Chráněné území velké jak sedm Evrop. Státy se shodly na ochraně oceánů

Vyjednavači zemí OSN o víkendu schválili obsah dohody, která má radikálně změnit dosavadní nastavení ochrany oceánů. Ochranu má podle ní do roku 2030 dostat dalších zhruba 70 milionů kilometrů čtverečních. Tak obří rozlohu nemá žádný kontinent, například Evropa by se do ní vešla asi sedmkrát.

V současné době je různými způsoby chráněno asi 8 procent rozlohy světových oceánů, přičemž většina z těchto chráněných území je v teritoriálních vodách. Celkem mají dosavadní chráněná území v oceánech rozlohu 29,5 milionu kilometrů čtverečních.

Život v mezinárodních vodách, které tvoří asi dvě třetiny světových oceánů, ale dosud de facto nikdo nechránil. Uvádí se, že alespoň nějak chráněné je z této obří plochy asi jen jedno jediné procento. Zbytek je k dispozici pro všechny země na využití k různým účelům včetně třeba rybolovu, dopravy nebo vědeckého výzkumu. Kvůli nastavení námořního práva se s tím nedalo téměř nic dělat.

To se má ale díky dohodě zásadně změnit.

Země OSN se o víkendu shodly, že chráněná území budou moct vznikat ve velkém i právě v mezinárodních vodách. Celkem se tak má povést zajistit ochranu 30 procentům světových oceánů.

Celková rozloha oceánů činí podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) 335 milionů kilometrů čtverečních. Aby bylo chráněno 30 %, je tedy potřeba ochránit celých 100 milionů kilometrů čtverečních (dosavadních asi 30 + 70 nových).

Neformální vyjednávání o podobě dohody trvalo téměř 20 let. Dosažení shody sice neznamená úplný konec vyjednávání a zdaleka nenabízí ani zaručenou vyhlídku na brzkou platnost, přesto ho politici i ochránci přírody vítali s nadšením.

Výsledek jednání oznámila předsedkyně konference OSN o ochraně oceánů Rena Leeová se slzami na krajíčku. Když prohlásila, že „loď doplula ke břehu“, ozval se v sále hlasitý potlesk a jásot.

Kromě světových politiků, včetně například předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, pokrok v dohodě oslavovali i aktivisté a vědci. „Doufám, že na tento moment budeme v budoucnosti vzpomínat jako na začátek nové éry, kdy lidstvo začalo dbát na zdraví oceánů, a ne jen na to, jak oceány využít,“ řekla k tomu například mořská bioložka Helen Scalesová.

Někteří aktivisté, jako například Laura Mellerová z Greenpeace, nicméně k oslavám přidali i výzvu pro všechny státy k co nejrychlejšímu formálnímu přijetí jednotlivými zeměmi.

Milník ve světové ochraně přírody sledoval z Česka i environmentální expert Vojtěch Kotecký. Ten vyzdvihl, že jde o první mezinárodní smlouvu řešící, jak pečovat o přírodu v necelých dvou třetinách oceánů nespadajících pod jurisdikci žádného státu. Druhým dechem nicméně dodal, že jak přesně bude všechno fungovat v praxi, se zatím neví.

V New Yorku podle Koteckého došlo ke shodě na obsahu smlouvy, přičemž její přesné znění by se pak mělo schválit ještě jednou. To už by měla být formalita. Náročnější ale bude řešení podrobností ohledně toho, jakým způsobem převést v některých případech poměrně obecná ustanovení do praxe.

„Jak přísně budou chráněna území? Kde budou? Jak bude fungovat sdílení genetických zdrojů z mořských organismů,“ vyjmenoval Kotecký některé problematické otázky, které je potřeba vyřešit.

„Řešení těchto podrobností může být ještě na dlouho. Výhoda je nicméně v tom, že rámcová dohoda je domluvená a podrobnosti se dají projednávat už samostatně, jedna po druhé,“ odpověděl Kotecký na otázku, zda se dá říct, jak dlouho proces může trvat.

Kromě toho je platnost a účinnost smlouvy podmíněná i ratifikací smlouvy jednotlivými státy. Server inews k tomu dodává, že poslední velkou smlouvou upravující pravidla pro fungování v oceánech byla Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982, přičemž tehdy trvalo dalších 12 let, než vešla v platnost. V případě nové smlouvy ale podle serveru převládá optimistická naděje, že se všechno stihne rychle.

Optimisticky se na věc dívá i Kotecký. Důležité podle něj je, že došlo ke shodě, dořešení technických detailů je podle něj jednoduše součástí postupu. „Když se rozhodnete postavit dům, tak víte, že ho postavíte. A že dalším krokem bude udělat projekt a dalším nakoupit materiál, nic nemění na tom, že dům postavíte,“ řekl.

Nově vznikající rezervace budou podle Koteckého tak obrovské, že budou chránit i migrující živočichy. Vybírány budou pravděpodobně tak, aby chránily místa, která jsou zvlášť důležitá pro mořský život.

„Můžou to být migrační cesty velryb nebo třeba oblasti takzvaných podmořských hor, kde se k hladině dostává mnoho živin, které lákají různé živočichy. Dalším příkladem můžou být místa, kde ze dna vyvěrá teplá voda s velkým množstvím síry a vznikají tam specifické ekoystémy,“ uvedl Kotecký několik příkladů typických míst vhodných pro zřízení rezervací.

I přes obrovskou rozlohu by podle něj neměl být velký problém kontrolovat dodržování dohody. „V době, kdy lze znát polohu v podstatě každé lodě, která pluje po moři, není problém toto držet pod kontrolou. Země mohou například uzákonit, že lodě, které budou lovit v chráněných oblastech, což se dá dohledat, nebudou smět v daných státech ryby vyložit,“ řekl Kotecký.

Dohoda o ochraně oceánů navázala na nedávno sjednanou (a zároveň historicky první) globální dohodu s cílem chránit biodiverzitu. Státy se na ní shodly loni v prosinci v Montrealu na konferenci OSN o druhové rozmanitosti (COP15). Země se v ní zavázaly, že do roku 2030 zajistí ochranu přírody na 30 procentech světové pevniny i moří.