Hlavní obsah

Britská ministryně: Ukažme Rusku, že útok na Ukrajinu by měl následky

Foto: Profimedia.cz

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Reklama

Země skupiny G7 musí Rusku jasně ukázat, že útok na Ukrajinu by byl strategickou chybou, která by pro Moskvu měla vážné následky. Médiím to řekla britská ministryně zahraničí Liz Trussová po jednání skupiny G7.

Článek

Podle britské ministryně země skupiny G7 musí ukázat, že jsou jednotné. Podle ní je nutné Rusko od útoku na svého souseda odradit a ukázat mu, že by vojenská agrese měla pro něj závažné dopady.

„Je naprosto nutné, abychom snížili závislost na ruském plynu a ruských energetických komoditách,“ uvedla Trussová. Podle ní je nutné, aby „svobodné a demokratické země“ měly i jiné významné dodavatele plynu, než je Rusko, a obecně snižovaly svou závislost na státech, kde neexistuje tržní hospodářství.

V tomto ohledu se podle agentury AP dá očekávat, že se jednání dotknou i nového plynovodu North Stream 2.

Británie sice ruský plyn ve velkém množství neodebírá, Londýn je však významným finančním centrem, kam směřují peníze z Ruska. Trussová médiím řekla, že Británie zváží nová ekonomická opatření, aby ochránila své hodnoty.

Do Liverpoolu se chystá na své první zasedání zemí skupiny G7 německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Přijede také americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho kolegové z Francie, Itálie, Japonska a Kanady.

Od Blinkena se podle deníku The Guardian očekává ujištění, že americký prezident Joe Biden nenabídl Rusku podstatné ústupky ohledně budoucí role NATO na východu Evropy. Očekává se také, že francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian bude na Blinkena naléhat, aby nevylučoval členství Ukrajiny v NATO. Právě to byl totiž podle BBC požadavek Ruska při jednání s USA.

Západní rozvědky v posledních týdnech upozorňují na masivní koncentraci ruských jednotek u ukrajinských hranic. Spojené státy své evropské spojence kvůli tomu upozornily na možnost ruské ozbrojené operace na Ukrajině na počátku příštího roku. Na možnou ruskou invazi upozorňuje i Ukrajina. Moskva takový scénář popírá a naopak obviňuje Kyjev, že se chystá konflikt v Donbasu vyřešit násilím.

Konflikt v Donbasu vypukl na jaře 2014 krátce po ruské anexi Krymu, která následovala po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Boje mezi proruskými separatisty a vojsky prozápadní vlády v Kyjevě si dosud vyžádaly více než 13 000 mrtvých. Západ a Kyjev obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva zapojení do konfliktu popírá.

Podle Guardianu bude aktuální jednání také zkouškou jednoty západních zemí a také možná poznáním, že nelze „bojovat“ na tolika frontách současně. Francie se například nepřipojila k některým partnerům v G7, jako jsou USA, Velká Británie nebo Kanada, v podpoře diplomatického bojkotu olympijských her kvůli porušování lidských práv v čínské provincii Sin-ťiang.

„Buď se rozhodnete pro úplný bojkot, tedy nepošlete na akci ani sportovce, nebo se pokusíte věci změnit svými činy,“ cituje vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stanice FRANCE24. Francie by podle něj podpořila akci „s nějakým výsledkem“, diplomatický bojkot her pak Macron považuje za „bezvýznamný“.

Dvoudenní setkání bude taktéž prvním vystoupením na multilaterálním fóru pro novou německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou, spolupředsedkyni Strany zelených, která bude pod drobnohledem médií především v otázce, jakou hodlá uplatňovat zahraniční politiku vůči Rusku a Číně, píše deník The Guardian.

Reklama

Doporučované