Hlavní obsah

Česká příroda zchudla nejvíc z širého okolí, říká index. Vědec vysvětlil proč

Foto: Profimedia.cz

Chocholouš obecný byl v české krajině běžný pták. Dnes už ho u nás prakticky neuvidíte, skoro vymřel. (snímek ze španělských Pyrenejí)

Reklama

8. 11. 6:30

„Zarůstání krajiny je aktuálně největší důvod změn biologické rozmanitosti u nás,“ říká v rozhovoru pro SZ biolog David Storch. Podle nového indexu od britských vědců česká biodiverzita utrpěla nejvíc ve střední Evropě.

Článek

Česko ztratilo na biologické rozmanitosti víc než všechny sousední státy. Český „index neporušenosti biodiverzity“ je i výrazně pod průměrem dalších evropských regionů a světa. Spočítali to autoři nového indexu BII z Přírodopisného muzea v Londýně.

Otázky, do jaké míry tento výpočet může a nemusí odpovídat realitě, v jakém stavu je aktuálně česká biodiverzita a co ji nejvíc ničí, zodpověděl přední český odborník na biodiverzitu David Storch z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR a z Přírodovědecké fakulty UK.

České biodiverzitě autoři indexu přiřkli „neporušenost“ ve výši 61,2 %, přičemž rozmezí možné odchylky vidí někde mezi 57,5 až 75,8 %. Znamená to, že česká krajina podle hodnocení v důsledku lidského působení ztratila nejspíš necelých 39 % původních druhů.

Dědictví průmyslové revoluce

Storch je k indexům biodiverzity obecně spíš skeptický. Správnost BII se podle něj dá jen těžko hodnotit. Minimálně rámcový trend i porovnání s okolními státy, které z něj lze vyčíst, ale smysl dává.

Při popisu příčin se musíme vypravit hluboko do minulosti, až k začátku průmyslové revoluce. O té nejvíc mluví britští vědci, když se snaží vysvětlit katastrofické BII Spojeného království ve výši 42,5 %. S Českem by to podle Storcha mohlo být podobné, jen v menší míře.

Co je index BII?

  • „Biodiversity Intactness Index“ neboli index neporušenosti biodiverzity vypočítali britští vědci pro všechny země světa. Má udávat procentuální podíl původních druhů živočichů, rostlin i hub, které se na daném území zachovaly i přes působení člověka.
  • Autoři indexu píšou, že pokud v dané oblasti přesahuje 90 %, dá se o ní mluvit jako o území s dostačující biodiverzitou a odolným i funkčním ekosystémem. Tam, kde je index nižší než 30 %, je ekosystém naopak tak zničený, že se o něm nedá mluvit jako o funkčním.
  • Tým Přírodopisného muzea na svém webu také přiznává, že má jeho index limity a nepřesnosti a podrobně vysvětluje jejich charakter. Přesto může BII podle autorů sloužit jako nástroj ke sledování trendů na vytyčených územích a pomoct vládám se stanovováním cílů a strategií boje proti poklesu biodiverzity.

„Dává mi to docela dobrý smysl,“ okomentoval Storch výše zmiňovaná čísla BII pro Česko a jeho sousední státy i hypotézu s průmyslovou revolucí. „My jsme byli jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropy. Rakousko-uherský průmysl byl skoro celý u nás, takže je dost možné, že průmyslová revoluce ke změnám biodiverzity přispěla nejvíc,“ řekl odborník. Spojitost mezi intenzitou průmyslové revoluce se podle něj už empiricky prokázala třeba u mizení bezobratlých živočichů. Například u vymírání motýlů se jako nejlepší prediktor ukázala hustota železniční sítě," uvedl Storch konkrétnější příklad.

Drastické změny navíc průmyslová revoluce nepřinesla jen suchozemským ekosystémům. „Dneska už si vůbec neuvědomujeme, co v 19. století a na začátku 20. století lidé udělali s řekami. Ještě na starých mapách můžete vidět Labe, jak krásně meandruje. Tam byla biodiverzita zjevně hrozně vysoká. Napřimování řek bylo obrovským zásahem do přírody,“ dodal Storch.

Tvrzení, že se na dnešním stavu biodiverzity nejvíc podepsaly změny během průmyslové revoluce, je podle Storcha nicméně třeba chápat jako nepotvrzenou hypotézu, byť „dost pravděpodobnou“.

Nejvíc přicházíme o polní zvířata a rostliny

Biodiverzita je ale samozřejmě ohrožena i v současné krajině. A to je dnes pro ekology nejpodstatnější.

V Česku podle Storcha v posledních dekádách vymírají zejména organismy polní a obecně zemědělské krajiny. „Zabýváme se mimo jiné dlouhodobým vývojem populací ptáků od roku 1980 a jednoznačně vychází, že polní druhy jsou na tom nejhůř,“ řekl vědec. Jmenovitě jde třeba o skřivany, koroptve, čejky nebo chocholouše. „Chocholouš je můj nejoblíbenější příklad. To byl dřív jeden z nejběžnějších ptáků volné krajiny. Teď ho vůbec nepotkáte, protože skoro vymřel.“

Podobně na tom jsou podle Storcha i rostliny. „Nejohroženější jsou u nás polní plevely. Některé už prakticky vymřely, jiné jsou na hranici,“ dodal.

Společný jmenovatel příčin: změny v zemědělství

Současné vymírání v Česku podle Storcha způsobují hlavně změny v zemědělství, které se dějí zhruba od padesátých let minulého století. Data o biologické rozmanitosti ale mají vědci k dispozici spíše až od let sedmdesátých až osmdesátých.

Nejobecnější příčina je podle Storcha čím dál tím intenzivnější zemědělství. To má podle něj dva hlavní aspekty. „První z nich je triviální. To známe všichni – lány řepky, kukuřice, používání herbicidů, pesticidů a tak dále,“ uvedl Storch. V mnohém ještě důležitější, a přesto ne tak známý, je ale podle Storcha druhý aspekt – zarůstání krajiny.

Krajina zarůstá a divočí. Pro biodiverzitu v Česku je to pohroma

„Jde o to, že moderní intenzivní zemědělství se vyplatí jen někde – v nížinách, na úrodných půdách a tak dále. Na spoustě míst se ale naopak nevyplatí, a tak se tam krajina ‚nechává být‘,“ pojmenoval odborník palčivý problém. Ekosystémy, které byly dřív v režii tradičního extenzivního zemědělství, jako například malá políčka a pastviny, se mění na džungli keřů nebo stromů, kde zvířata tradiční zemědělské rodiny nemohou žít.

„Je to aktuálně největší důvod změn biologické rozmanitosti u nás,“ uvedl biolog s odkazem na Červený seznam biotopů České republiky z loňského vydání časopisu Příroda vydávaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

„Dřív tady byla spousta stepí, všude se pásla zvířata a na to byla vázána spousta živočichů,“ řekl Storch, zatímco na svém počítači v kanceláři Centra pro teoretická studia UK a AV ČR otevřel prezentaci s obrázky. „Tohle můžete dobře vidět na srovnání fotek z dneška se snímky starými třeba sto let. Velká část naší přírody byla vázána na otevřená stanoviště. Těch lesů bylo málo, krajina byla přetvořená už od neolitu,“ dodal.

Pro lajka na první pohled pozitivní fakt, že je teď v Česku nejvíc dřevinné vegetace za 400 let, proto podle Storcha z hlediska biodiverzity „pozitivní prostě není“. Svědčí to sice větším savcům a ptákům jako jsou například vlci, divoká prasata, krkavci, jeřábi, orli a další dravci. Menším zvířatům ale nikoliv a vzhledem k tomu, že těch je víc, biodiverzita celkově klesá.

+2

„Ztrácíme to nejcennější“

Otázku, proč je pro nás biodiverzita důležitá, nemá David Storch rád. Jeho upřímný názor totiž podle něj neodpovídá tomu, co chtějí lidé obyčejně slyšet.

„Myslím si, že hlavní důvod pro ochranu biodiverzity je jiný, než se běžně říká a vymyká se tomu, jak jsou lidé zvyklí uvažovat. Já si totiž prostě myslím, že hlavní důvod pro ochranu biologické rozmanitosti je ten, že nic cennějšího na zeměkouli nemáme. To je pro mě dostatečný důvod. Nicméně lidé chtějí většinou slyšet nějaké ty utilitární důvody,“ zněla Storchova odpověď.

Zmiňované utilitární důvody tady nicméně jsou a je jich spousta. Storch zmínil například fakt, že rozmanité ekosystémy lépe čelí změně, což teď z druhého konce vidíme v českých smrkových monokulturách, které likviduje kůrovec. „Kdyby tam nebyl jen jeden druh stromu, tak se to nestane a to samé platí i o přizpůsobování oteplování klimatu a dalším změnám,“ dodal.

Problém se dá řešit i bez velkých politických rozhodnutí

Na rozdíl od klimatické krize nespočívá podle Storcha řešení poklesu biodiverzity v nutnosti velkých změn ve fungování ekonomiky a infrastruktury na úrovni celých států. Klíč je podle něj naopak ve velkém množství menších lokálních zásahů.

„V Česku můžeme biodiverzitě pomáhat třeba udržováním bezlesí. Dá se zmínit třeba projekt kosení luk. Ale je toho spousta, třeba rubání křoví nebo zásahy těžkou vojenskou technikou. My máme totiž i tu zkušenost, že jednou z nejcennějších části naší přírody jsou bývalé vojenské újezdy. A to právě díky disturbancím, které tam udržely bezlesí. Vypouští se velcí býložravci, třeba jako zubři a koně v Milovicích. Za zmínku stojí třeba i revitalizace potoků a řek,“ vyjmenoval odborník několik z mnoha způsobů efektivního boje proti vymírání druhů s tím, že většinou jde o drobné krajinné zásahy.

Foto: Profimedia.cz

Kosení luk za Hlučínem. Akce organizace Agri Nostra v rámci přírodní obnovy ekosystémů.

Trend je varující, ale dřív to bylo horší

„Naštěstí se to i děje,“ řekl Storch s odkazem na výčet různých aktivit, které pokles biodiverzity zmírňují. „Těch iniciativ je celá řada. Když se podíváte po krajině, kde všude se pase, to dřív nebylo. Trendy biodiverzity jsou varující, ale už je tady strašně moc aktivit, které jsou docela efektivní. Často je to málo, ale určitě je to lepší než před 20 nebo 10 lety,“ zhodnotil Storch současný stav boje proti poklesu biodiverzity.

Nakonec biolog zdůraznil, že otázka biodiverzity není vůbec černobílá a indexy, které ji měří, takovému zkreslenému pohledu mohou nahrávat. Co se týče indexu BII, nemá podle něj smysl vytyčovat určité hranice, od kterých „už je ekosystém nefunkční“.

„Spousta těchto indexů nebere v potaz, že ta příroda se prostě mění. Něco sice ubývá, ale něco zase přibývá,“ řekl Storch s tím, že i ekosystém s nepůvodními druhy ve změněném prostředí může fungovat.

„Třeba v různých brownfieldech sice třeba přibývají nové nepůvodní druhy na úkor těch původních, ale pořád je to příroda, jen jiná. Dochází navíc i k takovým paradoxům, že třeba i výsypky hnědouhelných dolů nebo dokonce i samotné doly hostí ty poslední druhy, které už zmizely z naší krajiny, odkud je vyhnalo intenzivní zemědělství. I tyhle ‚jizvy‘ v krajině mohou být z hlediska biodiverzity cenné,“ uzavřel Storch.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované