Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Je skvělé potkat mého přítele Bibiho,“ napsal loni v prosinci na sociálních sítích Geert Wilders.
Předseda populistické Strany pro svobodu (PVV), která je součástí nizozemské vládní koalice, se tehdy vyjadřoval ke schůzce s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
O půl roku později je to právě nizozemská středopravicová vláda, kdo přišel s iniciativou na prozkoumání asociační dohody, která je hlavní pákou Evropské unie na její izraelské partnery.
„Rád bych co nejdříve požádal o přezkoumání dodržování článku 2 Izraelem,“ napsal nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp v dopise adresovaném šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové.
Sám Wilders sice s tímto krokem vlády vyjádřil nesouhlas a kritizoval Veldkampa i premiéra, víc ale navzdory síle své strany v parlamentu nezmohl.
Asociační dohoda s Izraelem
Dohoda o přidružení neboli asociační dohoda usnadňuje vzájemnou hospodářskou spolupráci a zároveň zavazuje obě strany k dodržování lidských práv a demokratických principů. Článek 2 dokumentu konkrétně tvrdí, že vztah musí být založen na těchto hodnotách.
„Nizozemská vláda je pravicová, a i když odečteme Wilderse, je i její zbytek pravicový a proizraelský. Když takovýto krok podnikla vláda tradičně jedné z nejvíce proizraelských zemí, je to něco úplně jiného, než když o to samé loni požádali Irové, Španělé a Slovinci,“ upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Martin Konečný z bruselského think-tanku European Middle East Project.
„Znamená to posun a novou dynamiku v EU. Proto to spustilo lavinu, kdy se přidala i řada dalších států včetně proizraelské švédské vlády,“ dodal.
Kritika zprava
Kromě Švédska se k nizozemskému návrhu přidaly Portugalsko, Finsko (i tam vládne pravice), Lucembursko a Belgie.
Například belgická vládní koalice se kromě toho dohodla i na zákazu obchodních styků a investic s izraelskými subjekty sídlícími na okupovaných územích, rozšíření individuálních sankcí proti násilným osadníkům, na zákazu prodeje zbraní Izraeli a podpoře Mezinárodního soudního dvora (ICJ) a Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) v Haagu.
Obě soudní instituce nyní Izrael vyšetřují – ICJ kvůli okupaci a obvinění z genocidy, ICC pak vydal mezinárodní zatykač na Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.
Macron: Je to ostuda
K menším státům se tento týden přidala i unijní „těžká váha“ – Francie. Podporu plánu na revizi asociační dohody vyslovil ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. „Je to legitimní žádost a vyzývám Evropskou komisi, aby ji prozkoumala,“ citovala ho stanice RFI.
Barrot zdůraznil důležitost volání Izraele k odpovědnosti, zejména s ohledem na humanitární katastrofu, jež se odehrává v Gaze. „Pásmo Gazy je nyní na pokraji chaosu, kolapsu a hladomoru: To vidí každý,“ podotkl.
Servítky si v úterním televizním rozhovoru nebral ani francouzský prezident Emmanuel Macron. „To, co dnes (v Gaze) dělá vláda Benjamina Netanjahua, je nepřijatelné. Je to ostuda,“ řekl na stanici TF1 a postěžoval si, že veškerou Francií dodanou pomoc Izraelci blokují. Revizi dohod o spolupráci EU s Izraelem označil za „otevřenou“.
Španělský premiér Pedro Sánchez pak ve středu v parlamentu označil Izrael za „genocidní stát“, s nímž jeho země nebude obchodovat.
Volání po revizi druhého článku asociační dohody však v Unii s největší pravděpodobností nezíská jednomyslnou podporu. Bylo by překvapením, kdyby se za něj postavily i tradičně proizraelské státy, jako jsou Česko, Maďarsko, Rakousko či Německo.
Česká diplomacie se vyjádřila poměrně jasně. „Politický dialog EU s Izraelem vnímáme jako nepostradatelnou platformu pro prosazování hodnot a zájmů EU na Blízkém východě. Přerušení politického dialogu s Izraelem, zejména v době hluboké regionální krize, by zájmům EU neprospělo,“ napsala Seznam Zprávám Mariana Wernerová z tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí.
Nový německý ministr zahraničí Johann Wadephul se pak sešel s Netanjahuem navzdory mezinárodnímu zatykači.
Revize druhého článku asociační dohody je nicméně teprve prvním možným krokem. Pokud by Evropská komise zjistila, že Izrael tento článek porušuje, mohla by pozastavit obchodní privilegia, což by mohlo mít významný dopad na izraelskou ekonomiku – to je pro Izrael velmi důležité, protože EU je jeho největším obchodním partnerem.
„Frustrace mezi členskými státy z toho, že to (v Gaze) nemůžeme zastavit, je obrovská,“ řekla Kallasová po neformálních jednáních ministrů zahraničí v Polsku.
Lidé mají hlad a krize se rychle zhoršuje
Na nutnost příměří v Gaze a tamní humanitární situaci denně poukazují nevládní organizace z celého světa. Pětapadesát z nich nyní v otevřeném dopise upozornilo, že nová izraelská opatření týkající se registrace mezinárodních nevládních organizací představují vážnou hrozbu pro humanitární operace a mezinárodní právo. Mezi signatáři jsou například Oxfam nebo Lékaři bez hranic.
O tom, že pomoc civilistům v Gaze se nesmí stát rukojmím politiky, mluví ve své nové zprávě i česká organizace Člověk v tísni. Ta pomáhá v Gaze prostřednictvím své partnerské organizace War Child od konce roku 2023. Zaměřuje se na psychologickou podporu dětí a jejich rodin. Jen v posledních měsících se jejích aktivit účastnilo přes 15 tisíc lidí.
Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek potvrzuje zprávy o utrpení a hladu, jemuž obyvatelé palestinské enklávy kvůli blokádě čelí. „Není to tak, že by všichni hladověli, ale přinejmenším statisíce lidí tam trpí velkou nouzí. Žijí tak, jak si to my nedokážeme představit, mají hlad, často mají jen jedno jídlo denně, a to ještě velmi nutričně nekvalitní. Taková je realita a velmi rychle se v blokádě zhoršuje,“ řekl Seznam Zprávám.
