraňových programů běžné.

„Zároveň je třeba říct, že Rusko o testu Sarmatu notifikovalo USA – přesně tak, jak to požadují ustanovení smlouvy New START,“ upozornil Ludvík. Zmíněnou dohodu o snižování počtu jaderných zbraní podepsali prezidenti Spojených států a Ruska v roce 2010 v Praze. Do vypršení platnosti smlouvy momentálně zbývají necelé čtyři roky.

Raketu Sarmat vyvinulo Makajevovo státní raketové centrum, které je součástí ruské vesmírné agentury Roskosmos, a vyrábí ji závod Krasmaš. Podle odhadů odborníků, na které se odkazuje ruská státní agentura TASS, je pak raketa schopna dopravit hlavici o hmotnosti až 10 tun do jakéhokoliv místa světa, a to jak přes severní, tak i jižní pól.

Dění na Ukrajině sledujeme v online reportáži.

„Nová střela je schopna zasáhnout cíle na velké vzdálenosti pomocí různých letových drah. Střela Sarmat má jedinečné vlastnosti, které jí umožňují spolehlivě překonat jakékoli stávající i budoucí systémy protiraketové obrany. Sarmat je nejvýkonnější střela s nejdelším dosahem ničení cílů na světě, což výrazně zvýší bojovou sílu strategických jaderných sil naší země,“ hlásá web ruského ministerstva obrany.

Izolovaný Putin

Středeční test rakety a s ním spjatá rétorika nicméně přiživily také rostoucí obavy týkající se samotného Putina. Podle amerického listu The New York Times (NYT) se například uvnitř Bidenovy administrativy šíří myšlenka, že Rusko je nyní tak izolované od zbytku světa, že jeho lídr nevidí možný negativní dopad svých provokativních akcí.

Otázka, co způsobí odříznutí Ruska od velké části globální ekonomiky a proměna země na diplomatického vyvrhela, způsobuje světovým státníkům vrásky už od začátku napětí okolo Ukrajiny. Jednou z odpovědí by mohlo být právě nejnovější vyjádření, kterým ruský prezident připomíná sílu své země.

V polovině března podobné emoce vyvolalo například ruské oznámení o použití hypersonické střely Kinžal. Ta se dokáže pohybovat rychlostí vyšší, než je pětinásobek rychlosti zvuku, a může nést jak konvenční, tak i jadernou nálož. Systémy protiraketové obrany v případě hypersonických střel navíc nejsou zcela účinné, vzkaz Ruska byl tak víceméně jasný.

„Má svou vlastní válečnou logiku,“ sdělil minulý týden po setkání s Putinem rakouský kancléř Karl Nehammer, podle kterého je ruský prezident odhodlanější než kdy jindy bránit zemi proti hrozbám ze Západu. Podle ředitele CIA Williama Burnse pak se silnějším sevřením Ruska vzrostla Putinova chuť riskovat.

„Byli jsme tak úspěšní v odpojení Putina od globálního systému, že má ještě větší motivaci jej narušit,“ citují NYT vysokého zpravodajského činitele, který vzhledem k řešenému tématu trval na anonymitě. „Pokud bude čím dál zoufalejší, může zkusit věci, které nebudou úplně racionální.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované