Článek
Velká Británie pozastavila před více než měsícem sdílení zpravodajských informací se Spojenými státy o lodích podezřelých z pašování drog v Karibském moři, na které od září americká armáda útočí. Podle zdrojů stanice CNN nechce být britská vláda za smrtící údery spoluodpovědná. Útoky navíc považuje za nezákonné.
Rozhodnutí je výrazný odklon od běžné praxe. Británie má v několika oblastech v Karibiku rozmístěné sledovací systémy a dlouhodobě pomáhala Spojeným státům s lokalizací plavidel podezřelých z pašování drog. Na základě získaných dat obvykle zasáhla americká pobřežní stráž, která lodě zastavila, zadržela posádku a také pašovaný náklad.
Situace se však výrazně změnila letos v září, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa zahájila v oblasti sérii smrtících úderů proti podezřelým plavidlům. Britové se tak podle CNN začali obávat, že by Američané mohli jejich zpravodajské informace využít k výběru cílů útoků, při nichž podle dostupných informací zemřelo už nejméně 76 lidí.
Britské úřady se přiklánějí k názoru vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka, který v říjnu označil útoky za nepřijatelné a vyzval k jejich vyšetření. Britské velvyslanectví ve Washingtonu, Pentagon i Bílý dům se k záležitosti na dotaz CNN nevyjádřily.
Do letošního září spadal boj proti pašování drog převážně do kompetence americké pobřežní stráže a orgánů činných v trestním řízení. Současná americká administrativa však tvrdí, že v regionu vede protidrogovou a protiteroristickou misi. Podezřelí pašeráci podle ní představují pro Američany „bezprostřední hrozbu“.
Sám Donald Trump útoky ospravedlňuje tím, že USA jsou podle něj v „ozbrojeném konfliktu“ s drogovými kartely a že lodě jsou provozovány zahraničními teroristickými organizacemi. Z toho důvodu Pentagon posílil v oblasti přítomnost americké armády.
Bílý dům tvrdí, že všechny operace „plně odpovídají právu na ozbrojený konflikt“. Někteří odborníci to však rozporují. CNN také uvedla, že několik napadených lodí v době útoku buď kotvilo, nebo měnilo směr, což zpochybňuje tvrzení, že představovaly bezprostřední hrozbu.
K pochybnostem se připojili i někteří vysocí důstojníci americké armády. Například admirál Alvin Holsey, velitel amerických vojenských sil v Latinské Americe, měl podle zdrojů CNN k operacím v Karibiku výhrady a následně se rozhodl ke konci roku rezignovat.
Velká Británie není jedinou zemí, která se od Washingtonu v tomto případě distancuje. Také Kanada dala najevo, že Američané nesmějí použít jejich zpravodajské informace pro výběr cílů smrtících útoků. I přesto však zatím plánuje v oblasti spolupracovat s americkou pobřežní stráží v rámci operace Karibik.
