Hlavní obsah

Svět chce snižovat emise metanu. Změní to mnohé, třeba i přístup k jídlu

Foto: Profimedia.cz

Jedním ze symbolů metanových emisí jsou krávy. Každá z nich uvolňuje asi 45 kilogramů metanu ročně.

Reklama

4. 11. 6:30

Způsob, jak může svět nejrychleji zpomalit globální oteplování, a získat tak čas na složitější snižování emisí oxidu uhličitého, je radikálně snížit emise metanu. Shodli se na tom světoví lídři v Glasgow. A my jsme hledali jak.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Metan, o němž se často mluví v souvislosti s plynatostí hovězího dobytka, je mnohem silnějším znečišťovatelem ovzduší než oxid uhličitý.

Asi 40 procent tohoto plynu se sice uvolňuje z přírodních zdrojů, jako jsou mokřady, stále více se ale na jeho uvolňování podílí lidské aktivity. I proto se na možnosti snížení množství vypouštěného metanu zaměřili státníci na klimatickém summitu v Glasgow.

Rekordních objemů dosáhly emise metanu před dvěma lety, prudce ale stoupají už od roku 2008. Vědci se domnívají, že to souvisí s rozmachem těžby plynu frakováním ve Spojených státech. Molekuly tohoto plynu přitom oteplují planetu během stoleté periody 28-34krát více než oxid uhličitý, podotýká britská BBC.

„Zařazení metanu na vrchol agendy jednání v Glasgow je důležitý krok, který pomůže zlepšit životy milionů lidí doma i ve světě tím, že zabrání klimatickému chaosu,“ u Fred Krupp, předseda organizace Fond na obranu životního prostředí. „Bude to jeden z hlavních úspěšných příběhů glasgowských jednání,“ řekl listu Financial Times.

Úspěch to bude, pokud se jednotlivé země a zejména nadnárodní společnosti do plánů reálně pustí.

Například americký těžařský průmysl je v otázce metanových regulací rozpolcený. Zatímco velcí producenti, kteří jsou pod tlakem investorů, s regulacemi počítají a slibují, že budou s vládou spolupracovat, některé menší firmy se jim brání s tím, že by jim příliš vzrostly náklady. „Uspěchat tento návrh, aby se splnil program globální konference, neznamená dobrou environmentální ani hospodářskou politiku,“ řekl Jason Modglin, prezident texaské asociace výrobců energií.

Změnit se musí i zemědělství

Podle společnosti S&P Global Platts Analytics těžařské firmy zaplatí za vládou plánované regulace 1,2 miliardy dolarů ročně. Barel ropy se ale nyní prodává za cenu okolo 84 dolarů a analytici soudí, že se zvýšenými náklady se budou těžaři schopní vyrovnat.

Kromě energetiky se ale bude snižování emisí metanu týkat i dalších sektorů - především odpadového hospodářství a zemědělství. Americká vláda se chce zaměřit i na skládky, z nichž se uvolňuje metan z vyhozených zbytků jídla.

Bidenova vláda proto plánuje, že do roku 2030 sníží množství potravin končících na skládkách na polovinu. Jak toho chce dosáhnout, není zatím jasné.

Další problémovou oblastí z pohledu emisí je chov dobytka. Tam je možné snížit emise metanu změnou používaného krmiva, ale také projekty na využívání hnoje pro výrobu elektřiny. Bidenova administrativa chce farmářům nabídnout granty a půjčky, aby se k těmto změnám odhodlali.

Prostor pro snižování emisí metanu vidí Bedřich Moldan, ekolog a bývalý ministr životního prostředí, i v Česku: „Samozřejmě je to v zemědělství. Jsou způsoby, jak emise ne úplně zastavit, ale omezit. Způsobem krmení a chovu, výběrem plemen dobytka. Rozhodně to neznamená žádné drastické omezení chovu skotu,“ vysvětluje. Další cestou může být snižování úniků u plynovodů a zařízení na zpracování plynu.

Emise musíme snížit rychle

„Nemůžeme čekat na rok 2050. Emise je třeba snížit rychle,“ prohlásila na klimatickém summitu v Glasgow šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Právě rok 2050 si řada států vytyčila jako metu k dosažení takzvané uhlíkové neutrality. Než ale své závazky splní, může teplota stoupnout tak, že následné zvýšení hladiny moří ohrozí miliony lidí v nejzranitelnějších přímořských státech.

Právě proto přišli politici s řešením, které jim může pomoci získat trochu času - soustředit se na boj s emisemi metanu. Vědci tvrdí, že dohoda, k níž se přidala více než stovka států světa, může pomoci vyhnout se oteplení o 0,3 stupně Celsia do roku 2040.

Projev premiéra byl ostudný

Dohoda, kterou v úterý na summitu představili americký prezident Joe Biden, von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau, počítá se snížením emisí metanu do roku 2030 o 30 procent oproti roku 2020. Pakt má nicméně značné slabiny - není právně vymahatelný a mezi signatáři chybí například Čína, Rusko a Indie. Právě tyto tři země jsou největšími producenty metanu ve světě. Až za nimi následují Spojené státy, Brazílie a 27 členů Evropské unie.

Česká republika mezi signatáři dohody sice individuálně chybí, přihlásila se k ní ale v rámci EU. „Evropská komise dohodu podepsala a podpořily ji členské státy,“ řekl Seznam Zprávám Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí.

Stydím se za nesmyslný projev pana premiéra na summitu. Byl ostudný.
Bedřich Moldan, bývalý ministr životního prostředí

Vystoupení českého premiéra Andreje Babiše na summitu vyvolalo nicméně ostrou kritiku: „Nesmírně mě mrzí postoj České republiky a stydím se za nesmyslný projev pana premiéra na summitu. Byl ostudný, to se jinak popsat nedá,“ okomentoval vystoupení Andreje Babiše na summitu ekolog a bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

K summitu jako takovému se ale staví optimisticky: „Vývoj v Glasgow vidím pozitivně, i když kritika, že v té dohodě není Čína nebo Indie, samozřejmě platí. Metanový závazek USA je určitě dobrý a cenný, očekávám, že se přidají i další země.“

Faktorem, který by měl svět přimět k rychlejší akci, je podle něj měnící se veřejné mínění: „Podle posledních průzkumů si 80 procent lidí na celém světě myslí, že je třeba se změnou klimatu něco dělat. Většina lidí dokonce říká, že v tom vlády nedělají dost. I populističtí politici začínají chápat, že se situace mění. Odrazem je summit v Glasgow.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované