Hlavní obsah

Chemický útok na Ukrajině? Západ by musel konat, nebo přiznat slabost

Foto: Profimedia.cz

Fotografie zachycuje amerického prezidenta Joea Bidena s jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem na nedávném summitu NATO.

Reklama

12. 4. 15:55

Ukrajinský pluk Azov v pondělí večer ohlásil, že ruské síly použily v Mariupolu neidentifikovanou „jedovatou látku“. Zpráva nebyla potvrzena. Možné nasazení chemických zbraní chtějí prověřit jak USA, tak Británie. Jde o hodně.

Článek

O tom, zda Rusové skutečně nasadili v Mariupolu chemické zbraně, se v tuto chvíli neví prakticky nic. Informaci rozšířil pluk Azov s nepříliš konkrétním popisem toho, co se mělo stát, a prakticky bez důkazů. K obvinění se dosud oficiálně nepřidala ani ukrajinská vláda.

Azov uvedl, že blíže neupřesněnou jedovatou látku měl shodit ruský dron nad ocelárnou Azovstal, kde jsou pozice ukrajinského odporu. Útok nezpůsobil větší materiální škody, tři lidé však měli podle prohlášení „jasné příznaky“ otravy chemickou zbraní. Otravu přežili.

Tvrzení azovského pluku znepokojilo Západ. Zapojení do šetření události už ohlásily Spojené státy a Velká Británie.

Je však sporné, k jakým informacím je možné se v Mariupolu dostat. Přístavní město je obklíčené a z velké části už i obsazené ruskými jednotkami. Dobrat se k důkazům by nebylo snadné, i kdyby ohlášený chemický útok zasáhl více lidí, včetně civilistů.

Co je nesporné: Pokud se nasazení chemických zbraní Ruskem na Ukrajině potvrdí, bude to překročení „červené linie“. Zástupci západních mocností opakovaně řekli, že tento krok je nepřijatelný a povede k jednoznačné eskalaci konfliktu. Vycouvat z této pozice by byl jednoznačný projev slabosti.

Nejasná varování

Rusko před použitím chemických zbraní opakovaně varovaly Spojené státy, NATO i další členské země aliance, přičemž všichni v případě takového kroku Rusku slibují silnou reakci.

Nikdo neřekl přesně jakou, zároveň bylo z výroků patrné, že bude zásadní.

Americký prezident Joe Biden už před několika týdny řekl, že NATO v případě použití chemických zbraní „odpoví“, přičemž povaha odpovědi by závisela na povaze chemického útoku.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že by takový krok Moskvy měl „vážné důsledky“. Britský premiér Boris Johnson zase prohlásil, že pokud ruský prezident Vladimir Putin použije chemické zbraně, bude to pro něj „katastrofické“.

Podobná varování z NATO zazněla v posledních dnech a týdnech opakovaně, ale nikdy nebyla konkrétní, což platí i o výrocích z minulého čtvrtka, kdy se k výše jmenovaným lídrům po jednání států G7 přidal i německý kancléř Olaf Scholz, když řekl, že by takový útok znamenal „porušení všech pravidel i dohod a Rusku tak může vzkázat jen jedno: ‚Nedělejte to!‘ “

Západní politici dávali ve svých vzkazech Kremlu použití chemických zbraních téměř na roveň nasazení jaderných zbraní. Tedy jako vstupenku Severoatlantické aliance do rusko-ukrajinské války. Ale těmito slovy to nikdo veřejně neřekl.

Vzpomínka na Obamu

Vágní výroky politiků připomněly redakcím americké CNN a serveru Politico počínání někdejšího prezidenta USA Baracka Obamy.

Poté, co se rozhořela občanská válka v Sýrii a diktátor Bašár Asad nemilosrdě bombardoval pozice tehdy ještě převážně opozice, rostl tlak na světové mocnosti, aby zasáhly. Obama se nechtěl vměšovat, nicméně v roce 2013 prohlásil, že pokud Asad použije vůči vlastnímu lidu chemické zbraně, překročí „červenou linii“ a bude riskovat, že se stane terčem amerických raket.

Do situace se tehdy vložil ruský prezident Vladimir Putin, který za záruku, že USA nezakročí, slíbil přimět svého spojence Asada, že chemické zbraně odevzdá. To se nestalo a chemické útoky proti civilistům v Sýrii byly opakovaně zdokumentovány.

Spojené státy v podstatě neodpověděly (nebo jen symbolickým zásahem o několik let později za prezidenta Donalda Trumpa) a ze spojení „červená linie“ se podle Politica stal symbol „slabosti a nerozhodnosti“.

Eskalace nebo sebezapření

Spojené státy i celé NATO budou v případě použití chemických zbraní na Ukrajině čelit nutnosti dát nejasným varováním konkrétní podobu.

Západ by se v takovém případě zřejmě pokoušel najít způsob, jak na jedné straně Rusko citelně potrestat, na straně druhé nevstoupit do otevřeného konfliktu.

Jenže po opakovaném zpřísňování sankcí (a navyšování podpory Ukrajině) už mnoho manévrovacího prostoru nezbývá. A tvrdá reakce v podobě jemné korekce schválených postihů? NATO a Západ by podle analytiků ukázali, že jejich varování nemá žádnou váhu a Rusko si může dál dovolovat.

Nejsilnější možná reakce – přímá intervence sil NATO proti Rusku – je zas ale možností, které se lídři členských států chtějí dle jejich opakovaných výroků za každou cenu vyhnout.

Proč jsou chemické zbraně nepřijatelné?

Chemické zbraně jsou samozřejmě zakázané mezinárodním právem. S tím spojené dohody také Rusko přímo podepsalo a dlouhodobě tvrdí, že chemické zbraně vůbec nemá.

Historie zákazu sahá až do 20. let minulého století, kdy se svět začal domlouvat na tom, že nechce, aby se opakovaly hrůzy z první světové války, v níž se chemické zbraně hojně užívaly.

Přesto se během studené války tyto zbraně dál vyvíjely a v současnosti jsou – ze zřejmých důvodů — ostře sledované.

Už z principu fungování chemických zbraní různých druhů totiž vyplývá, že útočník nemá pod kontrolou jejich dopad na civilní obyvatelstvo. Chemické látky (způsobující dušení, paralýzu řady orgánů v případě použití nervových látek a další smrtící účinky) se po dopadu prostě uvolní do vzduchu a zamoří často velký prostor, kde mohou zabít všechno živé.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované