Hlavní obsah

Češi v roli zločinců. Ruský soud překroutil válečnou historii

Foto: Library of Congress, Prints and Photographs Division, Washington

Fotografie z roku 1941 ukazuje ženisty Rudé armády přecházející silně opevněnou zónu u Leningradu během druhé světové války.

Reklama

8. 12. 2022 6:33

Ruský soud nedávno nařkl Čechy z podílu na genocidě při obléhání Leningradu. Seznam Zprávy zjistily, že se ruská justice opřela o zkreslený výklad záznamů z výpovědí válečných zajatců.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už druhý měsíc v Rusku oficiálně platí, že se na zvěrstvech páchaných při blokádě Leningradu během druhé světové války podíleli i Češi.

Tento kuriózní závěr v říjnu vynesl soud v Petrohradu, jak se druhé největší ruské město nyní nazývá. Rozhodl, že blokáda naplnila znaky genocidy a že se na ní kromě německé armády podíleli i vojáci z dalších evropských zemí – včetně České republiky.

Zdejší odborníci takové tvrzení označili za věcný nesmysl. Češi, respektive čeští obyvatelé Německem ovládaného Protektorátu Čechy a Morava, na žádnou frontu během druhé světové války nerukovali. A pokud chtěli bojovat na německé straně, museli se přihlásit k říšskému občanství, a tedy k němectví.

Zůstalo však záhadou, jak petrohradský soud k zařazení Čechů mezi vojenské zločince dospěl. Z komuniké tiskového odboru soudu i ze zpráv ruských médií vyplynuly pouze obecné informace – že se soud v zásadě ztotožnil s návrhem prokuratury a že se opřel o svědectví pamětníků i historiků.

Seznam Zprávy se pokusily hádanku rozluštit.

Připomeňte si

Na pozadí války na Ukrajině se pravděpodobně schyluje k novému česko-ruskému sporu o historická fakta během druhé světové války.

Redakce nejprve požádala petrohradskou prokuraturu, aby upřesnila, jak na účast Čechů na genocidě během obléhání Leningradu přišla. Prokuratura však na žádost vůbec neodpověděla.

Zareagoval aspoň petrohradský soud, který redakce požádala o podrobnou, tedy písemnou verzi rozsudku. Po počátečních formálních průtazích, kdy tiskové oddělení soudu mimo jiné odkazovalo na zákonnou sedmidenní lhůtu na odpověď médiím, však přišla odpověď, že soud písemné vyhotovení neposkytne.

„Rozhodnutí přijatá o žádostech o zřízení skutečnosti právního významu nepodléhají zveřejnění ve veřejné doméně, a proto k nim nemůže mít přístup široký okruh lidí,“ zdůvodnila to pro Seznam Zprávy mluvčí soudu Darja Lebeděvová s odkazem na ruský zákon o přístupnosti informací o činnosti soudů.

Petrohradský soud podle ní navíc pracoval i s materiály, které byly označené jako „přísně tajné“.

Přes dva roky v obležení

  • Blokáda Leningradu byla nejdelším obléháním velkého města v moderních dějinách. Sevření města německou a finskou armádou trvalo celkem 872 dnů, od září 1941 do ledna 1944. 
  • Podle nových propočtů ruských historiků během blokády zemřelo 1,1 milionu lidí.
  • V tehdejším Leningradu žili během druhé světové také rodiče nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeho otec bojoval na frontě a starší bratr během blokády zemřel.

Redakce obdržela od soudu pouze odkazy na videozáznamy z jednání soudu. Z nich vyplývá, že domnělá účast Čechů na páchání genocidy u Leningradu se během líčení podrobně neřešila. Přesto se dá celkem spolehlivě určit, odkud se formulace o účasti Čechů na blokádě v rozsudku vzala.

Pochybná teze je založena na výpovědích té části válečných zajatců, kteří pocházeli z území bývalého Československa. S největší pravděpodobností se však nejednalo o Čechy, ale o sudetské Němce, kteří po obsazení českého pohraničí v roce 1938 rukovali na frontu stejně jako jiní občané Německé říše.

Výpovědi zajatců, které zajala vítězná Rudá armáda, jsou uloženy v ruských archivech. Petrohradské prokuratuře a soudu je popsal ruský historik Eduard Koršunov, jenž vede jeden z výzkumných týmů na vojenské akademii při generálním štábu ruských ozbrojených sil.

Foto: Městský soud v Petrohradu, Seznam Zprávy

Armádní historik Eduard Koršunov při výpovědi před petrohradským soudem.

Přímo o Češích jakožto spolubojovnících německých vojáků Koršunov před soudem sice podrobněji nehovořil. O tom, že informace pochází od něj, však není pochyb. Při jednání na to upozornili prokurátor i soudkyně.

„V rámci vyšetření, které prováděla městská prokuratura, jež byla s vámi v kontaktu, jste nám předložil tyto unikátní dokumenty z archivů o výsleších válečných zajatců, včetně dokumentů potvrzujících, že výslechy byly provedeny a zajatci byli z Rakouska, Španělska, Lotyšska, Polska, Finska, Francie a České republiky,“ řekl na jednání soudu prokurátor směrem ke Koršunovovi.

„Mluvíme, opakuji, o Rakušanech, Lotyších, Polácích, Češích a Francouzích, jejichž výslechy jste předložil,“ zdůraznila soudkyně, když se Koršunova ptala na počty zahraničních vojáků u Leningradu.

Seznam Zprávy tohoto armádního historika oslovily s otázkou, jak k tvrzení o Češích zapojených do bojů během blokády dospěl a zda si je neplete se sudetskými Němci. Koršunov však neodpověděl ani na jeden ze dvou e-mailů, které byly zaslány na jeho pracoviště a na adresu, jež si uvádí u svých publikovaných prací.

Podle českého historika Tomáše Jakla, který se ve Vojenském historickém ústavu zaměřuje na české a československé vojenské dějiny první poloviny 20. století, Koršunov a následně i ruská prokuratura a soud pominuli historická fakta.

„S největší pravděpodobností šlo o mobilizované sudetské Němce, možná dokonce komunisty či sociální demokraty, kteří se v zajetí přihlásili k československému státnímu občanství, aby po vzoru československých legií z první světové války mohli vstoupit do československé zahraniční armády, která byla nyní součástí protihitlerovské koalice,“ uvedl Jakl pro Seznam Zprávy.

Není vyloučeno, že v jednotlivých případech šlo o osoby české národnosti z odtržených území, nebo ze smíšených manželství, ovšem s aktuálním říšským občanstvím a na povel odvedené. „Pokud ruský soud nedoloží konkrétní dokumenty, je to maximum, co o tom lze říci,“ dodal historik.

Jakl se také ohradil proti formulaci, že vojáci byli z České republiky, když žádný takový stát v době druhé světové války neexistoval. „V této souvislosti jde o instrumentalizaci výkladu o údajné historii pro aktuální potřeby politiky a propagandy,“ poznamenal český historik.

V podobném duchu se vyjádřilo také české Ministerstvo zahraničí. „Jedná se o další pokus o zneužívání historických témat a odvracení pozornosti od války proti Ukrajině, proto nebudeme reagovat,“ odpovědělo tiskové oddělení ministerstva na dotaz redakce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované