Česko získalo po Rusku členství v Radě OSN pro lidská práva

Česko bylo jedinou zemí, která se o křeslo v Radě po Rusku ucházela. Ministerstvo zahraničí kandidaturu zdůvodnilo mimo jiné tím, že lidská práva jsou pro zemi dlouhodobě prioritou.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zvolení Česka přivítal. „Hned ve čtvrtek nás čeká zasedání k porušování lidských práv v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině,“ napsal na Twitteru.

Na pozdější tiskové konferenci dodal, že je důležité, že Česko získalo silnou podporu.

„Hlasovalo 180 států, 157 pro, 23 se zdrželo. Považuji to za velmi silný a kvalitní výsledek, těch 23 států byly státy, které jsme ani neoslovovali a ani jsme nečekali, že by nás mohly podpořit. Jsem rád, že jsme nahradili Rusko, které se dopouští odporných zločinů během své agrese.“

Valné shromáždění OSN pozastavilo Rusku členství v Radě na začátku dubna, jak jsme psali podrobněji zde. Pro návrh se tehdy vyslovilo 93 států, proti jich bylo 24. Moskva se křesla následně vzdala.

Rusko bylo ve svém druhém roce z celkem tříletého funkčního období Rady. Česko ho za něj doslouží, členem tak bude do konce příštího roku.

„Pomohlo nám, že jsme s kandidaturou přišli včas, byli jsme první, neměli jsme protikandidáta. Proto je důležitý ten vysoký výsledek. V principu ČR má širokou síť zastupitelských úřadů, pracovali na tom naši ambasadoři. Tam, kde je nemáme, nám pomohli naši partneři, které jsme oslovily, USA nebo třeba Izrael,“ popsal ministr Lipavský diplomatický proces.

Rada nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí, její rozhodnutí však vysílají důležité politické signály, a může také schvalovat vyšetřování. V březnu orgán například zahájil vyšetřování obvinění z porušování práv na Ukrajině, včetně možných válečných zločinů.

Podle informací agentury Reuters Rusko před hlasováním o svém vyloučení varovalo některé země, že pokud se postaví proti němu, bude to považovat za „nepřátelské gesto“ s důsledky pro vzájemné vztahy.

Co však pozastavení členství v Radě pro Rusko vlastně znamená?

„Okamžitou praktickou implikací je, že Rusko nebude mít přímý přístup k jednáním Rady a k diplomacii, která se kolem Rady točí. Pokud bude například Rada schvalovat další rezoluce k válce na Ukrajině, Rusko se nebude moc zúčastnit jednání o konkrétních formulacích, nebude mít přístup do celého politického procesu v Radě,“ vysvětlil v dubnu pro Seznam Zprávy Michal Parízek z Institutu politologických studií při FSV UK.

Odborník ovšem upozornil také na fakt, že vzhledem k rozložení sil v Radě pro lidská práva a početní dominanci států výrazně odsuzujících agresi na Ukrajině ve Valném shromáždění byla schopnost Ruska ovlivnit znění rezolucí Rady stejně malá.

„Střednědobě pak Rusko přichází o možnost spolupodílet se na formování agendy Rady a prosazování svého pohledu na lidská práva a jejich ochranu. To může částečně, spíš symbolicky, oslabit ty členy Rady, kteří si sami s dodržováním lidských práv příliš nedělají starosti,“ dodal Parízek.